Astronomové už dlouhé desítky let objevují protoplanetární disky, které obklopují mladičké hvězdy a rodí se v nich nové planety. Jsou to samy o sobě velmi zajímavé struktury, a také si díky nim můžeme představit, jak asi vypadala Sluneční soustava, když byla stará jen pár milionů let.
Většina doposud známých disků se nachází poměrně blízko a panují v nich relativně stejné podmínky jako okolo našeho Slunce. V Mléčné dráze nicméně najdeme i mnohem exotičtější oblasti. Výborným příkladem je střed naší galaxie, který obklopuje tzv. centrální molekulární zóna (CMZ).
Táhne se do vzdálenosti zhruba 1600 až 1900 světelných let a zdejší kosmické prostředí má odlišnou teplotu, tlak i hustotu, což by mohlo zásadně ovlivnit mechanismy vzniku nových hvězd a planet. Není proto divu, že se o tuto oblast astronomové zajímají už celá desetiletí.
Astronomové objevili stovky míst, kde by se mohly rodit odlišné planety
Mezinárodní tým odborníků, který vedl Fengwei Xu z čínské Peking University, nedávno uskutečnil doposud nejdetailnější a nejobsáhlejší průzkum tří molekulárních mračen, která se nacházejí v Centrální molekulární zóně Mléčné dráhy. Narazili na více než 500 míst, kde se rodí hvězdy. Přes 70 procent z nich by mohlo obsahovat protoplanetární disky.
Detekce protoplanetárních disků v těchto oblastech je přitom extrémně obtížná. Jedná se o vzdálené a jen slabé zářící objekty, které zastiňuje mnoho vrstev mezihvězdného prachu. Na taková pozorování se hodí chilská soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která spolehlivě odhalí zdejší struktury, jejichž velikost může být i „pouhých“ 1 000 AU.
Vědci se nyní na tato mračna zaměří, planetární systémy se v těchto končinách se totiž mohou chovat úplně jinak, než jsme byli doposud zvyklí.
Zdroje a další informace: , úvodní obrázek: NASA