Polárka, známá také pod označením Severka, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda. Nachází se v blízkosti severního nebeského pólu, díky čemuž v minulosti sloužila jako neomylný průvodce cestovatelů. Nejnovější vědecká studie přináší nové poznatky a podrobnější pohled na jejího skrytého hvězdného společníka.
Polárka je ve skutečnosti systém sestávající z několika hvězd. V blízkosti hlavní hvězdy (Polaris Aa) se nachází menší společník (Polaris Ab), který ji obíhá zhruba jednou za 30 let. Studie se zaměřila na přesné měření orbit a hmotností těchto dvou hvězd.
Vědci se podívali na Polárku
Vědecký tým pod vedením Nancy Remage Evans ze Smithsonian Astrophysical Observatory použil k dlouhodobému pozorování Polárky kombinaci několika různých technik. To umožnilo detailnější pohled na tento fascinující hvězdný systém.
Jednou z klíčových použitých metod byla interferometrie, což je technika, která kombinuje světlo z několika teleskopů a vytváří extrémně ostré obrazy. Pro pozorování Polárky v letech 2016 až 2021 využili vědci soustavu šesti teleskopů CHARA Array v Kalifornii. Dále analyzovali data z Hubbleova vesmírného teleskopu a astronomické observatoře Apache Point Observatory.
Sledováním pohybu Polárky Ab kolem Polárky Aa se podařilo vypočítat hmotnost hlavní hvězdy. Zjistili, že Polárka Aa má hmotnost přibližně 5,13× větší než naše Slunce (s nejistotou pouze 5 %). Tento výsledek je výrazně vyšší než předchozí odhady a rozkolísal teorie o tom, jak se hvězdy vyvíjejí během svého života.
Polárka je jasnější a má skvrny
Ukázalo se také, že Polárka je mnohem zářivější (jasnější), než by se dle současných modelů hvězdného vývoje dalo očekávat u hvězdy její hmotnosti. Také tento nález naznačuje, že naše dosavadní poznatky o tom, jak se hvězdy jako Polárka v průběhu času mění, mohou potřebovat revizi. Potvrdilo se také, že Polárka Ab obíhá svého většího společníka přibližně jednou za 29,4 let.
Dalším zajímavým objevem jsou známky „skvrn“ na povrchu Polárky – tmavších a chladnějších oblastí, které jsou podobné slunečním skvrnám na našem Slunci. To je pro hvězdu typu Polárky neobvyklé a může to pomoci vysvětlit některé její zvláštní chování, jako jsou kolísání v jasnosti a rychlosti pulsací. Tyto objevy poskytují nový pohled na složité procesy probíhající uvnitř hvězd, který by mohl změnit naše chápání jejich vývoje.
Polárka je známá jako Cefeida, což je typ hvězdy, která pravidelně pulsuje a mění svou jasnost. Tyto pulsace činí z Cefeid klíčový nástroj pro měření vzdáleností ve vesmíru. Díky lepšímu porozumění Polárce mohou astronomové zpřesnit měření kosmických vzdáleností a potenciálně vyřešit konflikty v tom, jak měříme rychlost expanze vesmíru.
Kombinace několika technik
Pozorování pokrývají přibližně tři čtvrtiny oběhu Polárky Ab kolem jejího většího společníka, což znamená, že pro zpřesnění těchto měření budou nezbytná další pozorování. Některá neobvyklá chování Polárky, jako je měnící se rychlost pulsací, zůstávají i po nejnovějších zjištěních ne zcela vysvětlená.
Tato studie ukazuje sílu kombinace různých pozorovacích technik a dlouhodobého sběru dat, což nám umožňuje odhalit tajemství i těch nejznámějších hvězd. S tím, jak budeme nadále zkoumat Polárku a jí podobné hvězdy, možná budeme muset aktualizovat naše modely hvězdného vývoje a získat nové poznatky o fungování naší galaxie i vesmíru jako celku.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 20. srpna v odborném časopise The Astrophysical Journal. Jedná se o jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů v oblasti astrofyziky, který se stal základním zdrojem pro publikaci výzkumů v astrofyzice, astronomii a kosmologii. Přísný recenzní proces zajišťuje vysokou kvalitu publikovaných článků, díky čemuž se časopis těší vysokému uznání v akademické komunitě.
Zdroje: iopscience.iop.org, cs.wikipedia.org, studyfinds.org, phys.org.