Experimentální vakcína proti HIV vykázala v malé studii, provedené na 36 dobrovolnících, velmi slibné výsledky. U 97 % osob, zahrnutých do výzkumu, vedla k tvorbě protilátek proti tomuto viru, a to bez závažných vedlejších účinků, informuje web New Scientist. Vývoj vakcíny proti HIV je obzvláště obtížný, protože virus rychle mutuje do nových kmenů, které do jisté míry unikají imunitě.
Hned v úvodu je nutné podotknout důležitý fakt: cílem rané fáze studie bylo prokázat bezpečnost a ověřit koncepci relativně nového přístupu k očkování proti HIV. V tuto chvíli není jasné, zda vakcína chrání proti infekci. Na základě hladin protilátek vytvořených po podání dvou dávek očkovací látky lze předpokládat, že bude zapotřebí posilovacích dávek.
B-lymfocyty v hlavní roli
Hned několik vědeckých týmů se snaží vyvinout vakcíny, které stimulují imunitní buňky označované jako B-lymfocyty (jinak také B buňky) k tvorbě tzv. široce neutralizujících protilátek. Ty působí proti částem viru HIV, které se u jednotlivých kmenů jen minimálně liší. B buňky jsou zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
Během každé virové infekce může část B-lymfocytů, které jsou specifické pro daný virus, vytvářet široce neutralizující protilátky. Pokud jde o HIV, může začlenění virových proteinů do očkovací látky aktivovat určitou skupinu B buněk.
Juliana McElrath z Washingtonské univerzity v Seattlu a její kolegové na základě laboratorních studií a studií na zvířatech vybrali 48 dobrovolníků bez HIV, aby otestovali vakcínu, která stimuluje B buňky k tvorbě specifických široce neutralizujících protilátek proti viru HIV.
Vakcína proti HIV
Očkovací látka obsahuje část proteinu gp120, který se nachází na povrchu viru HIV a pomáhá mu pronikat do buněk. Třiceti šesti účastníkům byly s odstupem dvou měsíců injekčně podány dvě nízké, nebo dvě vysoké dávky vakcíny. Zbývajících 12 dobrovolníků fungovalo jako kontrolní skupina – ti dostali placebo v podobě fyziologického roztoku.
Poté všichni účastníci po dobu 16 týdnů pravidelně poskytovali vzorky krve. Z těch, kteří obdrželi vakcínu, mělo na konci studie 97 % specifické široce neutralizující protilátky proti HIV. Hladiny protilátek byly podobné u všech účastníků – u těch, kteří dostali vysoké dávky, byly jen nepatrně vyšší.
Mezi dvanácti účastníky, kterým bylo podáno placebo, měli na konci studie dva protilátky proti HIV. Proč a jak k tomu došlo, není v tuto chvíli zcela jasné. Je možné, že tito účastníci měli proti viru určitou přirozenou imunitu. U všech dobrovolníků, včetně těch, kterým byl podán fyziologický roztok, se v 98 % vyskytly jen mírné vedlejší účinky, jako je únava, bolesti hlavy a citlivost v místě vpichu.
Naděje po více než 40 letech
„Tato práce popisuje nejlepší imunitní odpověď B-lymfocytů při očkování proti HIV, jakou jsem kdy viděl,“ říká Gary Kobinger z Texaské univerzity. „Kromě toho, že sleduje zcela nový přístup k očkování, je tedy po technické stránce špičková.“
Zatím však nebylo prokázáno, že by vakcína chránila před infekcí HIV, zdůrazňuje Kobinger. Na základě úrovně vytvořených protilátek bude podle něj bylo pravděpodobně zapotřebí více než dvou dávek, aby se zabránilo infekci.
Vyladění tohoto přístupu by mohlo pomoci při vývoji vakcín proti jiným rychle mutujícím virům, jako je chřipka a horečka dengue. „Pokud se to někdy podaří, bude to nový nástroj v arzenálu vakcinologů proti virům s vysokou rychlostí mutace,“ slibuje Kobinger.