Uznávám, že v teoretické rovině s váma mohu v ledasčem souhlasit. Problém ale je, že teorie není praxe. A nekompromisní lpění na svých teoretických ideálech může přinést nečekané výsledky v praxi.Ty ohábitované chlapíky jsem zmínil proto, že kde jsou oni, tam je také i požadavek na stavbu mešity a minaretu (referendem nejspíš jen dočasně pozastaveno) a kde je mešita a minaret, tam je také i muezín hlasitě svolávající k modlitbě. Vám by tahle záležitost nejspíš nevadila a nijak by vás nepobuřovala. V tom se ale holt lišíme. Mě totiž ano. Já jsem totiž bytostně přesvědčen, že něco takového do alpského městečka prostě nepatří, že to ničí jeho jedinečný ráz a dělá to z něj jakousi bizarní multikulti patlaninu bez nějaké konkrétní příchuti. Když bych chtěl vidět mešitu s minaretem, tak bych si zajel na dovolenou do nějaké islámské země, nikoliv do alpského městečka ve Švýcarsku. Ad. "můj způsob života" versus "starost o svět".
Nechápu proč kladete - buď starost o "MUJ způsob života" a zároveň musím mít starost "starost o amazonské indiány" (příp. jakékoliv jiné velké světové kulturní problémy) a nebo nemám právo na zachování "SVÉHO způsobu života".
Vždyť to přece takto postavené být vůbec nemusí. Je možné dělat jedno i druhé zároveň a nebo pochopitelně pouze jedno z toho, což je ale také v pořádku. A nevyplývá automaticky, že pokud mám zájem o zachování "SVÉHO způsobu života" musím nutně řešit také i nějaké velké světové kulturní problémy, jejichž součástí je také i přijímání imigrantů z cizích méně úspěšných kultur. A pokud to dělat nechci, ztrácím tím morální právo na snahu o udržení "SVÉHO způsobu života".Máte tedy pravdu v tom, že konkrétně mě jde o zachování MÉHO způsobu života, tedy ne pouze osobně mého, ale způsobu života v mé komunitě, v mém městě, v mém kraji, v mém státě a snad i v celé Evropě.
Říkáte, že jste procestoval nějaké islámské státy, tak tedy věřím, že se mnou budete souhlasit, že je třeba ocenit náš současný způsob života, že se nám v současnosti všeobecně žije velmi pohodově. Nám v Česku se dokonce i žije pohodověji než se žije v řadě západních evropských států (měsíční příjem je pouze jedno kritérium, které ale zdaleka není jediné). Sice neustále nadáváme na poměry takže nezaujatý pozorovatel by si mohl myslet, že je v Česku hotové peklo na zemi, ale to je holt takový náš folklor, který neznamená, že by tomu tak opravdu bylo.Naši předci dokázali vybudovat a předat nám civilizaci, která stojí na absolutní špici toho, co v tomto směru dosud kdy existovalo - jak po stránce zajištěných práv a svobod, tak po stránce fungujícího právního systému, sociálního zabezpečení, humanity, dostupné lékařské péče, dosažené průměrné životní úrovně, kvality školství, schopností vytváření inovací ve vědě a technice, schopností nabídnout každému šanci k uplatnění na pracovním trhu, atd....atd..... a podle mého názoru tohle dílo za zachování už rozhodně stojí, protože i přes všechny mouchy, které ten systém má, nic lepšího na celé planetě Zemi prostě nenajdete.Ad. "omezování projevů islámu coby zdroj radikalizace" - Máte pravdu, že omezování může vést k radikalizaci, ale problém vidím v tom, že stoupenci islámu jako omezování vedoucí k radikalizaci mohou vnímat i omezování, které vy považujete za legitimní a jako důvod k radikalizaci mohou vnímat i jakékoliv bezbřehé neomezování, protože to zase může být vnímáno jako slabost "nepřítele". K radikalizaci může vést mnoho cest, např. frustrace z nenaplněných ambicí v profesním/partnerském/jakémkolivjiném životě, apod... pokud vím, tak v minulosti se už zradikalizovali chudí, bohatí, vzdělaní, nevzdělání, trestaní, netrestaní, nově příchozí i potomci imigrantů narození v Evropě, i evropští konvertité k islámu.... důvodů k radikalizaci je vždy mnoho a ani při sebelepší snaze se všem prostě nevyhnete. Ad. "křesťanství a misijní činnost" je fakt, že tohle nijak nesleduji, prezentoval jsem pouze svůj osobní pocit z pobytů v Česku a Švýcarsku. A také jsem měl na mysli statistiky, které hovoří celkem jednoznačně jak počet stoupenců islámu roste. Pokud vím, aktuálně je islám nejrychleji expandujícím náboženstvím světa.Obecná poznámka. Z toho, co jsem měl možnost vidět v tom zmiňovaném Švýcarsku, jsem došel k přesvědčení, že na islám není možné nahlížet stejnými měřítky jakými posuzujeme např. současné křesťanství, které prodělalo reformaci. Podle mého názoru islám má problém s kompatibilitou se sekulárním státem, s rovnými právy pro všechny skupiny obyvatel, apod... a ustupování v relativně neškodných záležitostech (povolení výstavby minaretů, nošení burek na veřejnosti, koupání v burkinách, akceptování faktu, že muslimka si s mužem nepodá ruku, apod...) nebude ze strany stoupenců islámu kvitováno jako něco s čím by měli být dlouhodobě spokojeni, ale jen to otevře cestu ke stupňování dalších nových požadavků. Např. speciální pracovní přestávky na modlení, speciální modlitební místnosti ve firmách a na školách, veřejné/školní jídelny bez vepřového, vznik speciálních zón s povinností dodržovat islámské zvyky, přenos výkonu některých povinností státní správy na speciální islámské soudy, apod..... Myslíte, že k tomu dojít nemůže, je to vyloučeno, protože to by nikdo nepřipustil?