Podívejte se, co by se stalo, kdyby se otočily větry a oceánské proudy. V USA bude obří poušť, Británie zamrzne

Pozemské klima a každodenní počasí vytváří několik klíčových faktorů, přičemž jedním z nich je zemská rotace a z ní plynoucí efekt Coriolisovy síly, díky kterému se nám na severní a jižní polokouli opačné stáčejí cyklóny a anticyklóny a také mořské proudy.

Země se otáčí od západu k východu, skupina vědců z německá a Velké Británie si však položila otázku, co by se stalo s globálním klimatem, kdybychom směr rotace prostě otočili. Bláznivý experiment? Možná, ale od toho tu přeci máme superpočítače.

S výsledky se klimatologové pochlubili v časopisu Earth System Dynamics, přičemž nezapomněli ani na několik působivých map.

Klepněte pro větší obrázek
Proměna proudění při otočení působení Coriolisovy síly se protáhne až na několik tisíc let. Teprve poté dojde k nové stabilizaci.

V superpočítačové klimatické simulaci tedy otočili působení Coriolisovy síly a sledovali, co se stane. Díky opačnému působení se oceánské a atmosférické proudění začalo stáčet opačným směrem než doposud, přičemž ke stabilizaci nových podmínek došlo v simulaci až po několika tisících let.

Během té doby se například zcela proměnilo klima východní části USA, kde by nově panovaly mnohem vyšší teploty a kvůli změně proudění by došlo k drastickému úbytku dešťových srážek. Jinými slovy, východ a jihovýchod USA by se proměnil dost možná v suché polopouště a pouště.

Klepněte pro větší obrázek
Změna povrchové teploty a srážek (CNTRL = normální stav, RETRO = po otočení)

Hurikány by již nemířily z teplého Atlantiku na západ k Mexickému zálivu, ale naopak k Africe do Bengálského zálivu. Namibská poušť by se zazelenala, zatímco polovina Jižní Ameriky by vyschla.

Klepněte pro větší obrázek
Změna teploty a srážek po otočení působení Coriolisovy síly. Východ USA by se ohřál a vyschnul. Podobný osud by potkal třeba Čínu,

A co Evropa? Díky změně směru větrů a oceánských proudů by se zejména na západě silně ochladilo, Atlantik by totiž na naše pobřeží přestal přinášet vláhu a teplo. Ledová pokrývka Arktidy by se na několik měsíců v roce rozšířila až k Francii, přičemž Severní i Baltské moře by bylo pod ledovým příkrovem možná i po většinu roku.

Klepněte pro větší obrázek
Led by na dlouhé měsíce pokryl Balt i Severní moře. Přes zimu by zamrzla v podstatě celá Velká Británie.

Na stranu druhou, Evropa by nově dostávala vláhu od jihovýchodu, z Blízkého a Středního východu, který by se zazelenal, jihoasijské monzuny by totiž svoji energii a tedy i srážky nově uvolňovaly v dlouhém pásu od Indie přes Pákistán, Afghánistán, Írán, Turecko až po Evropu. Suché oblasti jihozápadní Asie včetně Arabského poloostrova by možná byly úrodné.

Klepněte pro větší obrázek
Změna přenosu srážkové energie (a = po otočení, b = současný stav)
Diskuze (9) Další článek: Alexa od Amazonu by mohla umět z hlasu rozpoznat nemoc a nabídnout lék k prodeji

Témata článku: USA, Evropa, Čína, Globální oteplování, Počasí, Velká Británie, Indie, Atmosféra, Afrika, Francie, Turecko, Oceán, Meteorologie, Antarktida, Blízký východ, Východní část, Proud, Klíčový faktor, Pákistán, Východ, Bláznivý experiment, Podobný osud, Proudění, Asie, Povrchová teplota