Pojďme programovat elektroniku: Blikající potvory i legendární displeje starých Nokií

Doporučuju, mívají dobrou dokumentaci. Znám se se STAR SP300 (mnohem častěji jsem vídal SP200) a epson UTM220 (nebo tak nějak je to označení, ta je dokonce dvoubarevná jako staré psací stroje). Hlavně aby měla řezačku a ne jen trhací lištu, protože to pak stačí obyčejná jehličkovka, kterých se válí všude spousty. Obě mají perfektní programátorskou dokumentaci, takže pracovat s nima je radost. Ostatně sehnat si dokumentaci ke standardnímu protokolu IBM nebo Epson (který používá většina jehličkovek, dokonce jej používaly i pravěké inkoustovky a laserovky) neni zase takový problém.
Dobré je taky podívat se na aukro, pokud teda ještě funguje.
Pokladní tiskárny mívají buď paralelní nebo sériové rozhraní a po zavedení on-line evidence tržeb se jich všude zbavují, asi protože jsou ponalé a hlučné nebo možná ty aplkace na evidenci tržeb s nima neumí, nevim, ale po zavedení této evidence se skoro všude zbavili jehliček. Tak jako z počítače je praktičtější LPT tak z arduina je praktičtější COM (obsadí méně pinů), ale jinak je to jedno (novější mají usb a další soudobá rozhraní, tam pochybuju o možnosti zprovoznění s avr).