V září 2014 se dostala na oběžnou dráhu rudé planety americká planetární sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution). Od té doby obíhá Mars po výrazně eliptické dráze a studuje jeho atmosféru. MAVEN již za tu dobu nashromáždil dostatek dat na to, aby odborníci mohli vytvořit detailní mapu systémů elektrických proudů v marsovské atmosféře.
Jak uvádí vedoucí výzkumného týmu Robin Ramstad z americké University of Colorado, Boulder, tyto elektrické proudy jsou z našeho pohledu velmi významné. Podle všeho totiž hrají zásadní roli v unikání atmosféry Marsu do okolního vesmíru. Právě ztráta části atmosféry se podepsala na tom, že se z kdysi zřejmě docela přívětivé planety stala prakticky neobyvatelná pustina.
Z předchozího výzkumu, který se pokoušel úbytek atmosféry vysvětlit, vyplynulo, že hlavním viníkem by mohly být obří prachové bouře běsnící na povrchu rudé planety.
Nyní to ale vypadá, že tato hypotéza byla mylná. Nové animace vytvořené z dat shromážděných sondou MAVEN ukazují, že magnetické pole Marsu je zkrátka příliš slabé na to, aby dokázalo planetu chránit před slunečními větry. Ty tak atmosféru postupně likvidují.
Ramstad s kolegy teď pracují na tom, aby na základě zmapovaných elektrických proudů odvodili, jaké množství energie přechází ze slunečního větru a pohání únik plynů z atmosféry Marsu do vesmíru.
Země je na tom jinak. Naštěstí pro nás
Naši planetu rovněž obklopují systémy elektrických proudů. Jejich přítomnost můžeme pozorovat například v podobě krásných polárních září. Významný rozdíl mezi Zemí a Marsem je ale v tom, že Země má planetární magnetické pole, zatímco na Marsu žádný takový magnetický štít není. Nacházejí se tam jen relativně malé okrsky zmagnetizované planetární kůry.
V důsledku toho elektrické proudy v atmosféře Marsu přetvářejí energii slunečního větru do podoby magnetických a elektrických polí, která atmosféru nechrání, nýbrž urychlují unikání elektricky nabitých částic pryč z atmosféry Marsu.
Podle Ramstada se atmosféra Marsu chová tak trochu jako kovová koule v blízkosti elektrického obvodu. Vrchními vrstvami atmosféry Marsu protékají elektrické proudy, přičemž nejsilnější z nich se vyskytují ve výšce 120 až 200 kilometrů nad povrchem planety.
Naše sondy si již dříve všimly přítomnosti těchto elektrických proudů, ale doposud jsme neměli k dispozici jejich kompletní mapu, která by je zachytila od jejich vzniku ze slunečního větru, až po ukládání jejich energie v atmosféře Marsu.
Přímé měření těchto elektrických proudů v atmosféře Marsu by bylo extrémně obtížné. Naštěstí tyto elektrické proudy ovlivňují strukturu magnetických polí, která nese sluneční vítr. A tyto vlivy mohla přesně měřit sonda MAVEN se svým velmi citlivým magnetometrem.