Počítač čte myšlenky pacientům s kompletním ochrnutím. Je jejich jediným spojením se světem

  • Lidé s tzv. kompletním syndromem uzamčení nedokážou pohnout ani očima
  • Jak se s nimi jejich blízcí a lékaři domluví?
  • Pomůže pohled do mozku prostřednictvím infračerveného záření a počítač
Počítač čte myšlenky pacientům s kompletním ochrnutím. Je jejich jediným spojením se světem

Amyotrofická laterální skleróza je závažné a nevyléčitelné onemocnění. Pacienta postupně ochromí tak, že už sám nedokáže ani dýchat. Nedokáže ani mluvit a jedním z posledních pojítek s okolním světem pro něj zůstává pohyb očí. Někdy ani to ne, ale díky novým poznatkům může komunikovat skrze počítač.

Pokud pacient může používat oči, pohledem doprava vyjádří souhlas, pohledem doleva naopak nesouhlas. Jenže i svaly zajišťující pohyb očí některým pacientům nakonec ochrnou. Fungující mozek zásobovaný podněty smyslů se ocitne v zajetí kompletně ochrnutém těle. I proto se tento stav označuje jako kompletní syndrom uzamčení.

Klepněte pro větší obrázek
Pacienti s amyotrofickou laterální sklerózou jsou zcela paralyzováni, v nejtěžších případech jim funguje pouze mozek. Přesto mohou díky novým technologiím komunikovat

Tým vedený švýcarským neurologem Nielsem Birbaumem neprostupnou bariéru syndromu uzamčení prolomil. Pacientům přiložili vědci k hlavě sondy, které generují záření o vlnových délkách 700 a 800 nanometrů. Záření o těchto vlnových délkách lidskému organismu nijak neškodí a poměrně snadno proniká lidskou kůží, vazivem, svaly a dokonce i kostí.

Krevní barvivo hemoglobin, které koluje v cévách s krví, však toto záření pohlcuje. Množství pohlceného záření závisí na tom, kolik je na hemoglobinu navázáno kyslíku. Oblasti mozku, které pracují, spotřebovávají více kyslíku než ty, které odpočívají. Podle toho, kolik záření se v dané oblasti mozku ztrácí, se tak dá určit, nakolik je toto mozkové centrum aktivní.

Birbaumův tým pokládal pacientům se syndromem uzamčení jednoduché otázky, na které lékaři znali odpověď a pacienti na ně mohli odpovídat jednoduše buď „ano“ či „ne“. „Jmenuje se vám manžel Joachim?“ ptali se například jedné pacientky.

Pacienti se snažili v duchu odpovědět a podle toho, zda byla jejich odpověď kladná nebo záporná, zaměstnávali různou měrou svá mozková centra. S tím se v těchto centrech měnila i úroveň okysličení krve a to zaznamenaly sondy měřící pohlcené infračerveného záření.

Klepněte pro větší obrázek
Monitorování mozku speciálními sondami dává na první pohled nejasné výsledky, počítač je ale dokáže analyzovat a na základě opakovaných pokusů poměrně přesně určit, jak pacient odpovídá

Výsledky měření jsou natolik komplikované, že prostý pohled na ně neprozradí nic ani zkušenému neurologovi. Speciální počítačový software z nich ale „ano“ nebo „ne“ poměrně spolehlivě vyčte. Pro jistotu vědci opakují každou otázku a vyhodnocení odpovědi desetkrát. Počítač se obvykle zmýlí nejvýše jednou.

V rámci zkušebních testů dostali všichni čtyři pacienti nakonec stejnou otázku: „Jste šťastný?“ popřípadě: „Jste šťastná?“ Všichni čtyři lidé uzamčení v ochrnutém těle odpověděli shodně: „Ano.“

Z obnovené komunikace měli radost nejen pacienti, ale i jejich blízcí. Snad s výjimkou jedné mladé dívky. Když se ochrnuté matky zeptala: „Souhlasila bys s tím, abych si vzala za muže svého přítele Maria?“, počítač vyhodnotil odpověď v devíti z deseti případů jako jasné: „Ne.“

Zdroj: PLoS Biology

Témata článku: Věda, Výzkum, Zajímavosti, Mozek, Medicína, Komunikace, Infračervené záření, Pacient, Syndrom, Záření, Spoje, Spojení, Krevní céva, Sonda, Prostý pohled, Kyslík, Céva, Lidský mozek, Jedi

2 komentářů

Nejnovější komentáře

  • petosa19 6. 2. 2017 15:34:14
    "Želáte si odpojenie od prístrojov?" 10x odpoveď "áno" :-|