Youtuber Derek Muller se vsadil s fyzikem Alexandrem Kusenkem o deset tisíc dolarů (v přepočtu cca 215 tisíc korun) o to, zda je možné sestavit vozidlo poháněné větrem, jež pojede rychleji než samotný vítr. Chtějí tak rozlousknout letitý spor o to, jestli se těleso může pohybovat rychleji než subjekt, který ho tlačí.
Oživeno 3. července: Youtuber Derek Müller sázku vyhrál. Sérií experimentů prokázal, že se jeho vozidlo skutečně pohybuje rychleji než vítr, který se opírá do jeho vrtule. Dosáhl rychlosti 2,8× vyšší, než byla rychlost větru, a vozidlo dál zrychlovalo. Fyzik Alexander Kusenko důkazy, které jsou v tomto videu, uznal.
Na jedné straně pomyslné hranice máme profesora fyziky z Kalifornské univerzity v Los Angeles Alexandra Kusenka, na jehož výzkumné práce jsou dobré reference. Na straně druhé je youtuber Derek Muller, tvůrce populárního vědeckého kanálu Veritasium, s vozidlem Blackbird poháněným větrem, jež údajně jelo 2,8× rychleji, než byla rychlost větru.
Youtuber proti fyzikovi
Podle Kusenka je jen pouhá představa naprosto mylná a je si tím docela jistý. „Díky fyzikálním zákonům nic neriskuji,“ uvedl v e-mailu, ve kterém sebevědomě dodal: „Mohl bych přijmout jakoukoli sázku, ať už by byla jakkoli velká nebo malá.“
Podnětem k této vědecké sázce bylo Mullerovo nedávné video s názvem „Riskuji svůj život, abych vyřešil fyzikální spor“, v němž se projíždí vozidlem Blackbird. Youtuber v něm vyslovuje své přesvědčení, že vozidlo skutečně překračuje rychlost větru.
Vozidlo Blackbird je v podstatě experimentální pozemní jachta. Jedná se o tříkolový vůz, na jehož zádi je připevněna větrná turbína vysoká 5 metrů. Postavil ho odborník na aerodynamiku, nadšený kitesurfař a paraglidista Rick Cavallaro. Jak uznává Muller ve videu, „to, co jeho tvůrci tvrdí, že dokáže, je tak neintuitivní, až se zdá, že to porušuje zákon zachování energie“.
Může jet rychleji než vítr?
Cavallaro a jeho tým tvrdí, že se jejich vozidlo dokáže pohybovat přímo po větru rychleji než vítr, který ho pohání. Jako zdroj energie přitom využívá výhradně vítr. Proti tomu Kusenko a další vědci oponují, že by to mělo být nemožné, protože to porušuje fyzikální zákony.
Nutno říci, že plavidla poháněná větrem mohou překonat jeho rychlost, pokud jsou vůči směru větru pod určitým úhlem. Fyzikálně je to ale nemožné, pokud je pohyb plavidla dokonale rovnoběžný se silou větru, tvrdí vědci. Kusenkovy námitky v plném znění si můžete prohlédnout zde.
Kusenko se domnívá, že Blackbird se pohybuje rychleji než vítr pouze zdánlivě, a to kvůli proměnlivé rychlosti větru během venkovních testů. Podle něj mohl poryv větru způsobit zrychlení vozidla, jež by setrvačností po nějakou dobu pokračovalo touto rychlostí, i když vítr zpomalil. Díky tomu se může zdát, že se pohybuje rychleji, než je aktuální rychlost větru.
Když Müller Blackbird osobně vyzkoušel, usoudil, že je Cavallarovo tvrzení pravdivé. Poté, co se video objevilo na internetu, ho kontaktoval Kusenko, který oponoval s tím, že jeho vysvětlení je nesprávné. „Fyzikální vysvětlení bylo zjevně chybné a experiment nebyl správně navržen tak, aby odpovídal na otázku, na kterou chtěli odpovědět,“ vysvětlil Kusenko.
Sázka o 10 tisíc dolarů
Následně poslal Mullerovi e-mail, ve kterém ho – údajně v přátelském duchu – upozornil na nedostatky. Skončilo to vědeckým sporem, na jehož konci navrhl Muller sázku o deset tisíc dolarů, kterou Kusenko bez zaváhání přijal.
Muller si očividně věří, protože jako svědky pozval vědecké kapacity z Kalifornského technologického institutu Billa Nyea, Neila deGrassea Tysona a Seana Carrolla. Důkazní břemeno teď leží na jeho bedrech: aby vyhrál, musí dle dohody úspěšně předvést „model vozidla se stejným principem fungování jako Blackbird“.
Muller poznamenal, že uspořádání dalších testovacích ukázek s Blackbirdem je logisticky náročné, protože vyžaduje specifické povětrnostní a traťové podmínky. Proto plánuje vyrobit menší model, který bude možné testovat v kontrolovanějších podmínkách.
V tuto chvíli není jasné, do kdy bude celá sázka trvat a kdy bude vybrán vítěz. Jedno je ale jisté: tato debata zdůrazňuje význam toho, jak se věda učí sama od sebe a „jak nás vědecká metoda může posunout kupředu“, jak nadšeně konstatoval Muller.