Obezita patří k metlám moderní doby. Podepisuje se na zvýšené úmrtnosti na kardiovaskulární choroby i na nádorová onemocnění. Přesto neexistuje proti obezitě spolehlivá pilulka.
Osvědčený recept „méně jíst a víc se hýbat“ současnému lidstvu vůbec nechutná, a tak tloustne. Amfetaminy patří k nemnoha látkám, které potlačují chuť k jídlu, zvyšují tělesnou aktivitu i vytrvalost a jsou s to popohnat lidské tělo k tomu, aby shodilo nějaké to kilo. Bohužel, daň je příliš vysoká.
Amfetaminy navozují stav euforie a jsou návykové. Kromě toho zvyšují tělesnou teplotu, tepovou frekvenci a krevní tlak. Nic z toho lidskému organismu neprospívá. Nyní hlásí mezinárodní tým vedený Anou Domingosovou z University of Oxford objev modifikovaných molekul amfetaminů, které sice tlačí organismus k hubnutí, ale nevyvolávají nežádoucí vedlejší efekty.
Ve studii publikované ve vědeckém časopise Cell Metabolism obracejí Domingosová a spol. „vzhůru nohama“ mnohé z toho, co jsme o mechanismu účinků amfetaminů doposud věděli.
Zákaz vstupu do mozku
Amfetaminy vstupují do krevního řečiště a v mozku pronikají přes stěnu cév do nervové tkáně. Stěnami mozkových cév se přitom zdaleka neprotáhnou všechny látky, které se nám dostanou do krve. Mozek chrání před poškozením škodlivinami kolujícími v krvi tzv. krevně mozková bariéra. Výstelka cév tzv. endotel je v mozku tak „utěsněná“, že přes ni nebezpečné látky neprojdou.
Hubnutí bylo připisováno působení amfetaminu, který pronikl přes krevně mozkovou bariéru kdo nervové tkáně a tam působil na centra regulující příjem potravy a další metabolické děje. Negativní účinky amfetaminu byly připisovány jeho působení na tzv. sympatické nervstvo v těle mimo mozek.
Domingosová a spol. se rozhodli vytvořit formu amfetaminu, která neprochází krevně mozkovou bariérou. Zvolili k tomu celkem jednoduchý postup. Připojili k amfetaminu řetězce molekul polyetylénglykolu (zkráceně PEG). Tato tzv. PEGylace představuje celkem běžnou modifikaci, s jejíž pomocí farmakologové mění putování léků tělem pacientů.
Při pokusech na myších pak vědci zjistili u PEGylovaných amfetaminů prapodivné účinky. Očekávali, že všechno bude špatně. PEGylované amfetaminy neproniknou do nervové tkáně a nebudou proto navozovat hubnutí. Budou i nadále kolovat krevním oběhem a budou proto pohánět srdce ke zvýšenému výkonu.
Myši však hubly a činnost srdce se jim neměnila. PEGylované amfetaminy tedy neztratily potenciál pro léčbu obezity, ale nevykazovaly účinky zodpovědné za poškození oběhového systému. Na rozdíl od tradičních amfetaminů nezvyšují jejich PEGylované formy ani tělesnou teplotu.
Všechno je jinak
Podrobnější analýzy odhalily, že zvýšenou aktivitu srdeční svaloviny mají na svědomí molekuly amfetaminů, které pronikají do mozku a působí tam na nervová centra řídící činnost srdce.
A naopak. Potlačení chuti k jídlu a zvýšenou tělesnou aktivitu nezajišťují amfetaminy proniklé do mozku, ale molekuly kolující krví a působící na sympatické nervstvo.
Pokud jde o účinky na tělesnou teplotu, tam působí amfetaminy v mozku na procesy vedoucí k zúžení cév a zadržení tepla v tkáních. Naopak, PEGylované molekuly kolující krví vyvolávají rozšíření cév a zvýšení úniku tepla z tkání.
Domingosová a její spolupracovníci chtějí otestovat PEGylované amfetaminy v klinických zkouškách na dobrovolnících. Pokud vše dobře dopadne, mohly by se tyto modifikované amfetaminy zařadit k novým, účinnějším a bezpečnějším lékům proti obezitě.