Polští vědci vyvinuli metodu, která by měla umožnit testování všechny Poláků na přítomnost nového koronaviru. Klíčovou součást můžeme označit jako „kolektivní testování“ a její velkou výhodou je zásadní úspora času a peněz, informuje web Polandin.
V rámci projektu, označovaného jako SONAR Anti-CoronaVirus, vyvinuli vědci z Ústavu experimentální biologie Polské akademie věd podrobné postupy skupinového testování. Pokud vám myšlenka skupinových testů připadá povědomá, pak vězte, že již v březnu přišli s něčím podobným vědci z izraelského Technologického institutu v Haifě.
Skupinové testování
Zjednodušeně jde o toto: místo jednotlivých testů by měla být testována směs vzorků od většího počtu pacientů. Pokud bude výsledek negativní, znamená to, že ani jedna z osob z testované skupiny není nakažena koronavirem SARS-CoV-2.
V případě, že by byl „smíchaný vzorek“ pozitivní, musel by být v dalším kole otestován každý člen dané skupiny samostatně. Tímto způsobem by se významně snížil nutný počet provedených testů.
Zásadní otázkou tak je, kolik lidí má být zahrnuto do jednoho společného vzorku. To záleží na předpokládané prevalenci viru v populaci. Při nesprávně zvolených skupinách by většina směsí přinesla pozitivní výsledek, takže by bylo nutné stejně testovat všechny její členy. V takovém případě by nedávalo skupinové testování smysl.
Pokud je však procento infikovaných osob malé, pak skupinové testování významně snižuje náklady a čas potřebný k testování. V případě, že by bylo nakaženo více než 15 % populace, by však nemělo společné testování žádný pozitivní přínos.
Smícháme tucet pacientů
Pro 8 až 15 % infikovaných se jako logické jeví společné vzorky čtyř lidí, pod 2 % pak Poláci doporučují míchat 12 vzorků. V případě negativního výsledku by to znamenalo ušetřený materiál a čas na 11 testů.
Vědci připouštějí, že existují ještě přesnější a účinnější algoritmy skupinového testování, ale při navrhování svých postupů kladli důraz na jednoduchost a laboratorní omezení. Nelze totiž míchat neomezený počet vzorků – pokud by byl pozitivní jen jeden z nich, došlo by k jeho přílišnému zředění.
Výzkumníci proto museli vzít ohled na citlivost testů a definovat, kolik vzorků lze míchat dohromady, aby ještě bylo možné virus detekovat. Není bez zajímavosti, že Izraelci v březnu navrhovali skupiny po 64 lidech. Poláci došli k závěru, že není možné míchat několik desítek vzorků. V případě směsi sta vzorků s jedním infikovaným by se tento natolik zředil v 99 zbývajících, že by ho testy nezachytily.
Vědci zdůrazňují, že v populaci s méně než 1 procentem infikovaných vyžaduje použití jejich postupů až desetkrát méně testů než při použití dosavadních metod a testování jednotlivců. Za stejný čas by tak bylo možné otestovat desetinásobek lidí proti stávajícímu stavu.
