Diabetes prvního typu se stává, zejména u dětí a dospívajících, jedním z nejvážnějších zdravotních problémů současnosti. Tento autoimunitní stav vzniká, když imunitní systém napadá a ničí buňky slinivky, které produkují inzulin. To následně vede k tomu, že tělo nedokáže správně regulovat hladinu cukru v krvi. Podle nedávných výzkumů se počet dětí trpících diabetem prvního typu v posledních 30 letech v Evropě dramaticky zvýšil.
Od roku 1994 do roku 2021 se počet nově diagnostikovaných případů diabetu prvního typu u dětí v Evropě téměř zdvojnásobil. Zatímco v devadesátých letech bylo ročně hlášeno asi 11 nových případů na 100 000 osob, do roku 2021 toto číslo vzrostlo na 21.
Velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi
Tento trend je obzvláště patrný v severských zemích, jako jsou Finsko, Švédsko a Norsko, kde jsou počty nově diagnostikovaných případů nejvyšší. Naopak ve státech, jako je Spojené království nebo Španělsko, se zdá, že nárůst zpomalil a počty nově diagnostikovaných pacientů se stabilizovaly.
Studie také ukázaly, že nárůst případů diabetu není ve všech zemích stejný. Zatímco Finsko vykazuje alarmujících 56 nových případů na 100 000 osob ročně, v Rumunsku a Turecku jsou čísla mnohem nižší – kolem 11 až 12 případů na stejný počet osob.
Studie také ukazují mírné rozdíly mezi pohlavími: chlapci mají o něco vyšší míru výskytu tohoto onemocnění než dívky. Rozdíl sice není dramatický, ale je pozorovatelný napříč většinou evropských zemí. Důvody nejsou zcela jasné, nicméně některé teorie naznačují, že roli mohou hrát hormonální a genetické faktory, které ovlivňují reakce imunitního systému.
Čím jsou dané rozdíly?
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi lze vysvětlit řadou faktorů, jako je životní styl, ekonomické podmínky a roli může hrát i geografická poloha. Výzkumy například naznačují, že nižší expozice ultrafialovému záření v severských zemích může být jedním z faktorů, které zvyšují riziko vzniku diabetu prvního typu.
Při vzniku diabetu prvního typu hraje důležitou roli genetika, nicméně samotná genetická predispozice nestačí k vysvětlení tak prudkého nárůstu počtu případů. Mezi další možné faktory patří vlivy životního prostředí, jako je strava, expozice virům nebo určité autoimunitní reakce.
Míru výskytu onemocnění mohou ovlivnit také socioekonomické podmínky. V zemích s vyššími příjmy a lepšími zdravotnickými systémy je více možností k včasnému odhalení nemoci díky lepší dostupnosti lékařské péče, pravidelným preventivním prohlídkám a pokročilejší diagnostice.
V těchto státech lidé častěji podstupují testy, které mohou včas odhalit diabetes, a mají snadnější přístup k inzulinu a potřebné léčbě. Naopak v chudších zemích mohou být zdravotnické služby omezené, což může vést k pozdnímu rozpoznání nemoci nebo nedostatečné léčbě, a tedy nižšímu počtu oficiálně diagnostikovaných případů.
Roli hraje i pandemie covidu-19
Pozornost si zaslouží také nárůst nových případů diabetu prvního typu během pandemie covidu-19. Některé studie naznačují, že infekce způsobená virem může ovlivnit imunitní systém a zvýšit pravděpodobnost vzniku autoimunitních onemocnění, jako je právě diabetes. Pandemie také mohla narušit schopnost zdravotnických systémů včas detekovat a léčit tuto nemoc, což vedlo k vyšším počtům později diagnostikovaných případů.
Diabetes prvního typu představuje celoživotní problém, který vyžaduje neustálou kontrolu hladiny cukru v krvi, podávání inzulinu a zdravou stravu. Nedostatečné zvládání tohoto onemocnění může vést k vážným zdravotním komplikacím, jako je poškození srdce, cév, nervů, ledvin nebo očí.
Celosvětové projekce ukazují, že počet lidí s diabetem prvního typu bude v nadcházejících letech dále stoupat. Odhaduje se, že do roku 2040 by počet případů mohl vzrůst až o 107 % oproti roku 2021, přičemž největší nárůst se očekává v rozvojových zemích. Takto dramatický vzestup bude klást obrovské nároky na zdravotnické systémy, zejména v zemích s omezeným přístupem k základní zdravotní péči a lékům, jako je inzulin.
Prevence a zdravotní péče
Jedním z klíčových kroků bude zajištění lepší dostupnosti zdravotní péče pro všechny pacienty, zejména v zemích s nižšími příjmy. Vysoká úmrtnost v těchto regionech je často způsobena nedostatečným přístupem k inzulinu a zdravotnickým službám. Zlepšení těchto podmínek by mohlo významně snížit počet úmrtí způsobených komplikacemi diabetu.
Kromě lepší dostupnosti zdravotní péče je nutné klást důraz na prevenci. Zdravý životní styl, zahrnující správnou výživu a dostatek pohybu, může pomoci snížit riziko vzniku nejen u diabetu druhého typu, ale také komplikací u diabetu prvního typu. Vědci také zkoumají možné způsoby, jak posílit imunitní systém a minimalizovat vlivy prostředí, které mohou spouštět autoimunitní reakce vedoucí k diabetu.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány ve dvou článcích v odborném časopise The Lancet: Diabetes & Endocrinology. Toto periodikum se zaměřuje na výzkum a klinickou praxi týkající se diabetu a endokrinologie. Přísné recenzní řízení zaručuje, že publikované studie jsou spolehlivé a mají vysokou vědeckou úroveň.
Zdroje: theconversation.com, thelancet.com, thelancet.com.