Vrstvy ledu na Marsu jsou podle všeho dostatečně silné a tmavé na to, aby blokovaly sluneční záření, které proniká přes jeho ultratenkou atmosféru – což mj. znamená, že by mohly ukrývat nějakou formu života.
Zásadní je, že tento led obsahuje velké množství prachu. Na Zemi jsou útvary vzniklé díky přítomností prachových částic, které způsobují tání ledu v průběhu času, známé jako „kryokonitové díry“.
„Nakonec, jak tyto prachové částice putují dále od slunečních paprsků, přestanou klesat, ale stále generují dostatek tepla na to, aby kolem sebe vytvořily kapsu roztáté vody. Kapsy mohou vyživovat prosperující ekosystém pro jednoduché formy života,“ uvádějí badatelé z Jet Propulsion Laboratory.
Rokle v oblasti Terra Sirenum.
Tým zdůrazňuje, že toto zjištění samo o sobě neznamená, že na rudé planetě se skutečně nějaký život nachází. „Místo toho se domníváme, že prachové marsovské ledové expozice ve středních zeměpisných šířkách představují momentálně nejsnáze dostupná místa pro hledání marsovského života,“ konstatoval hlavní výzkumník Aditya Khuller.
„Lidé našli mikroorganismy, které žijí v těchto mělkých podpovrchových biotopech na Zemi. V zimě, kdy není dostatek slunečního světla k vytvoření kapalné vody v prašném ledu, tyto mikroorganismy obvykle spí,“ dodal.
Aby Khuller a jeho spolupracovníci tuto hypotézu ověřili, plánují provést simulace a rovněž zmapovat, ve kterých oblastech rudé planety se tato mělká jezírka roztáté vody s největší pravděpodobností nacházejí.