Společenská poptávka po energii z obnovitelných zdrojů nastartovala boom fotovoltaických elektráren, které se stávají výrazným prvkem současné krajiny. Hlavním hnacím motorem se staly vysoké ceny fosilních paliv, které dosáhly nebetyčných výšin po útoku Ruska na Ukrajinu.
Obavy o energetickou bezpečnost nastartovaly další výstavbu solárních a větrných elektráren, které by měly v letošním roce dodat do rozvodné sítě dalších 440 gigawattů.
To je přibližně o třetinu větší nárůst než v loňském roce. Celosvětový instalovaný výkon solárních a větrných elektráren se tak podle Mezinárodní energetické agentury zvýší na 4 500 gigawattů, což zhruba odpovídá celkovému výkonu ve výrobě energie ve Spojených státech a v Číně. Zhusta se však sluneční elektrárny budují bez toho, že bychom znali dopad jejich provozu na přírodu.
Vědci z Bristolské univerzity pod vedením Garetha Jonese nyní zjistili, že nad pozemky se solárními panely je aktivita netopýrů výrazně nižší než na sousedních lokalitách, kde solární panely chybí. Vědci o tom informovali ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Journal of Applied Ecology.
„Toto zjištění je znepokojivé. Netopýři jsou predátoři nočního hmyzu a jsou citliví na změny ve svých stanovištích. Jsou proto důležitými indikátory zdraví ekosystémů. Netopýři také poskytují cenné služby, například potlačují populace hmyzích škůdců,“ říká Gareth Jones.
„Přesto by naše výsledky neměly bránit přechodu na obnovitelné zdroje energie. Naopak by měly pomoci vytvořit strategie, které nejen podpoří aktivitu netopýrů, ale také podpoří nezbytné rozšíření čistých zdrojů energie.“
Pokračování 2 / 4
Co se líbí netopýrům?
Vědci určili aktivitu netopýrů z pořízených záznamů ultrazvukových echolokačních volání. Netopýři využívají při lovu hmyzu zvuky o vysoké frekvenci, které jsou v řadě případů typické pro daný druh. Jones a spol. tak mohli v mnoha případech určit ve sledovaném prostoru nejen počty netopýrů, ale také jejich druhovou skladbu.
Sledování prováděli vědci nad devatenácti pozemky s fotovoltaickými elektrárnami a nad sousedními pozemky, kde nebyly solární panely nainstalovány. Plochy solárních elektráren a plochy bez fotovoltaických článků se podobaly velikostí a také využitím půdy na jejich okrajích (např. měly na obvodu živé ploty).
Šest z osmi studovaných druhů netopýrů vykazovalo na pozemcích se solárními panely sníženou aktivitu. U netopýrů hvízdavých, na jejichž vrub připadala téměř polovina veškeré aktivity netopýrů, byl zaznamenán pokles o 40 % na okrajích pozemků se solárními panely a o 86 % v jejich středu.
Citelně poklesla i aktivita dalších druhů netopýrů, jako jsou např. netopýři nejmenší, netopýři večerní, nebo netopýři rezaví. Celková aktivita netopýrů se na hranicích pozemků se solárními panely snížila téměř o polovinu ve srovnání s kontrolními lokalitami. V centru pozemků s fotovoltaickými elektrárnami upadla aktivita netopýrů v průměru o dvě třetiny.
Pokračování 3 / 4
Proč se netopýrům nelíbí fotovoltaické elektrárny?
O tom, že nové obnovitelné zdroje energie nejsou pro přírodu jen požehnáním, ale mají i svou odvrácenou tvář, svědčí dnes už jasně prokázané negativní dopady větrných elektráren na ptactvo a netopýry. Zatímco ptáci jsou často zasaženi rotujícími lopatkami větrných turbín, netopýři se jim většinou vyhnou. Zabije je ale průlet volným prostorem mezi lopatkami, kde je nižší tlak.
Plíce netopýrů náhlý pokles a opětovný vzestup tlaku vzduchu při průletu nevydrží. Jejich jemná tkáň se potrhá a netopýr se doslova utopí ve vlastní krvi. Větrné elektrárny jsou o to nebezpečnější, že některé druhy netopýrů z ne zcela jasných důvodů přitahují. Podle některých odhadů zahyne ve Spojených státech ročně u větrných elektráren kolem 900 000 netopýrů.
Zatím není jasné, čím solární elektrárny netopýry odpuzují. Nejspíš jde o nepřímý efekt. Mohlo by na nich například žít méně hmyzu, protože tam roste i méně rostlin, jimiž se tento hmyz živí. Zda jsou počty hmyzu na lokalitách se solárními elektrárnami skutečně nižší, ale není jasné.
Solární panely mohou odrážet echolokační zvuky, a to by pak netopýrům ztěžovalo lov hmyzu. Netopýři by se takovým oblastem vyhýbali a snažili by se lovit spíš na jejich okrajích, kde roste normální vegetace. Tomu by nasvědčovala i pozorovaná skutečnost, že pokles aktivity netopýrů je na okrajích fotovoltaických elektráren menší než v jejich středu.
Za méně pravděpodobnou považují vědci možnost, že netopýři do hladkých solárních panelů narážejí podobně jako narážejí na hladké svislé plochy, např. na velké skleněné tabule. Vodorovně položené hladké plochy si zase netopýři pletou s vodní hladinou a pokoušejí se z nich pít. Vzhledem k náklonu solárních panelů by to ale neměl být velký problém.
Pokračování 4 / 4
Co pomůže?
Vědci doufají, že se jim podaří najít příčiny netopýří nechuti k slunečním elektrárnám a díky tomu najdou takové řešení, které neomezí výrobu energie a nebude škodit netopýrům ani jiným živočichům. Dnes už se hledají způsoby, jak ochránit netopýry před smrtí způsobenou větrnými elektrárnami. Ultrazvukové „plašiče“ mohou netopýry odhánět od větrných turbín. V Izraeli testovali pro stejný účel dokonce speciální drony.
Jako přínosné se ukázalo i odložení náběhu větrných elektráren až do vyšších rychlostí větru. Elektrárny pak neběží tak často a tak dlouho, ale pokles výroby energie není velký, protože při nízkých rychlostech větru je výkon turbín malý. Když turbína nabíhá až při rychlostech větru o 1,5 metru za sekundu vyšších, dochází k redukci úhynu netopýrů o 50 %, přičemž roční výpadek na výrobě energie nepřesáhne 1 %.
Gareth Jones předpokládá, že v případě solárních elektráren by mohla napomoci k překonání nechuti netopýrů výsadba původních druhů dřevin podél hranic pozemků. Zvýšila by se četnost populací hmyzu, kterým se netopýři živí. Starší výzkum Jonesova týmu prokázal, že vysoké živé ploty, a dokonce i izolované stromy rostoucí na zemědělské půdě, mají na aktivitu netopýrů pozitivní vliv.
Hodně se dá zachránit už při výběru míst pro stavbu fotovoltaických elektráren. Při posuzování vlivu elektrárny na životní prostředí je třeba podle Jonese pečlivě posoudit, jak jsou lokality pro navrhovanou stavbu cenné pro populace netopýrů. Problémům by se předešlo i tím, že by většina solárních panelů byla umístěna na budovách nebo v oblastech, které netopýři navštěvují jen zřídka.
Výroba energie solárními elektrárnami má v mnoha zemích zelenou a rychle se rozmáhá. Podle vizí jejích příznivců by měla od roku 2026 produkovat víc energie než zemní plyn a od roku 2027 by měla trumfnout uhlí. I proto je důležité, aby její dopady na životní prostředí byly co nejmenší.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně