Zemětřesení, které na začátku týdne zasáhlo Turecko a sever Sýrie, bylo jedno z nejtragičtějších za posledních 100 let. Počet obětí se odhaduje na 21 tisíc a číslo ještě poroste. Kritická je v tuto chvíli role záchranářů, kterým při vyprošťování obětí pomáhají i satelitní snímky od programu Copernicus. Obsahují až překvapivě podrobná data.
Program Copernicus je program pro dálkový průzkum Země sídlící v Praze, na kterém spolupracuje Evropská komise s Evropskou vesmírnou agenturou. Pomocí malé sítě satelitů Sentinel se zaměřuje na monitorování atmosféry, pevniny a moří, poskytuje například velmi cenná klimatická data.
Věnuje se ale také podpoře záchranných operací v případě různých havárií a katastrof, převážně klimatických. Zemětřesení v Turecku a v Sýrií bylo skoro až ukázkovým příkladem situace, proto kterou jsou systémy Copernicus vhodné. Ihned jak k němu došlo, operátoři začali ze Sentinelů shromažďovat satelitní data, díky kterým záchranáři věděli, kde zasahovat.
Hledat naslepo není efektivní
Zemětřesení obvykle zasahují velká území. Týkalo se to i Turecka a Sýrie, kde otřesy pocítily regiony obydlené celkem 22,4 miliony lidí, přičemž epicentrum obydlovalo 180 tisíc lidí. Takto obrovskou plochu nelze prohledávat náhodně, zvlášť když každá další minuta může znamenat smrt dalších lidí v sutinách.
Proto v takovýchto případech nastupuje služba Copernicus pro krizové řízení (zkráceně Copernicus EMS), divize programu zaměřená právě na pomoc při katastrofách. Copernicus EMS v základu poskytuje dvě hlavní služby – včasné varování před katastrofami a mapování.
Včasné varování má důležitou roli při povodních a požárech, ale jelikož zemětřesení nelze předpovídat, tuto složku nebudeme více rozebírat. V případě zemětřesení je důležité mapování – po zemětřesení v Turecku vznikly desítky nejen satelitních snímků, do kterých Copernicus EMS podrobně vepsal data o rozsahu škod.
Časová osa aktivace satelitů
Jak služba popisuje ve své vlastní prezentaci, k aktivaci krizového systému Copernicus EMS došlo 6. února ve 4:43, čtyři hodiny po hlavním zemětřesení, které mělo sílu 7,8 Richterovy škály. Satelity začaly data shromažďovat 7. února v 8:00. První snímky začaly k záchranářům proudit 8. února v 16:00. Do poledne 10. února se podařilo vyprodukovat 51 map.
Určitá prodleva mezi zemětřesením a prvními obrázky vznikla. Jenže výsledný produkt nejsou jen satelitní fotografie. Důvod, proč snímky od Copernicus EMS jsou pro záchranáře tak přínosné, je ten, že jsou do nich graficky zanesená data o konkrétních poškozených budovách a zablokované infrastruktuře.
Jsou to plnohodnotné topografické mapy, kterými se hasiči mohou řídit. A taky řídí – autorizovaným uživatelem Copernicus EMS v Česku je Generální ředitelství hasičského záchranného sboru, které si již v minulosti několik map nechalo vygenerovat.
Jak systém pracuje
Ačkoliv mapy vznikají primárně pro záchranné složky a úřady, všechny jsou veřejně dostupné. Můžete si je prohlédnout na velké interaktivní mapě na stránkách Copernicus EMS. Na první pohled ale zjistíte, že pro běžné uživatele systém příliš optimalizovaný není, k orientaci je třeba několik vysvětlivek.
Jednotlivá čísla pokrývají ohraničené oblasti, ke kterým již vznikly mapové sady. Tato místa se nazývají „body zájmu“, jde o území, kde existovalo podezření, že škody mohly vzniknout. Zeleně označená už analyzovaná jsou a došlo zde ke škodám, v modrých ke škodám nedošlo a červená na analýzu čekají.
Pohled na území, ze kterého pochází mapy zobrazující škody po zemětřesení
Po rozkliknutí na tyto body zájmu se dostanete k jednotlivým mapám. Rozdělují se na dva druhy – klasifikační mapy (grading map) a vektorové mapy.
Vektorové mapy obsahují prostorová data, skládají se z několika vrstev a doprovází je tabulka s metadaty, podobně se o jejich obsahu dočtete zde. Klasifikační mapy jsou pak zmíněné satelitní snímky, do kterých jsou zakreslené údaje o poškození budov či celých bloků a zablokování silnic. Všechny klasifikační mapy mají u sebe legendu a lze si je stáhnout jako PDF s tiskovým rozlišením 200 DPI.
A jak vůbec Copernicus EMS zjistí, že budovy jsou poškozené? Opět ze satelitních snímků. Nejde o nic jiného než porovnávání fotografií před katastrofou a po ní, kdy hlavním výsledným produktem je právě grafické zobrazení, kde ke změně došlo. Informace, které „body zájmu“ zkoumat, dostal Copernicus EMS od místních úřadů.
Celý systém tedy nevyužívá žádné technologie budoucnosti, v základu je poměrně prostý. I tak ale v případě katastrof, jako bylo zemětřesení v Turecku, může vést k záchraně životů.
Zdroj: Copernicus EMS