Je 24. září 2182 a na Zemi se řítí asteroid Bennu – vesmírný balvan s rozměry 565 × 535 × 508 metrů. Šance na srážku je sice nízká – přibližně 0,037 % (1 ku 2700) -, ale co kdyby k ní opravdu došlo? Vědci už dnes zkoumají, jaké důsledky by takový střet mohl mít pro naši planetu, klima i život na Zemi.
„Středně velké asteroidy jako je Bennu narážejí do Země v průměru každých 100 000 až 200 000 let,“ upozorňuje hlavní autor studie Axel Timmermann. To znamená, že podobné události mohli zažít i naši předkové a mohly dokonce ovlivnit lidskou evoluci.
Planetka Bennu na kompozitním snímku, který pořídila sonda OSIRIS-REx
101955 Bennu patří mezi takzvané blízkozemní asteroidy (NEA), obíhá kolem Slunce přibližně jednou za 1,2 roku, přičemž každých 6 let se přiblíží k Zemi na vzdálenost asi 300 000 kilometrů. V roce 1999 jej objevili astronomové v rámci programu LINEAR a od té doby patří k nejpečlivěji sledovaným objektům svého druhu.
Díky misi NASA OSIRIS-REx víme, že se jedná o uhlíkatý asteroid bohatý na organické sloučeniny a vodu. Pokud by narazil do Země, jeho dopad by měl sílu odpovídající několika miliardám tun TNT.
Co ukázaly počítačové simulace?
Jihokorejští vědci z Institutu pro základní vědy při Pusanské národní univerzitě pomocí počítačových simulací zjistili, že takový střet by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a uvolnil by do atmosféry 100 až 400 milionů tun prachu.
„Zatemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální 'dopadovou zimu',“ vysvětluje spoluautorka studie Lan Dai.
Globální reakce klimatického systému na prach po dopadu asteroidu Bennu
Pokud by Bennu zasáhl pevninu, exploze by vytvořila kráter o průměru několika desítek kilometrů. Okolí dopadu by bylo okamžitě zcela zničeno, vznikly by masivní požáry a silná seismická aktivita. V pravděpodobnějším případě, kdy by dopadl do oceánu, by způsobená tsunami mohla mít devastující dopad na pobřežní oblasti. Podle vědců by však nejničivější nebyly okamžité důsledky, ale následné dlouhodobé klimatické změny.
Vliv dopadu asteroidu na potravní řetězce
Hlavním nebezpečím je prudké ochlazení, průměrná teplota by totiž mohla klesnout až o 4 °C. To by vedlo k radikálním změnám počasí, snížení srážek o 15 %, ztenčení ozonové vrstvy o znepokojivých 32 % a narušení zemědělské produkce. Následovalo by dramatické omezení fotosyntézy. Na souši by poklesla o 20 až 30 % a v oceánech o čtvrtinu.
Reakce stratosférického ozonu na prach po dopadu asteroidu Bennu
Rostliny by produkovaly méně kyslíku, což by ovlivnilo celé potravní řetězce. V mořích by došlo k masivnímu úbytku planktonu, který je základem oceánských ekosystémů. Na souši by se zemědělství ocitlo v krizi, což by vedlo k potravinové nejistotě a hladomorům.
Zajímavé je, že zatímco suchozemské rostliny by se vzpamatovávaly dva až tři roky, mořský plankton by se zotavil už za šest měsíců. Dokonce by mohl růst rychleji než před dopadem, protože prach z asteroidu by obohatil některé části oceánu o železo. „Tento nečekaný efekt by mohl částečně zmírnit potravinovou nejistotu,“ poznamenává Timmermann.
Bennu není jen obyčejná „vesmírná skála“. NASA k němu v roce 2016 vyslala sondu OSIRIS-REx, která o čtyři roky později odebrala vzorky z jeho povrchu. Ty se vrátily na Zemi v září 2023 a obsahovaly překvapivé nálezy – mimo jiné organické molekuly včetně stavebních kamenů DNA.
Možná ho jednou odkloníme
NASA a další kosmické agentury aktivně pracují na strategiích, jak zabránit srážkám podobných těles se Zemí. Úspěšná mise DART z roku 2022 prokázala, že je možné změnit dráhu asteroidu kinetickým nárazem. Pokud by hrozba dopadu Bennu v roce 2182 vzrostla, lidstvo má nyní téměř 160 let na to, aby vyvinulo technologii, která by dokázala katastrofu odvrátit.
Pravděpodobnost srážky Bennu se Zemí je sice velmi nízká, ale její možné důsledky jsou natolik vážné, že je nutné důkladně studovat a připravit obranné strategie. Vědecké modely nám pomáhají lépe pochopit, co by se stalo, a umožňují přijímat preventivní opatření na ochranu planety.
Výsledky vědeckého bádání ohledně možných dopadů srážky byly publikovány 5. února v odborném časopise Science Advances. Toto multidisciplinární periodikum s otevřeným přístupem pokrývá všechny oblasti vědy včetně přírodních, technických, společenských a lékařských věd. Díky přísnému recenznímu řízení si udržuje vysoký standard publikovaných prací.
Zdroje: Science Advances, Gizmodo, Wikipedia