Schopnosit autonomních rojů dronů se neustále zdokonalují. Skupina vědců z Čeťiangské univerzity v Číně ukázala, jak lze skupinu kvadrokoptér naučit navigovat hustým bambusovým lesem, stroje se samy vyhýbají překážkám i sobě navzájem, u toho sledují cíl a pak se zvrátí na start.
Celý pokus vědci popsali ve studii zveřejněné v magazínu Science Robotics, svou snahu připodobňují ke skupinám dronů z filmů Star Wars nebo Blade Runner 2049, kde podobné roje vykonávaly různé společenské úkoly. „Podnikli jsme krok směrem k této budoucnosti,“ uvádí tým vedený inženýrem Sin Čouem.
Hejna dronů byla dosud testována převážně k vojenským účelům. Experimentuje s nimi mimo jiné americká armáda, která loni drony Perdix vybavené umělou inteligencí vypustila ze stíhačky a sledovala, zda se dokážou chovat jako jedno těleso a společně se rozhodovat. Test byl úspěšný.
Nicméně drony se pohybovaly v otevřeném prostoru, kde nebylo mnoho překážek. Úspěšné navigování v členitém terénu bude klíčové, aby hejna dronů opravdu k něčemu prakticky sloužila a právě proto čínští vědci svou studii zaměřili na hustý bambusový les, kde má problém do něčeho nenarazit člověk, natož dron.
Drony si výzkumníci sami sestavili. Jsou malé (zhruba o velikosti dlaně), vybavené hloubkovými kamerami, výškovými senzory, palubními počítači a speciálně vytvořeným algoritmem zaměřeným na vyhýbání se kolizím a koordinaci letu ve skupině. Když jeden dron vidí překážku, pošle o tom informaci zbytku roje.
Dosud neviděný výsledek
Skupinu tvořilo deset dronů a během testu v lese měly za úkol sledovat člověka, což se jim podařilo bez kolize s překážkami. Vědci je ale zkusili umístit i do komplikované dopravní situace a také je učili vyhýbat se dalším dronům. „Naše práce je inspirována ptáky, kteří umí létat snadno i velmi hustými lesy,“ popisuje Čou.
Podle něj bylo nejkomplikovanější zkombinovat lehké a malé stroje se značnou výpočetní kapacitou a schopností vytvářet letové trajektorie dostatečně rychle. To se dosud nedařilo, nemluvě o tom, že na dronové roje ještě neexistuje legislativa.
Enrica Soria ze Švýcarského federálního technologického institut v Lausanne, která se studie neúčastnila, proto čínský experiment nazvala impozantním. „Tohle je poprvé, co hejno dronů úspěšně zvládlo letět venku v nestrukturovaném prostředí,“ popsala pro agenturu AFP.
Pokud se testy podaří zreplikovat, hejna dronů by kromě vojenství mohla být nasazena například během přírodních katastrof při hledání přeživších a obecně v situacích, kdy je nebezpečné poslat lidské záchranáře. Výhodou je, že tyto stroje nespoléhají na GPS ani žádnou další vnější infrastrukturu.
