Autonomní dopravní prostředky se musejí potýkat s celou řadou nástrah. V segmentu plavidel je situace o něco jednodušší, neboť automatická inteligence musí vyhodnocovat výrazně méně potenciálně rizikových faktorů. Digital Trends informuje o autonomní plachetnici Sailbuoy, která úspěšně překonala Atlantik.
Plavidlo bez kapitána vyplulo z kanadského ostrova Nový Foundland a překonalo vzdálenost přes 3000 kilometrů. Jeho úspěšná cesta skončila po dvou a půl měsících v Irsku. Plavba prý proběhla překvapivě bez jakýchkoli významnějších problémů.
Mise byla součástí transatlantického závodu autonomních lodí Microtransat Challenge. Cílem klání je stimulovat rozvoj automatických lodí prostřednictvím přátelské soutěže a ukázat možnosti použití „bezpilotních“ lodí pro dálkové trasy. Od roku 2010 se až dosud nikomu nepovedlo dosáhnout vytyčeného cíle.
Nikdy předtím se to nepovedlo
Loď Sailbuoy se během své plavby musela vyhýbat ostatním plavidlům a ropným plošinám. Vše ale měla „natrénované“ díky předchozím testům v Severním moři. Zahájení plavby bylo naplánováno na období příznivých povětrnostních podmínek.
„To se nikdy předtím nepodařilo,“ uvedl David Peddie, generální ředitel norské pobočky společnosti Offshore Sensing, která plavidlo postavila. Naznačil také, kde vidí uplatnění automatických plavidel:
„Význam spočívá v tom, že je možné používat autonomní lodě k prozkoumání oceánů po delší dobu a na větší vzdálenost. To značně snižuje náklady na zkoumání oceánů a umožňuje získat podrobnější znalosti, než je možné pomocí konvenčních lodí posádkou.“
Cena plachetnice Sailbuoy je 175 000 dolarů (asi 3,9 milionů korun). O dodávku energie se starají solární panely, které dodávají elektřinu jak pro manipulaci s plachtou, tak i elektronice – například GPS, kterou plavidlo používá ke zjištění své přesné polohy.
V blízké budoucnosti se firma chce věnovat především testování. Hodlá zjistit, jak plachetnice obstojí v podmínkách hurikánů a v současnosti se proto intenzivně věnuje ladění nastavení různých snímačů a senzorů.