Neštěstí spojená s požáry nejsou Austrálii cizí – každoročně na tomto kontinentu dojde k více než 17 000 požárům obytných domů. Riziko vzrůstá zejména v zimě, kdy lidé používají nejrůznější topidla a svíčky. Nejen tyto skutečnosti inspirovaly vědecký tým z melbournské RMIT University k řešení otázky účinné a udržitelné metody protipožární ochrany.
Ve článku, publikovaném v odborném časopise Nature, vědci navrhují protipožární materiály vyrobené z hub. Tyto materiály dokáží odolat plamenům, chránit tak integritu konstrukce budovy a tím i případné obyvatele. „Naše práce představuje vzrušující příležitost pro průmysl, který příliš dlouho používal materiály škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí.“ říká jeden z autorů.
Ekologičtější požární ochrana
V 70. letech minulého století používaly stavební firmy v Austrálii chemické látky označované jako „halogenované zpomalovače hoření“. Ty se z velké části skládají z chemických látek obsahujících bromidy nebo chlor, které účinně přerušují hoření. Mnohé z nich jsou však spojovány s nepříznivými účinky na zdraví, včetně imunotoxicity, reprodukční toxicity, rakoviny a poškození neurologických funkcí.
V současnosti jsou pro tyto účely upřednostňovány zpomalovače hoření na bázi fosforu a dusíku. I ty však představují určité riziko pro lidské zdraví a přírodu (kvůli toxicitě a akumulaci v životním prostředí). Vědci se proto rozhodli najít materiál, který by pro životní prostředí a zdraví nebyl tak škodlivý.
Nakonec vytvořili materiál vyrobený výhradně z mycelia – tedy z takzvaného podhoubí. To se skládá se z mnoha tenkých, rozvětvených vláken, přičemž buněčné stěny těchto vláken jsou z velké části tvořeny přírodním polymerem zvaným chitin, který najdeme také v krabích krunýřích či exoskeletech hmyzu.
Protipožární ochrana z hub
Výsledný materiál na bázi mycelia je lehký, ekologický, biologicky odbouratelný a má poměrně dlouhou dobu hoření. Když je vystaven intenzivnímu ohni nebo teplu, pak po vyhoření veškeré vody a dalších látek zuhelnatí, čímž vznikne materiál podobný dřevěnému uhlí. Tento zuhelnatělý materiál pak chrání jakýkoli pod či za ním ležící hořlavý materiál tím, že zpomaluje přenos tepla a zabraňuje dalšímu hoření.
Na rozdíl od současných protipožárních materiálů se z podhoubí při působení ohně uvolňují pouze neškodné přírodní produkty, jako je voda a oxid uhličitý. K dalším výhodám patří flexibilita a možnost vyrábět tento materiál v různé tloušťce – například v podobě tapet tenkých až jeden milimetr.
Vědci navrhují dvě možné aplikace pro stavebnictví: houbové desky, jejichž tloušťku lze přizpůsobit podmínkám, či houbové vrstvy připevněné na povrch hořlavých konstrukcí, podobně jako se na stěny aplikují tapety. V obou případech by materiál z podhoubí fungoval jako součást protipožárních opatření.
Ačkoli se materiály na bázi mycelia v současné době celosvětově používají pro stavebnictví, obaly a izolace, žádný z nich zatím není komerčně dostupný. Navíc ani jeden z nich nebyl schválen pro protipožární ochranu. „Než bude možné náš výrobek koupit v běžné obchodní síti, čeká nás ještě dlouhá cesta a v jejím průběhu budeme muset vyřešit různé problémy s výrobou ve velkém měřítku.“ konstatují vědci.