Kapitoly článku:
Pokud se budete ptát, jaký vynález stál na počátku průmyslové revoluce, uslyšíte obvykle odpověď, že dozajista parní stroj. Ten máme natolik spjatý s průmyslovou revolucí, že tak nějak automaticky předpokládáme jeho zásadní prvenství pro její počátek.
Ano, parní stroj se zrodil dokonce ještě dříve, než průmyslová revoluce započala, a dal jí do vínku sílu pro rozběhnutí jejích strojů. Nebyl ale tím vynálezem, který ji skutečně „nastartoval“. Prvenství v tomto směru drží vynález jiný, ovšem neméně důležitý. Létající člunek.
Pokud někdo nechápe výše uvedené řádky, je nutné si toto vysvětlit pomocí moderního podobenství. Parní stroje dodávaly energii tehdejším strojům, nicméně samy od sebe žádný produkt nevyrobily. Je to stejné jako dnešní turbíny, ať už vodní, parní či plynové. I ty nám dodávají valnou většinu dnešní elektrické energie, která roztáčí soukolí dnešních strojů. Samy o sobě ovšem produkty nevyrábějí, ačkoliv samozřejmě bez nich by se ta kola zastavila a průmysl by nemohl pracovat.
Počátek průmyslové revoluce je proto spjat s vynálezem, který umožnil lépe a snáze vyrábět produkty a stál na počátku dalších a dalších zlepšováků, kde jeden navazoval na druhý, přičemž efektivita v různých oborech výroby postupně stoupala. Vše se přitom odehrálo v tehdejším textilním průmyslu a až posléze se ten duch vynalézání a zdokonalování přenesl i do výroby dalších užitečných věcí.
Textilní výroba byla tehdy (stejně jako dnes) zásadní, protože každý člověk musel být alespoň nějak oblečen. Od pravěku se v tomto směru udělala spousta práce a neznámí géniové postupně kousek po kousku zlepšovali technologii.
Od kůží po vlnu
Od odívání do zvířecích kůží se přistoupilo ke tkaní látek, nejprve z rostlinných vláken, posléze se lidé naučili zpracovávat vlnu. Zrodila se technologie předení vláken, až se postupně (v průběhu středověku) z původních primitivních přeslenů dospělo k vrcholnému ručnímu stroji – kolovratu.
Ani vylepšování tkalcovského stavu nezůstalo pozadu – z původního primitivního ručního tkaní na svislém rámu se závažíčky napínajícími vlákna se zrodil vertikální tkalcovský stav s osnovou uloženou vertikálně, kde se sudá a lichá vlákna jednoduchým mechanismem zvedala a mezi nimi byl prohazován člunek s útkem.
O další tisíciletí později se dospělo k horizontálnímu stavu. Z osnovního válce vedly sudé a liché nitě k válci zbožovému, tkadlec ovládal zvedání vláken osnovy pomocí pedálů ovládacích listy brd a mohl u tkaní sedět.
To opět výrazně zvýšilo produktivitu. Jenže problém spočíval v tom, že stále musel být člunek prohazován ručně. A protože se tkaly látky široké, nemohl toto zvládnout jeden člověk, neboť ruka byla příliš krátká, aby přes širokou látku člunek prostrčila.
Takto se tkalo od středověku a nikomu to nevadilo. Vlastně to všem vyhovovalo, protože přadláci a přadleny zásobovali tkalce nitěmi, no a ti po dvou u jednoho stavu tkali látky. Nebylo třeba nic nového vymýšlet a vlastně to tak bylo i dobře. Od středověku se cechy zasazovaly proti inovacím, neboť se každý obával, že novinky zničí rovnováhu ve společnosti. Každý si přeci potřeboval vydělat na chléb vezdejší.
Pokud by někdo nezodpovědný vymyslel způsob, který by umožnil výrazně zrychlit výrobu toho či onoho, znamenalo by to, že ostatní výrobci by najednou nemohli prodat své zboží. Co s tím? Ne, nejlepší bude, když vše zůstane při starém a nic nového se vymýšlet nebude.
Ne snad, že by se doba neměnila. Koncem středověku začaly vznikat první manufaktury, které na svou dobu podstatně změnily efektivitu výroby tím, že pracovní proces rozdělily na jednoduché operace, které mohli zvládnout i krátce zaškolení pracovníci.
Manufaktury stály mimo tehdejší cechovní pravidla a byly všemi členy cechů svorně nenáviděny. Ale ačkoliv se staly jakýmisi „továrnami“ své doby, výroba zde stále probíhala dle zažitých principů a s pomocí dobových strojů a nástrojů. Jedině organizace práce byla tím novým. Rovnováha byla sice zprvu narušena, ale nakonec se zase ustálila a vše naznačovalo, že starý svět nic nového potřebovat nebude.
Foto: Chemical Engineer, CC BY-SA 4.0