Foto: NASA

Foto: NASA

Sonda Europa Clipper (kresba) Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda Europa Clipper (kresba) | Foto: NASA/JPL-Caltech

Ilustrace: Helen S. Cooper

Ilustrace: Helen S. Cooper

Detailní pohled na ledový povrch Europy. Foto: NASA / JPL / University of Arizona

Detailní pohled na ledový povrch Europy. | Foto: NASA / JPL / University of Arizona

Foto:  masbt ,  CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

Foto: masbt, CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

Zatím nejvíce informací o Europě získala sonda Galileo, která Jupiter a jeho měsíce zkoumala v 90. letech. Foto: NASA

Zatím nejvíce informací o Europě získala sonda Galileo, která Jupiter a jeho měsíce zkoumala v 90. letech. | Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Sonda Europa Clipper (kresba) Foto: NASA/JPL-Caltech
Ilustrace: Helen S. Cooper
Detailní pohled na ledový povrch Europy. Foto: NASA / JPL / University of Arizona
9
Fotogalerie

Po mimozemském životě na Europě by mohl pátrat bot poháněný jadernou energií

Z hlediska pátrání po mimozemském životu je jedním z nejslibnějších míst Europa – čtvrtý nejmenší měsíc Jupitera. Problém spočívá v tom, že jeho tekutý oceán je chráněn vrstvou ledu, jejíž tloušťka činí až 30 kilometrů.

Odborníci z Glenn Research COMPASS proto navrhli sondu, která by tuto překážku teoreticky mohla překonat. Konkrétně jde o jakéhosi vrtacího bota poháněného jadernou energií.

V současné době se uvažuje o dvou verzích: jedna by využívala malý nukleární reaktor a druhá tzv. „radioactive heat source module“. V obou případech by bot pomocí přebytečného tepla tavil led.

Bot by byl optickým kabelem propojen s komunikačním zařízením nacházejícím se na povrchu Europy, díky čemuž by mohl výsledky prováděných analýz ihned odesílat na Zemi. Jeho vybavení by mu umožňovalo prozkoumat po cestě i jezera ukrytá v ledu.

Zatím se samozřejmě jedná jen o koncepční studii. Realizace by vyžadovala roky tvrdé práce. Mj. by bylo zapotřebí provést taková opatření, která by zabránila poškození potenciálně existujícího ekosystému Europy.

Badatelé se navíc dosud nezabývali otázkou, jak vůbec těžkého bota na Jupiterův měsíc dopravit.

„Prostě jsme předpokládali, že se tam dostane a zaměřili se na to, jak bude fungovat při sestupu do oceánu,“ vysvětlil jeden člen týmu, Andrew Dombard z University of Illinois at Chicago.

Určitě si přečtěte

Články odjinud