Youtuber vyhrál sázku nad fyzikem. Vozidlo poháněné větrem opravdu může jet rychleji, než je rychlost větru

Můj názor  |  zobrazit i odpovědi (trvale)  |  řadit od nejstarších Komentáře nyní řadíme od nejnovějších.
Tímto odkazem můžete řazení změnit.
 |  nových názorů: 244

Názory k článku

14. 09. 2021 08:09

Jezdim na windsurfu a kdyz fouka rekneme 7m/s (*3,6 je prevod na km/h) tak prkno jede v pohode 40km/h.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Anonymizovaný  |  08. 07. 2021 16:46

Ďábel bude skryt ve dvou frázích (slovech) - TRVALE (dlouhodobě) a PŘESNĚ ve směru větru.
Pokud si postavím kite s gumovými popruhy a vítr zabere, popruhy se natáhnou a "vystřelí" mne za kitem ... rychleji než ten vítr ... dokud se nesrovná síla větru a napětí těch popruhů.
Tudíž - nevěřím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
08. 07. 2021 09:12

Staci hodit vozitko ze skaly pri bezvetri a mame svetovy rekord.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
07. 07. 2021 16:17

Myslím, že je jim jedno kdo má pravdu, ze sledovanosti budou mít mnohem více.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
06. 07. 2021 18:38

Muze mi nekdo prosim vysvetlit nasledujici?
Co chapu je, ze vrtule je pripojena ke kolum coby k motoru a pohani vuz fukem vzad. Kdyby tento vrtulovy vuz tlacilo jine vozidlo, tak ho roztlaci a navic roztoci vrtuli, ktera mu prida dalsi rychlost a ono tak tlaciteli odjede.
Takze vitr roztlaci plachetni vuz (asi oprenim se o konstrukci, kdyz to nema plachtu) az po rychlost vetru. (Asi ne linearne, ale s mirne exponencialni krivkou, kdyz zpocatku musi tlacit nejen vuz, ale i roztacet vrtuli, pak uz vrtule pomaha s akceleraci (pokud neni odpojitelna, coz zas takovy rozdil v principu neni)). V ten okamzik funguje hmotnost plachetniho vozu skrze prevod jako setrvacnik. Vuz jeste po nejakou dobu zrychluje, nicmene uz jede rychlosti vyssi nez vitr a tedy proti vetru (mel by se chovat jako vsechno co jede proti vetru, tedy byt uz vetrem brzden).
Podle mne by mel po spotrebovani sve vlastni pohybove energie na roztoceni vrtule opet zpomalit pod rychlost vetru, ktery ho pak opet roztlaci a cyklus se opakuje. Oscilace zalezi na hmotnosti celku a prevodu, cim vic dorychla je prevod, tim rychleji nabere rychlost, ale tim spis o ni prijde. Porad by to vsak mela byt amplituda.
Kde je v uvaze chyba?
Edit: pochopil bych, kdyby se po spotrebovani setrvacnosti, na maximu nadvetrne rychlosti, preklopily lopatky vrtule a ona zacala fungovat na protivitr jako pohonna. Tedy vrtule v podvetrne rychlosti - zrychluje vozidlo pohonem od kol, v nadvetrne rychlosti - pohani kola.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (10)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
05. 07. 2021 20:39

Ať si to ti, kdo tomu věří nasimulují např. v Kerbal Space s rozšířením wind, nebo v něčem podobném. Fungovat to může jen pokud je v různých výškáćh různá rychlost větru. Na všech videích je vidět jen krátký záběr, který nedokaźuje nic jiného, než setrvačnost.
Ve chvíli, kdy se rychlost vozidla vyrovná rychlosti větru není kde energii brát. Jakýkoli převod z vrtule na kola, nebo z kol na vrtuli nic nevysvětluje.
Pokud by se z kol energie přenášela do vrtule, vzniká tlak kol, jen dokud je vozidlo pomalejší než vítr.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (5)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
04. 07. 2021 11:30

.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
04. 07. 2021 01:27

Osobně myslím že je to podfuk. Vozidlo nemůže trvale dosáhnout vyšší rychlosti než je vítr (ve stejném směru). Tvrzení že bere energii z rozdílu mezi rychlostí větru a zemí, z masy které je hmotnější než samotné vozidlo, platí jen do doby dokud to vozidlo stojí na místě (po dosažení rychlosti větru je tato energie nulová). Stejně tak jako tvrzení, že je vlastně poháněno z kol již rozjetého vozidla (to je sice asi pravda) jenže pokud to odebírá enerigii z kol, tak je to také brzdí, a brzdí tak vozidlo.Jediným možným způsobem jak toho dosáhnou (po dočasnou dobu) je, že se ta energie bude akumulovat, a použije se ve vhodnou chvíli. Z videa je patrné, že energie může být jednoduše akumulována v samotném rotoru vrtule, a tato energie může být vhodným natočeném lopatek postupně a dlouhou dobu uvolňována a využita ke zrychlení po dočasnou dobu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (10)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
03. 07. 2021 16:57

Podľa mňa to je jasné. Pokiaľ je výkon z vrtule prenášaný prevodom na kolesá, tak je jasné, že vozidlo môže jazdiť rýchlejšie ako vietor. Neviem, kde v tom ten fyzik vidí perpetum mobile.
Stačí k tomu malý myšlienkový experiment: Výkon veternej turbíny rastie so štvorcom jej priemeru. Inak povedané, ak sa dĺžka rotorov zväčší dvakrát, tak výkon turbíny sa zvýši štvornásobne. Čisto teoreticky, ak by vozidlo bolo osadené turbínou s priemerom 50 metrov (napr. vyrobenou z grafénu), tak ten výkon by sa už pohyboval rádovo v desiatkach kilowattov, možno aj viac ako 100 kilowattov. Trenie kolies je v tomto prípade zanedbateľné, dôležitý je len odpor vzduchu. Ale keďže vietor fúka rovnakým smerom ako sa pohybuje vozidlo, tak za podmienky, že rýchlosť vetra aj auta rovnaká, je odpor vzduchu zanedbateľný. Vozidlo má však k dispozícii desiatky kilowattov výkonu, aby prekonalo odpor vzduchu, rozdiel oboch rýchlostí, napr. 10 km/h. Pritom odpor vzduchu pri rýchlosti 10 km/h je zanedbateľný. Napr. pri autách začína byť významný až od rýchlosti 80 km/h.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
03. 07. 2021 16:37

A co je na tom tak svetobornyho? Vrtule otaci retezem a ten prez nejakej prevod kolama.. A neni to jen o tom prevodu? Jasne ze si tam nastavi takovej, aby se kola otacely patricne rychleji nez vrtule.. Nejak nevidim zahadu..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
03. 07. 2021 11:44

Teď by mě zajímal názor všech kdo tu tvrdily že to nemůže fungovat, že to je perpetum mobile,...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
03. 07. 2021 10:47

Myslel jsem si po prvním videu, že přesně chápu, jak to funguje, ale až po druhým videu je to opravdu jasný. Ty příklady, co tam má, jsou geniálně vymyšlený pro pochopení toho principu. Těch 10 000 mu přeju i když se ve videu nechal slyšet, že je rozdá. A to dalším lidem, kteří přijdou s něčím, co taky zdánlivě porušuje zákony fyziky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
03. 07. 2021 10:45

Prostě na tohle se nemuze moc se selskym rozumem, protoze ten mame z toho co vidame denne. Proste to neni intutivni, stejne tak jak kvantova mechanika atp.Nicmene se ukazalo krasne jedno, ktere rikam casto. Nic nenahradi test/experiment. Coz hezky ukazuje i SpaceX vs dinosauri, kteri se snazi neco perfeketne nadesignovat od zacatku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
28. 06. 2021 12:01

To je ale hloupost, když by mohlo jet přesně po větru rychleji než vítr, tak by mělo jet i za absolutního bezvětří. Oprašte si fyziku ze základky!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
24. 06. 2021 13:44

Vrtule je jako speciální "plachta" která dělá to, že i když vozítko jede nadvětrnou rychlostí, tak listy "plachty" mají stále podvětrnou rychlost. Umožňují tak získávat výkon z pohybu vzduchu, který se využije k pohybu vozítka - překonání ztrátového výkonu tvořeného pohybovými odpory. Stačí tedy vhodný poměr těchto dvou výkonů a vozítko se musí ustálit v nadvětrné rychlosti. Žádné zákony zachování to neporušuje. A prakticky konstrukčně to nejsou nijak vyloženě protichůdné požadavky. Stačí co největší vrtule a co nejmenší aerodynamický odpor vozítka, minimální ztráty v převodech, kolech...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
24. 06. 2021 10:58

okamžite, ako som prečítal prvé riadky, ma napadla turbína ako riešenie a je tam.Keď žil môj otec, tak sme sa hádali, že či a dá ohriať chladnejším telesom teplejšie. Samozrejme oponoval termodynamickou / difúznou vetou. Lenže zabudol, že sa to dá aj inak, a to tepelným čerpadlom. A to som dokonca preštudoval, ako funguje z jeho učebnice, ktorú mal z niekedy 1946-47 a popisovali tam zurišskú radnicu takto vykurovanú.ale je to aj inde, tak rukolapné je napríklad, že máme priehradu, tam je zadržaná voda a vedľa je priehrada s omnoho vyššou hornou hladinou (povedzme dielo Čierny Váh). Tam sa ale v omnoho menších sekundových množstvách prečerpáva voda ... Zasa sa porušuje inak interpretovaný difúzny zákon.Takže, aby sme to uzavreli. Pokiaľ nemienite napriamo oklamať difúzny zákon, ale to urobíte okľukou, teda vložíte tam nejaký "medzikus", v tomto prípade turbínu a elektromotor, tak viete ísť nielen rýchlejšie ako vietor, ale aj proti vetru ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
24. 06. 2021 10:27

Jsem rád, že už je sázka uzavřena a pan Kusenko uznal chybu. Těm, kterým je princip vozítka stále proti srsti chápání, nabízím níže svůj myšlenkový model jako vysvětlení (bez vrtule, která, zdá se, hodně lidí mate).Představte si vozidlo, které má podélně "na zádech" pás, na kterém je stěžeň s plachtou (stěžňů je víc a jsou sklopné, tak že pás může fungovat jako lopatkové kolo a obíhat kolem vozidla). Pás je spojen s koly vozítka tak, že když jede vozidlo dopředu, pás se pohybuje (oproti vozidlu) poloviční rychlostí dozadu. Oproti zemi se tedy plachta pohybuje stejným směrem jako vozidlo, ale poloviční rychlostí. Když se vozidlo pohybuje rychlostí větru, tak plachta má tedy jen poloviční rychlost větru a ten se do ní stále může opřít.Alternativně je také možné si představit jakýkoli kladkostroj nebo páku, kdy je padák/plachta zpřevodovaná na pohyb vozidla "do rychla". Všechny tyto systémy mají společné to, že zemi používají jako "pevný bod" pro páku nebo kladku nebo prostě převodový mechanismus pro zvětšení rychlosti za cenu snížení síly. U kladky nebo páky je to vidět hned, protože je kotvení do země pevné v jednom bodě. U vozítka je obtížnější to vidět, protože je "zakotveno" jen koly nebo podvozkem, který nesmí prokluzovat. V principu je to ale totéž.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
24. 06. 2021 06:10

Na kole taky jedu rychleji nez tocim nohama. Staci vrtule, turbina a prevody. Zakon o zachovani energie nerika nic o stejne rychlosti, ale energii.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
24. 06. 2021 01:31

Perpetuum mobile je idea, která je krásná, ovšem nereálná. Protože žijeme v době, kdy má každý právo na svůj názor a nic ho nepřiměje ho fyzikálně podložit, může se rozvinout vážně míněná diskuze,
Takových ptákovin je dnešní doba plná. Největší a nejvíc ptákovská je elektromobilita. Tam už jsme dosáhli stavu, kdy i výrobci pod politickým tlakem fyzikálních bezmozků přechází na nabíjecí autíčka. Já vím. Už máme "skoro" baterie s životností deset let, kapacitou na tisícikilometrové dojezdy, schopné nabití během deseti minut.
P.S. Zastánci této ptákoviny by se mohli pokusit odpovědět na logicky nejjednodušší otázku. Může-li se něco pohybovat rychleji, než proud vzduchu, který ho pohání, tak kde to něco sebere energii na pohyb, při rychosti stejné, jako je ten proud vzduchu?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (16)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
23. 06. 2021 14:58

Myslím, že sázka asi už skončila - ve prospěch YouTubera Dereka Mullera, Phd.
https://twitter.com/veritasium/status/1407566... ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
23. 06. 2021 13:32

Asi jsem v tom videu přehlédl jednu podstatnou věc a to je rozjezd toho vozítka z 0.
A teď úvaha bez počítání.
1. Na vozítko bez vrtule bude foukat vítr a roztlačí ho.
2. Tato energie není nekonečná a proti ní pracují různé ztráty třením.
3. Část energie nyní převedu pomocí převodu na vrtuli na pylonu.
4. Z této části energie ještě ukrojím ztrátami v převodech a na učinnosti vrtule.
5. Výsledná energie dodaná vrtulí pak bude menší, než jakou jsem spotřeboval na její roztočení.
Tak kde je to kouzlo, proč by to mělo jet rychleji, než fouká vítr. Kde to vezme tu energii navíc? A ve chvíli, kdy to teoreticky získá rychlost větší než masa vzduchu se významně přidá aerodynamický odpor té konstrukce. Bude tam ta energie proudit ze zbožných přání lidu?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (6)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
23. 06. 2021 13:16

Fyzik prohraje. Video jsem neprohlížel, protože princip je jasný na první pohled.
Představte si že vrtule je jen plachta. Pokud by neměla žádné stoupání, tak by na její otáčení stačila minimální energie, a opravdu by jako plachta fungovala. Takže například při rychlosti větru 100km/h by vozidlo jelo rychlostí 80km/h a ještě by mohlo být bržděno silou například 20kg. Takže od kol půjde odebírat energii 20kg x 80km/h. To i se ztrátou pokryje pohon vrtule, kdy jí v tu chvíli mohu dát stoupání takové, aby šroub vrtule předbíhal vozidlo o 40km/h. V pohodě to pokryju i se ztrátami. Fyzik prohrál jednoznačně.
Samozřejmě to zjednodušuji, a dalo by se to konkrétně počítat ve správných jednotkách, ale takto lidově v kilogramech to pro popis stačí.
Luděk Šroll

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
23. 06. 2021 11:00

vezmu teslu, na strechu ji namontuju vrtuli, tu necham ve vetru tocit a nabit baterku a pak jen slapnu na pedal

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
23. 06. 2021 09:20

Na Veritasium koukám už dlouho a doporučuji ke shlédnutí i další videa. Např. to o počátcích řízené životnosti produktů. Tehdy to začalo žárovkami, které vydržely svítit mnohonásobně déle než je tomu dnes... https://youtu.be/j5v8D-alAKE...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
23. 06. 2021 08:19

ja len jednu poznamocku - aj ten "youtuber" je fyzik :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
23. 06. 2021 00:32

to si niekto z oponentov "nejde to" nepozrel video na kanale veritasium? https://www.youtube.com/watch...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 23:54

No tady je fyziků. . Princip proč může plachetnice plout na předoboční vítr rychleji než je rychlost větru, spočívá v tzv. zdánlivém větru. Zdánlivý vítr je vítr, který pozorujete když se pohybujete a je samozřejmě rozdílný od skutečného větru. Protože se pohybujete proti větru bude zdánlivý vítr vyšší než skutečný - rychlosti se sčítají (jako když dvě auta vrazí do sebe). Na plachtu působící vítr vytváří na plachtě vztlak, čím vyšší rychlost větru tím vyšší vztlak, tím vyšší rychlost. Párkrát jsem si to vyzkoušel - tohle skutečně funguje A Sázka je o tom, že tento princip se použije na vrtuli, na jejíž listy působí stejný vztlak jako na plachtu. Podle videa se mu to víceméně povedlo. Samozřejmě jsou zapotřebí k tomu vhodné podmínky, podobně to platí pro plachetnice ne s každou lze plout rychleji než je skutečný vítr, protože u lodi je problém odpor ponořené části ve vodě, ale u toho vozítka je jediný odpor ten valivý na kolech a dejme tomu nějaké to zpřevodování.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 23:19

To vozidlo se rychleji než vítr pohybovat může, ale bohužel vysvětlení uvedené ve videu je chybné a hlavně neodpovídá tomu, jak se vozidlo a vrtule ve videu skutečně pohybují. Zmínky o plachetnicích jsou v této souvislosti zavádějící a s tímto konkrétním vozidlem nesouvisí. Jak už v diskusi zaznělo, podstatné je, že vrtule je během pohybu spřažená s koly. A velmi doporučuju se na video podívat velmi pečlivě a sledovat, jakým směrem se vrtule točí a v jaké to je situaci v daný okamžik. Ve videu jsou totiž oba případy, ale jen v jednom směru otáčení se vozidlo pohybuje, ve druhém naopak stojí.Všimněte si prosím, jak jsou natočené listy vrtule. Jsou natočené tak, že pokud by vrtuli roztáčel vítr zezadu, musely by se z pohledu zezadu točit proti směru hodinových ručiček. Můžete si to sami vyzkoušet třeba na větrníku, který si poskládáte z papíru - složte ho tak, aby směr sklonu listů byl stejný jako u vrtule ve videu a foukněte. Uvidíte, kam se začne točit. Případně si nakreslete sklonění listu a vektor pohybu větru - je pak také jasné, kam se stočí vítr a na opačnou stranu je pak tlačen list.Pokud list je řekněme jako lomítko (/) a vítr jde zleva, pak směr větru bude otočen vzhůru a list (lomítko) se bude pohybovat dolů:----> /Ve videu se několikrát vrtule otáčí proti směru hodinových ručiček (zdůrazňuju že to je směr při pohledu zezadu), ale vozidlo v tu chvíli vždy stojí, ani se nehne.
Nicméně ve chvíli, kdy se vozidlo pohybuje, tak se vrtule vždy točí opačně! Je tedy jasné, že ji nemůže roztáčet vítr, ale naopak funguje jako vrtule u letadla, tj. rozráží masu vzduchu a posílá proud za sebe. Zákon akce a reakce je v tu chvíli jasný - vzduch je směřován dozadu, vrtule se pohybuje dopředu.To, co se tady děje, není ani trochu neintuitivní. Celé vozidlo je velmi lehké, ale má dostatečně velkou plochu vystavenou větru. Vítr ho prostě roztlačí sám o sobě. Ve chvíli, kdy se vozidlo hýbe, kola roztáčí vrtuli a ta dává další impuls k dopřednému pohybu. Nejde o žádné perpetuum mobile, nejde o žádné porušení fyzikálních zákonů. Vrtule prostě jen využije skrze otáčení kol část energie, kterou vítr vozidlu dal, na to, aby vozidlo dále zrychlilo. Zbytek energie se "ztratí" v odporech v převodech, ve valivém odporu kol apod. Dost pochybuju o tom, že by rychlost vozidla byla téměř trojnásobná proti rychlosti větru, osobně bych tipoval maximum někde kolem jedenapůlnásobku rychlosti větru, ale krátkodobé maximum by to třeba být mohlo. Udržitelná průměrná rychlost to určitě nebude.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 21:12

Finančně vyhrají oba.Fyzik 10 000 $ za vyhranou sázku a Ytuber asi daleko víc z reklam.A co dál? Umístit na vozítko dva silné magnety souhlasnými póly proti sobě, aby jeden tlačil ten druhý????

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 20:29

Mimochodem z hlediska prenosu a vyuziti energie ten princip lze velmi snadno prezentovat i za pomoci jednoducheho "hodinoveho strojku" - dve ozubena kola (jedno obycejne, druhe dvojite "prevodove") (reprezentujici vozitko) a dve rovne "zubate" koleje pohybujici se vuci sobe (reprezentujici zem a vitr).Pokud to lze udelat s pevnymi zuby, proc je takovy problem akceptovat to ze je mozne se "odstrcit" i od vzduchu? Jinak nebylo by snadnejsi zacit s vysvetlovanim u toho hodinoveho strojku nez motat tam slozitou aerodynamiku hned na zacatku?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 20:27

To vozidlo opravdu je poháněné jen větrem, a jede rychlostí 3x vyšší, než rychlost větru. Dokonce jede proti větru rychlostí dvojnásobnou: https://en.wikipedia.org/wiki/Blackbird_... (land_yacht)Toto vysvětlení mi přijde nejlepší: Představte si, že vozidlo na kolech má plachtu a při větru jede rychlostí větru (pokud by nejelo, zvětšíme plachtu).Ke kolům vozidla připojíme dynamo vyrábějící elektřinu (opět, pokud by dynamo zpomalovalo vozidlo, zvětšíme plachtu). Máme vozidlo, které jede rychlostí větru a navíc vyrábí elektřinu. Tu elektřinu využijeme pro překonání rychlosti větru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 18:25

Tak jestli pod "vozidlo" spada i letadlo, tak uz prohral. Staci si vyhledat heslo "dynamic soaring". Obdobny mechanismus navic pouziva jrom cloveka i takovy blboun nejapny, jakym je albatros.V pozemnim vozidle by slo totez realizovat na elipsovitem okruhu obsahujicim svah, kde vitr bude foukat pres ten svah.Je to jak honeni obruce, celkova kineticka energie se nespotrebuje v zavetri cela, a po obrstce ji vitr vzdy "dofoukne".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 18:14

Vrtule tohoto vozidla je propojená s koly. Tento fakt z nějakého důvodu spoustu lidí nechápe nebo ignoruje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 18:14

haha :D otazka je ako je to vozidlo pohanane. Je to fakt len vrtula a tlaci to vozidlo dopredu alebo vrtula je pripojena na hnaci hriadel, ktory moze mat jednoduchu prevdovku a pohana jeden z podvozkov? :D Vobec by som sa necudoval :D ak by to tak bolo. Kazdopadne zaujimave :) som zvedavy na vysledok

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 17:42

Ten fyzik má pravdu. Nemá šanci to zkrátka jet rychleji než vítr.
Jednoduchá úvaha. Pokud by to vozidlo mělo zrovna přesně stejnou rychlost jako vítr, bude se defacto nacházet samo o sobě v podmínkách bezvětří. Takže z principu v takovém případě už nelze z větru získat žádnou dodatečnou energii, pomocí které by to šlo urychlit ještě nad rychlost větru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 17:20

Mnoho vas tu pise, ze to je mozne pouze pokud by se to pohybovalo pod nejakym uhlem. Prave proto tam je ta vrtule, jeji listy se totiz pohybuji kolmo na smer vetru, to je prave ta finta diky ktere to funguje. Stejne jako se plachetnice muze pohybovat rychleji nez vitr pokud jede kolmo na nej, tak ta vrtule funguje na stejnem principu. Dalsi dulezity fakt je ze ta vrtule funguje jako tlacna a nikoli jako brzdna, tedy pri pohybu dopredu ji kola pohaneji tak, ze vytrvari silu dopredu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 16:12

Windsurfing na boční vítr letí o dost rychleji než aktuálně fouká. Tady ta mašina po větru.. je dost vysoká takže záleží kde měříte rychlost větru, metr nad zemí fouká o dost pomaleji než v 8 metrech. Takže nahoře vítr vrtuli roztáčí a dole vrtule popohání vzduch za stroj. Jestli to je víc než ztráty třením tak ve výšce pilotovy hlavy bude opravdu rychlejší.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 13:26

"Youtuber Derek Muller se vsadil s fyzikem Alexandrem Kusenkem"Muller graduated from Queen's University in Kingston, Ontario with a Bachelor of Applied Science in Engineering Physics....Ph.D. in physics education research from the University of Sydney, which he completed in 2008

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 10:56

Tak jedoucí vozidlo se pohybuje i setrvačností, to znamená že pokud vítr na chvíli utichne tak vozidlo chvíli setrvačností jede rychleji než vítr. Aby to bylo regulérní musela by se vytýčit nějaká delší trasa (10 km nebo více) a po celé délce trasy umístit anemometry (měřiče síly větru). Průměrná rychlost větru by se spočítala zprůměrováním hodnot z těchto měřičů a porovnala s dosaženou průměrnou rychlostí vozidla, které by trasu projelo tam a zase zpátky

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 10:13

Nerozumim, podle jakych teorie dosel na to, ze je to nemozne?
Solarni plachetnice se muze pohybovat nad svetelnou rychlosti nebo ne?
Kdybych si stavel podobny system, pouzil bych setrvacnik (coz v podstate ohromna vrtule je). Kdyz vitr ustane, porad jedu.
Kdyz virnik muze vzletnout vztlakem, tohle klidne taky. Pripadne by to slo tak konstruovat. Mozna by to slo cele upravit, jako plachetnice a pridat korouhev pro smerovani vrtule proti vetru.
Nevim, no, nenapada mne nic, cim to dokazat nebo vyvratit. Je mozne, ze spatne meril rychlost vetru nebo odlisne od rychlosti vozidla. Ale ciste teoreticky bych to nevylucoval. Zvlast ne, pokud jsem fyzik. Fyzikalni teorie jsou stale teorie.Zatim maji spoustu teorii. Kuprikladu se synchronizaci atomu. Vi se, ze se atomy dokazi synchronicovat, vzajemne kmitani a to se udrzi na velke vzdalenosti. Ale nebylo dokazano, proc k tomu dochazi ani, jestli to tak funguje se vsemi. Ale, pracuje se na tom. A takovych teorii maji spousty :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 09:59

S lehkým fixlováním akumulace energie určitě ano, jinak fakt ne

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (34)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 09:42

Zákon zachování říká, že je to blbost. Perpetuum mobile prostě z principu nejde (i když se najdou lidé, kteří věří, že možné je ...). Ale chyby měření a některé externí vlivy, původně nepřidané do rovnice, mohou způsobit, že to může dopadnout jakkoliv

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (13)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 09:32

Rotující plachta/vrtule mi na papíře nefunguje, každý z protilehlých listů je natočený pro jiný směr bočního větru, a síly se vzájemně vyruší, vztlakové síly každé lopatky mají opačné vektory. Při bočním větru bude vrtule stát, protože vrchní a spodní lopatku bude vítr roztáčet do protisměrné rotace. A se zadním větrem zase nejde o využívání vztlaku, ale prostého tlaku na plachtu, který dojde při rychlosti větru.
Lopatky procházejí takovou sinusoidou, kdy vztlak působí polovinu periody, a druhou polovinu periody působí pouze tlak, a vztlak přechází na druhou lopatku.Statická plachta funguje, rotující neustále mění svůj "angle of attack".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (15)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 09:13

Je samozřejmě potřeba si přečíst podmínky sázky
https://sites.google.com/g.ucla.edu/kusenko-physic... ...
...takže žádné křížování směru větru s plachtou - ale za pomoci propeleru po větru. Česky "trasa ve směru větru". Navíc jistě bez akumulace energie před dosažením rychlosti mechanickou, ani jinou.
...
To znamená, pokud by překročil rychlost větru, pro trvalé udržení rychlosti musí vrtule zůstat tlačnou, tzn. směr otáček(!), zřejmě spřaženo s kolama.
Jsem skeptický.
‐----------------------------------
Ono lze tu predstavu realizovat i jinak: V bezvětří na běžícím pásu by mělo to vozidlo s vrtulí nejen vyvinout rychlost proti pásu - ale také se začít vracet proti směru unášení pásem.
Jsem oprávněně skeptický.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (7)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 09:00

Myslím že - velká vrtule, lehký podvozek a nějaký variátor nebo vícestupňová převodovka určitě dokážou převést relativně pomalou vrtuli na vysoké otáčky kol. Jenže jen po omezenou donu, vůz suverénně předjede vítr, ale v tom okamžiku se vrtule už začne točit naprázdno a vůz začne postupně zpomalovat až na nebo pod rychlost větru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (7)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
22. 06. 2021 08:23

Pokud jde jen o princip, pak určitě ano. Jen to vozidlo nesmí mít vrtuli, ale plachtu. Každý jachtař ví, že s dobrým bočním větrem to opravdu sviští.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (11)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
22. 06. 2021 07:57

Tohle bude zajímavé sledovat. Já pořád mám problém vyrovnat se s tím, že plachetnice mohou plout proti větru (byť ne přímo) a předhonit vítr nebo balon (byť s výrazně vyšším nájezdem).
Tenhle stroj nechápu vůbec, ale co jsem pochytil, tak lopatky jsou vůči větru pod úhlem, takže tam je jistá analogie s plachetnicí rychlejší než vítr. Ideální bude sledovat model na jedoucím pásu ve větrném tunelu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (23)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor