Když dopravní letadlo dosedne na ranvej, z pneumatik se uvolní až několik kilogramů pryže. „V místě styku to může být až 14 kg hmoty,” říká Alex Groom se společnosti Jetting Systems, která vyvíjí vysokotlaké systémy pro čištění drah.
Jen pro představu, mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku za jeden jediný den „nasbírá“ až šest tun nadrolených pneumatik.
Při dotyku se zemí jsou kola zpočátku nehybná, ale během zlomku sekundy se musí roztočit na rychlost letadla. Během kontaktu vzniká tření a teplo (až 260 °C), které způsobuje, že se malé množství gumy z pneumatik roztaví a přilepí na povrch ranveje.
Pryž z drah je nutné odstraňovat
Nánosy postupně vytvářejí hladkou vrstvu, která snižuje tření mezi pneumatikami a povrchem ranveje, což ztěžuje brzdění. To může být obzvláště nebezpečné za deštivého počasí, kdy hrozí aquaplaning. Kromě toho mohou gumové nánosy zakrýt důležité značení a snížit viditelnost světel. Proto je její odstraňování z přistávacích drah klíčovou součástí údržby letišť.
Odborníci pravidelně testují úroveň tření na ranvejích pomocí speciálních vozidel s koly, která se spouštějí na povrch dráhy, aby simulovala kontakt pneumatiky letadla. Pokud tření klesne pod přijatelnou mez, nastává čas na odstranění gumových nánosů.
Nejčastěji se čistí vodou
Letiště využívají několik metod, jak se s tímto problémem vypořádat. Nejčastěji se používá proud vody pod vysokým tlakem, kdy speciální vozidla s tryskami ostřikují povrch dráhy vodou o tlaku až 280 000 kPa. Vysavače pak okamžitě poté sbírají uvolněné nečistoty. Metoda je ekologická a zároveň chrání povrch dráhy před poškozením.
Čištění přistávací dráhy
Některá letiště naopak používají starší techniky v podobě chemických rozpouštědel nebo horkého stlačeného vzduchu, který pryž spálí. V tomto případě už ale hrozí poškození povrchu ranveje. Proto se postupně přestávají používat. K čištění dráhy od nánosů se také využívají rotující kartáče, suchý led či pískování.
Aby bylo přistání bezpečné
Na velkých mezinárodních letištích probíhá velký úklid třikrát až pětkrát týdně a obvykle v noci, kdy bývá nejmenší provoz. Jedno čištění může trvat až čtyři hodiny. Menší regionální letiště si vystačí nižší frekvencí, třeba jen několikrát ročně. Zajímavostí je, že v horkém a vlhkém podnebí se nánosy usazují rychlej.
Technologie odstraňování pryže z drah se neustále vyvíjí. Moderní zařízení dokáže vyčistit až šest tisíc metrů čtverečních nánosů za hodinu. Některé systémy dokonce používají roboticky ovládané trysky, které automaticky sledují drážky v povrchu ranveje, a zajišťují tak ještě důkladnější úklid.