Rozsáhlá pole solárních panelů plovoucích v klidných mořích v blízkosti rovníku by mohla poskytovat téměř neomezenou sluneční energii hustě osídleným zemím v jihovýchodní Asii a západní Africe. Ukazují to výsledky bádání vědců z Australské národní univerzity publikované na webu The Conversation.
„Náš nový výzkum ukazuje, že jen v Indonésii by solární farma na moři mohla ročně vyprodukovat přibližně 35 000 terawatthodin solární energie, což je podobná hodnota jako současná celosvětová výroba elektřiny (30 000 TWh ročně).“ uvádějí profesor Andrew Blakers a doktorand David Firnando Silalahi.
Plovoucí solární panely
Zatímco ve většině světových oceánů dochází k bouřím, některé oblasti okolo rovníku jsou v tomto směru relativně klidné. K ochraně plovoucích solárních panelů by tak mohly stačit relativně levné technické konstrukce. Vytvořené globální mapy s vysokým rozlišením ukazují, že největší potenciál pro plovoucí solární panely na moři mají Indonéské souostroví a rovníková západní Afrika poblíž Nigérie.
Solární panely mohou být instalovány například na střechách domů či na půdě, kde mohou fungovat v symbióze se zemědělstvím. V případě zemí s vysokou hustotou osídlení, jako je Nigérie a Indonésie, je však prostor pro jejich umístění omezený, proto je nutné hledat další způsoby, jako je instalace na vodní hladinu.
Elektrickou energii lze získávat nejen ze solárních panelů plovoucích na klidných rovníkových mořích, ale fotovoltaiku je možné také umístit na hladinách vnitrozemských jezer a nádrží. Vnitrozemské plovoucí solární elektrárny mají velký potenciál a jejich počet rychle roste.
Hledání nejvhodnějších oblastí
Australští vědci zkoumali světové oceány a hledali oblasti, které v posledních čtyřiceti letech nezažily velké vlny nebo silné větry. Plovoucí solární panely v takových regionech nevyžadují silnou a nákladnou technickou ochranu před nepříznivými podmínkami.
V oblastech, kde nejsou vlny větší než 6 metrů ani vítr silnější než 15 metrů za sekundu, by se mohl vyrábět až milion terawatthodin ročně. To je mnohonásobně víc energie, než by bylo potřeba pro plně dekarbonizovanou globální ekonomiku.
Indonésie má v oblasti plovoucí solární energie mimořádně příznivé podmínky, ke kterým je možné připočítat potenciál přečerpávacích vodních elektráren, které mohou skladovat solární energii přes noc. K zajištění úplné dekarbonizace indonéské ekonomiky pomocí solární energie by bylo zapotřebí asi 25 000 km2 solárních panelů.
Indonésie má možnost nechat na svých klidných vnitrozemských mořích plavat obrovské množství solárních panelů. Region poskytuje přibližně 140 000 km2 mořské hladiny, která za posledních čtyřicet let nezažila vlny větší než 4 metry, ani vítr silnější než 10 metrů za sekundu.
Klidná rovníková moře
Dle vědců se nejvhodnější oblasti nacházejí mezi 5. a 12. stupněm zeměpisné šířky, především v okolí indonéského souostroví a v Guinejském zálivu poblíž Nigérie. Tyto regiony mají nízký potenciál pro výrobu energie z větru, vysokou hustotu osídlení, rychlý růst (jak obyvatelstva, tak spotřeby energie) a značně neporušené ekosystémy, které by neměly být vykáceny kvůli solárním farmám. Tropické bouře zasahují tyto oblasti jen zřídka.
Odvětví plovoucích solárních elektráren na moři je zatím teprve v plenkách. Solární panely na moři mají ve srovnání s panely na pevnině četné nevýhody, mezi které patří například koroze způsobená solí a znečištění mořských vod. Pro ukotvení panelů na mořském dně se upřednostňuje mělké moře, přičemž je třeba věnovat pozornost minimalizaci škod na mořském prostředí a rybolovu.
„Navzdory těmto výzvám věříme, že plovoucí solární panely na moři budou představovat významnou složku energetického mixu pro země s přístupem ke klidným rovníkovým mořím.“ konstatují v závěru článku Andrew Blakers a David Firnando Silalahi.