Rakovina zůstává jednou z nejzávažnějších zdravotních hrozeb, které lidstvo čelí, a podle projekcí se situace do roku 2050 ještě zhorší. Aktuálně se odhaduje, že počet případů rakoviny vzroste z dnešních 20 milionů na více než 35 milionů ročně, což je nárůst o téměř 77 %. Navíc se očekává, že na téměř dvojnásobek stoupne i počet úmrtí – předpokládá se nárůst o 89,7 % na 18,5 milionu ročně, což představuje závažnou výzvu pro zdravotnické systémy po celém světě.
Růst počtu případů rakoviny a úmrtí na ni se netýká všech oblastí stejně. Největší nárůst se předpokládá v zemích s nízkým indexem lidského rozvoje (HDI), kde mají lidé omezený přístup k prevenci, diagnostice i léčbě. Například v Africe je očekávaný počet případů rakoviny do roku 2050 až pětkrát vyšší, než je nyní, zatímco v Evropě bude nárůst mírnější – přibližně o 25 %.
Jak vědci došli k těmto číslům?
Studie vychází z rozsáhlých dat z Global Cancer Observatory – databáze spravované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC). Do analýzy byly zahrnuty údaje o 36 druzích rakoviny ze 185 zemí, přičemž data zahrnují počty nových případů, úmrtí a míru prevalence v roce 2022. Vědci pak tato data aplikovali na demografické projekce OSN, které předpovídají nárůst světové populace, což jim umožnilo odhadnout vývoj počtu případů a úmrtí až do roku 2050.
Nárůst počtu úmrtí na rakovinu na téměř dvojnásobek je ovlivněn několika klíčovými faktory. Jedním z hlavních důvodů je stárnutí populace – rakovina je totiž častější u starších lidí, a jak populace stárne, přibývá i potenciálních pacientů.
K tomu se přidávají faktory související se změnami životního stylu, zejména ve středně a nízkopříjmových zemích, kde se postupně rozšiřují nezdravé návyky typické pro vyspělé země, jako jsou kouření, vyšší konzumace alkoholu a nezdravá strava, které riziko rakoviny dále zvyšují.
Dalším zásadním faktorem jsou rozdíly ve zdravotní péči. Zatímco vyspělé země mají často k dispozici pokročilé screeningové programy a moderní léčebné postupy, které mohou včas odhalit a léčit rakovinu, v rozvojových zemích tyto možnosti mnohdy chybí. Proto lze předpokládat, že i když celosvětově vzroste povědomí o rizicích a možnostech prevence, bez zásadního zlepšení přístupu k péči v méně rozvinutých zemích bude počet úmrtí nadále dramaticky růst.
Více postižení jsou muži
Zvýšené riziko rakoviny souvisí s kombinací různých faktorů. Stárnoucí populace, rostoucí míra obezity, kouření, nezdravé stravování a sedavý životní styl – to vše zvyšuje riziko vzniku různých druhů této nemoci. Zejména v rozvojových zemích, kde se rychle mění životní styl, jsou tyto faktory označovány jako „západní vliv,“ který zvyšuje riziko podobně jako v zemích s vysokým HDI.
Mezi nejčastější typy rakoviny patří rakovina prsu, plic, tlustého střeva a prostaty. Rakovina plic je v současnosti vedoucí příčinou úmrtí na rakovinu a očekává se, že na této pozici zůstane i v roce 2050, kdy by měla tvořit téměř pětinu všech úmrtí. I když některé typy rakoviny, jako je rakovina prostaty, jsou dobře léčitelné, k jejich diagnóze bohužel často dochází pozdě.
Podle dat z roku 2022 jsou rakovinou častěji postiženi muži než ženy, a tento rozdíl se má do roku 2050 ještě prohloubit. Jedním z důvodů je vyšší míra rizikových faktorů, jako je kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu, ale také menší ochota mužů podstupovat preventivní vyšetření, biologické rozdíly a další faktory.
Roli sehrála i pandemie
Péči o pacienty s rakovinou v některých zemích výrazně narušila pandemie onemocnění covid-19 a další globální krize, jako jsou válečné konflikty. Lockdowny, změny v alokaci zdrojů a narušené zásobovací řetězce vedly k omezenému přístupu k prevenci a léčbě, což se projevilo hlavně v méně rozvinutých zemích. Tyto výpadky v péči vedly k nárůstu neléčených nebo pozdě diagnostikovaných případů, což může mít trvalé následky na míru přežití pacientů.
Snížit počet úmrtí na rakovinu může zvýšení dostupnosti a kvality screeningových programů. Programy zaměřené na včasnou detekci, jako je mamografie nebo screening kolorektálního karcinomu, jsou účinné a relativně levné. Právě díky tomu mohou vyspělé země vykazovat lepší výsledky v léčbě a přežití pacientů s rakovinou.
Pokud má svět zvládnout hrozivě rostoucí zátěž spojenou s rakovinou, bude potřeba posílit globální spolupráci, investice do výzkumu a inovací. Důležitým krokem je i sdílení úspěšných přístupů v oblasti zdravotnictví mezi zeměmi, jako je rozšíření zdravotního pojištění nebo přístup ke kvalitní primární péči. Při pohledu na rok 2050 je jasné, že rakovina zůstane velkou výzvou, kterou nelze vyřešit bez koordinovaných snah.
Jsou zde určité nedostatky
Studie má několik nedostatků, které mohou ovlivnit přesnost jejích závěrů. Jedním z hlavních problémů je kvalita a dostupnost dat, především v méně rozvinutých zemích. V těchto oblastech bývají statistiky rakoviny často nedostatečné nebo nejsou k dispozici spolehlivé údaje o onemocnění, což může vést k nepřesným odhadům.
Data z Global Cancer Observatory sice zahrnují pokročilé analytické metody, avšak i tak mohou mít limity při odhadu počtu případů v zemích, kde je registrace méně rozvinutá nebo zcela chybí. Tento nedostatek může mít vliv hlavně na dlouhodobé projekce.
Další výhrada pramení z toho, že studie vychází z předpokladu, kdy současné míry výskytu a úmrtnosti na rakovinu zůstanou do roku 2050 víceméně stabilní. Tento předpoklad však nezohledňuje možné budoucí změny, například ve zdravotní péči, objevech v oblasti léčby rakoviny nebo preventivních opatřeních. Také neočekávané faktory, jako pandemie nebo další globální krize, mohou mít nepředvídatelné dopady na zdravotní péči a dostupnost prevence, což může modelové projekce výrazně ovlivnit.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 5. listopadu v odborném časopise JAMA Network Open. Toto periodikum publikuje studie v oblasti medicíny a zdravotnictví, včetně epidemiologie, preventivní medicíny, veřejného zdraví a klinického výzkumu. Všechny články procházejí pečlivou kontrolou, kdy je posuzují odborníci na danou problematiku, aby se zajistila přesnost, vědecká validita a spolehlivost výsledků.
Zdroje: jamanetwork.com, newscientist.com, dailymail.co.uk.