Počátky zemědělství odstartovala srážka Země s kometou. Tehdejším lovcům nic jiného nezbylo | Foto: Pixabay

Foto: Pixabay

Počátky zemědělství odstartovala srážka Země s kometou. Tehdejším lovcům nic jiného nezbylo

  • Proč naši předkové přestali lovit zvěř a sbírat plané rostliny a přešli k chovu zvířat a pěstování plodin?
  • V Levantě odstartovala přechod k zemědělství katastrofa vyvolaná kolizí Země s kometou
  • Následná změna klimatu nastolila podmínky, v kterých už by se lovci a sběrači neuživili

Levanta je jednou z kolébek světového zemědělství. Radikální proměna lovců a sběračů na zemědělce tu odstartovala zcela náhle před 12 800 lety – v době, kdy došlo ke kolizi Země s kometou. Její fragmenty pronikly do zemské atmosféry a explodovaly. Jak dokládá výzkum v syrské lokalitě Abú Hureyra, následné změny životního prostředí připravily tamější lovce a sběrače o základ jejich živobytí a donutily je hledat alternativní způsob obživy.

Neloučili se s lovem a sběrem z rozmaru. Byli k tomu donuceni. Pokud by to nezvládli, znamenalo by to pro ně strádání, podvýživu a smrt hladem. Tak aspoň interpretují výsledky výzkumů v Abú Hureyře vědci pod vedením Allena Westa z Comet Research Group sídlící v arizonském Prescottu.

Jejich studie je jen jednou z kvarteta vědeckých publikací z prvního čísla vědeckého časopisu Airburst and Cratering Impacts věnovaných srážce komety se Zemí před 12 800 roky.

Skupina vědců z Comet Research Group razí teorii, že srážka komety se Zemí měla za následek klimatickou anomálii známou jako mladší dryas. Ten vystřídal poměrně razantní oteplení na konci poslední doby ledové a planeta se při něm vrátila na období před 12 900 až 11 700 lety ke klimatu posledního glaciálního maxima. Během pár desetiletí poklesly průměrné teploty o 4 až 10 °C.

O příčinách nástupu mladšího dryasu se vedou mezi vědci zarputilé diskuse. Jedni ho vysvětlují změnou v mořských proudech vyvolanou přílivem obrovského množství sladké vody z roztálých ledovců na konci doby ledové. Další ho spojují se zvýšenou sopečnou aktivitou. Teorie o srážce s kometou je považována za kontroverzní a jejím autorům je vyčítáno, že se při prosazování své teorie uchylují i k praktikám, které nejsou v souladu s vědeckou morálkou.

Pokračování 2 / 3

Od lovu k zemědělství

„Náhle skončilo vlhké klima, které svědčilo zalesněné krajině a zajišťovalo tak lovcům a sběračům vydatné a rozmanité zdroje potravy. Zavládlo suché a chladné klima, za kterého se už životním stylem lovců a sběračů nedalo získat dost potravy," vysvětluje člen Comet Research Group James Kennett následky kolize Země s kometou pro oblast Abú Hureyra.

Ta je mezi archeology známá jako jedno z nejstarších míst, kde lidé přešli k zemědělství. „Předkládáme jasné důkazy o tom, že tam lidé po katastrofě začali pěstovat ječmen, pšenici a luštěniny," dodává Kennett.

V současnosti leží archeologické naleziště Abú Hureyra pod vodou Assadova jezera, které vzniklo nad přehradou Taqba na řece Eufrat v 70. letech 20. století. Před zatopením se však archeologům podařilo zachránit z této lokality spoustu materiálu. A právě o jeho analýzy se opírají autoři studie.

Vědci byli schopni rozlišit zbytky vegetace využívané lidmi v teplejších a vlhčích časech před změnou klimatu od zbytků rostlin konzumovaných v chladnějším a sušším období mladšího dryasu. Zjistili, že před klimatickou změnou zahrnovala strava pravěkých obyvatel Abú Hureyry planě rostoucí luštěniny a obiloviny spolu s malým, ale významným množstvím plodů planě rostoucích rostlin.

Ve vrstvách odpovídajících mladšímu dryasu ovoce zmizelo a ve stravě převládaly pěstované obiloviny a luštěniny, protože lidé se snažili tento zdroj potravy nějakým způsobem zvětšit.

Pokračování 3 / 3

Důkazy exploze nad zemí

Vrstvy z období lovu a sběru dělí od usazenin z období pěstování plodin vrstvička, která nese neklamná svědectví o katastrofě. Úlomek komety explodoval nad zemí a energie výbuchu vyvracela stromy a srovnala vesnici se zemí.

Uvolněné teplo bylo obrovské. Horniny na zemském povrchu se roztavily a tlaková vlna je rozprášila v kapkách po okolí. Dopadly na ruiny vsi, ztuhly a vědci je odhalili ve vzorcích odebraných na nalezišti před jeho zatopením vodou přehradního jezera.

Podobné stopy po explozích nad zemí našli vědci z Comet Research Group na dalších padesáti lokalitách v Severní a Jižní Americe a v Evropě. Považují to za důkaz rozsáhlé katastrofy, kterou připisují rozpadlé kometě, jejíž fragmenty explodovaly v zemské atmosféře nad různými částmi světa.

Exploze vyzvedly do ovzduší obrovské množství prachu a rozsáhlé požáry k tomu přispěly mračny sazí a popela. Ty zastínily oblohu, zabránily průniku slunečního záření na zemský povrch a vyvolaly prudké ochlazení. Náhlý návrat k poměrům ledových dob přispěl k vyhynutí zvířat, jako byly šavlozubé kočkovité šelmy, američtí koně nebo velbloudi. Ochlazení zřejmě zdecimovalo i původní obyvatele Ameriky z cloviské kultury.

Kritici namítají, že bombardování Země úlomky komety by po sobě zanechalo četné krátery. Vědci z Comet Research Group ale oponují nadzemními explozemi úlomků, které po sobě dopadové krátery nezanechaly. Nadzemní exploze působí na zemský povrch podstatně nižším tlakem než přímý dopad tělesa. Nevytvoří sice kráter, ale zanechá po sobě typické stopy v zasažených horninách.

Patří k nim mikroskopické deformace zrnek křemenného písku, jaké byly identifikovány také ve vzorcích z Abú Hureyry a z dalších lokalit z doby nástupu mladšího dryasu. Aby autoři studie prokázali, že tyto deformace vznikají působením sil při velkých nadzemních explozích, porovnali je s deformacemi písku na místech, kde se testovaly atomové bomby.

Vybrali si k tomu střelnici Alamogordo v Novém Mexiku, kde byly provedeny nadzemní výbuchy v roce 1945, a střelnici Semipalatinsk v Kazachstánu, kde byly odpáleny atomové bomby nad zemí v letech 1949 a 1953.

Křemen v zrnech písku z míst jaderných testů a křemen z písku v Abú Hureyře se v řadě ohledů podobá. Jsou v něm patrné zlomy vyplněné sklem, které svědčí o teplotách vyšších než 2 000 °C, kdy už se taví křemen. „Nižší tlak" vyvolaný nadzemní explozí je stále velmi vysoký a pravděpodobně přesáhl 3 gigapascaly, což odpovídá tlaku, jakým by působilo pět Boeingů 737 na plochu velikosti běžné mince.

„Námi získané důkazy naznačují příčinnou souvislost mezi dopadem mimozemského tělesa, environmentálními a klimatickými změnami a transformačními změnami v lidské společnosti včetně rozvoje zemědělství,“ konstatují autoři studie závěrem. Můžeme očekávat, že jejich závěry podrobí odpůrci kosmické příčiny mladšího dryasu silné kritice. Tak to ale ve vědě chodí a ze dvou znesvářených vědeckých táborů nakonec nemusí mít pravdu ani jeden.

Určitě si přečtěte

Články odjinud