Washington hrozí výraznými škrty v rozpočtu NASA na příští roky a ukončením některých významných projektů. Odnesou to třeba raketový nosič SLS a loď Orion, která má dopravit astronauty zpět na Měsíc. Podle aktuálních plánů naposledy vzlétnou během mise Artemis 3.
NASA sice uklidňuje veřejnost, že je nahradí modernější a ekonomicky efektivnější lodě soukromého sektoru – nejčastěji se mluví o SpaceX a Blue Origin –, ty ale zatím existují jen na papíře, anebo ve formě stále poměrně raných technologických prototypů jako je třeba současná podoba Starshipu.
Škrty v NASA by dopadly i na Evropu
Škrty v agentuře se přitom zdaleka netýkají pouze USA. Mnohé programy včetně Artemis a cest k Marsu jsou pro dílčí země už příliš velké sousto, a tak na nich kosmické agentury úzce spolupracují.
Pro nikoho tedy jistě nebude překvapením, že nejbližším partnerem NASA je snad s výjimkou ISS samozřejmě naše evropská ESA. Máme za úkol dodat pohonnou jednotku pro už zmíněnou loď Orion, anebo sondu ERO – Earth Return Orbiter –, která doveze vzorky z Marsu zpět domů. Nutno podotknout, že i tato mise dnes visí doslova na vlásku.
Sečteno a podtrženo, dílčí škrt v dalekém Washingtonu se může ve výsledku dotknout i klíčových evropských kosmických projektů, jejichž dodavatelem je nakonec zdejší komerční sféra.
Šéf ESA: V červnu si musíme říci, co dál
ESA se alespoň navenek prozatím držela opodál a americké návrhy veřejně příliš nekomentovala, teď už se ale přece jen ozvala.
Ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher
Generální ředitel Josef Aschbacher v minulosti nešel daleko pro nějaké to ráznější slovo, když šlo o kritiku třeba (příliš velké) moci Elona Muska, tady je ale zatím agentura spíše opatrná.
V tiskové zprávě připomíná tradici mnohaleté spolupráce mezi NASA a ESA, je připravený na jednání, které mise a programy to budou mít nahnuté, zároveň ale upozorňuje, že se budou muset zástupci členských zemí na červnovém setkání rozhodnout, jak postupovat dál a navrhnout případné alternativní scénáře.
ESA má letos téměř 3× menší rozpočet než NASA
Mimochodem, plánovaný rozpočet ESA pro letošní rok činí 7,68 miliard eur (o 1,4% nižší než loni). Pětinu platí Evropská unie, zbytek jsou příspěvky členských zemí a příjmy z činnosti.
Zdaleka největšími donátory jsou s ohromným odstupem od ostatních Francie (1 mld. eur), Německo (952 mil. eur) a Itálie (800 mil. eur.). Česko přispívá 52 miliony eur a Slováci 2 miliony eur.
Rozpočet ESA z hlediska příspěvků členských zemí a příjmů z činnosti
A jen pro srovnání, plánovaný rozpočet NASA pro letošní rok se vyšplhal na dobrých 25 miliard dolarů. Je tedy i po přepočtu stále téměř 3× větší.