Pod jižním pólem Marsu může být obří jezero vody. A nebo je to všechno úplně jinak

  • Před třemi lety byl oznámen možný objev jezera pod jižním pólem Marsu
  • Objev byl založen na radarových pozorováních planety z oběžné dráhy
  • Podle nové studie existují i jiné interpretace získaných měření

Už v trochu lepším dalekohledu spatříme na kotoučku Marsu slavné polární čepičky. Jedná se o velké zásobárny ledu – toho vodního i suchého v podobě zmrzlého oxidu uhličitého.

Jižní polární čepička je mnohem menší než její severní kolegyně. Její průměr je zhruba třetinový a dosahuje asi 400 km.

V roce 2018 přišli vědci s překvapivým objevem. Přibližně 1,5 kilometru pod polární čepičkou se má nacházet obrovské jezero kapalné vody. Později se ukázalo, že by jezero mohlo mít rozměr 20 x 30 km a dokonce nemusí být jediné. Objev kapalné vody, i když pod povrchem, by byl samozřejmě senzací. Je ale jezero skutečné?

Podpovrchové jezero je evergreen současné planetologie. Možné objevy byly zaznamenány pod povrchem mnoha měsíců Jupiteru a Saturnu. Zdrojem energie, která udržuje vodu v kapalném skupenství, jsou slapové síly blízké obří planety. V případě Marsu by to musela být zřejmě chemie – voda v jezeře by musela být extrémně slaná. Je to možné, ale... neexistují jednodušší vysvětlení? Možná ano. 

Data z radaru

V oblasti jižního pólu Marsu zatím žádná sonda nepřistála a i kdyby ano, nic by zřejmě nezjistila. Vědci se tak museli v roce 2018 opřít o data z oběžné dráhy. Konkrétně využili přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) na palubě evropské sondy Mars Express.

Jedná se o dvě dvacetimetrové a jednu sedmimetrovou anténu, které pracují od roku 2005. Radar funguje poměrně jednoduchým způsobem – vyšle se signál, který se odrazí od odrazivé vrstvy a vrátí se zpět. Signál z radu dokáže projít horninami, takže můžeme prozkoumat i podpovrchové vrstvy.

V roce 2018 interpretovali vědci data tak, že se pod jižním pólem Marsu nachází jezero plné vody. Nyní však vyšla studie, která se na měření MARSIS dívá trochu více skepticky.

Existují i jednodušší vysvětlení?

Autoři nové studie si položili otázku, zda by pozorovaný signál nemohlo vyvolat i něco jiného. Poukazují na to, že silný odraz mohou způsobit dva různé efekty.

Jeden z nich souvisí s permitivitou. Pokud vezmete nějaký materiál a umístíte ho do elektrického pole, elektrony a protony v atomech tohoto materiálu se budou snažit přizpůsobit poli. Je to podobné jako u známého experimentu s magnetem a železnými pilinami. Některé látky reagují silněji než jiné. Permitivita udává, jak moc se nabité částice v materiálu vyrovnají.

Pokud máme pod povrchem dvě vrstvy materiálů s různou permitivitou, může dojít k silnému odrazu radarového signálu. Může jít třeba o horniny, nad kterými je vrstva slané vody. 

V nové studii se tým zabýval další možností – elektrickou vodivostí různých materiálů a zjistil, že se na povrchu ale i pod povrchem mohou nacházet vrstvy s různou vodivostí. Jde o jíly, minerály obsahující kovy nebo slaný led. Podobné vrstvy mohou také vytvářet silné radarové odrazy. 

Nova studie není jasným důkazem toho, že by se v roce 2018 vědci mýlili. Ukazuje jen to, že může existovat více vysvětlení pozorovaných radarových měření a některá mohou být i pravděpodobnější než jezero plné vody. 

Diskuze (3) Další článek: Po filmech a seriálech bude streamovat i hry. Netflix už na to najímá lidi

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Mars, Jupiter, Voda, Saturn, Jezero, Objev, Nova, Oběžná dráha, Mars Express, Pólo, Jizva, Jižní pól, MARSIS, Nová studie, Vrstva, Povrch, Měření



Diablo 4 vám umožní upravovat vzhled hrdinů i jejich brnění

Diablo 4 vám umožní upravovat vzhled hrdinů i jejich brnění

Vyhrát si budete moci nejen se zbraněmi a speciálními schopnostmi hrdinů.

Michal Maliarov
Blizzard EntertainmentDiablo
Oko, do duše okno: Velikost zornice prozrazuje úroveň inteligence

Oko, do duše okno: Velikost zornice prozrazuje úroveň inteligence

** Kdo má širší zornice očí, má i výkonnější mozek ** Projeví se to při řešení nových problémů nebo při intenzivním soustředění ** Příčinou je zvýšená produkce norepinefrinu v mozkovém kmeni

Jaroslav Petr
ZrakMozek
Youtuber vyhrál sázku nad fyzikem. Vozidlo poháněné větrem opravdu může jet rychleji, než je rychlost větru

Youtuber vyhrál sázku nad fyzikem. Vozidlo poháněné větrem opravdu může jet rychleji, než je rychlost větru

** Může se objekt poháněný větrem pohybovat rychleji než vítr? ** Youtuber Muller tvrdí, že ano. Fyzik Kusenko, že nikoli ** Uzavřeli proto sázku o deset tisíc dolarů. Jak to dopadne?

Karel Kilián
Fyzika