Bezmála polovina elektrické energie (47 %), kterou loni vyrobily země Evropské unie, pocházela z obnovitelných zdrojů.
Kontinentálním premiantem je podle dat Eurostatu Dánsko, kde se OZE podílí na výrobě z 88,4 %. Na chvostu je pak maličké Lucembursko, které ovšem nemá příliš mnoho vlastních kapacit, a ostrovní Malta.
Podíl vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2024 podle jednotlivých zemí EU (Island a Norsko nejsou členy EU, ale úzce spolupracují)
Hned za nimi se v žebříčku nachází Česko s necelými 16 % energie z obnovitelných zdrojů. Důvod je prostý, elektřinu u nás totiž vyrábíme především v uhelných elektrárnách, které doplňují jaderný Temelín a Dukovany.
Vítr, voda a Slunce
Jádro je sice poměrně čistý zdroj, nikoliv ale přirozeně se obnovující, a tak do pochopitelně nespadá do definice OZE. Stručně řečeno, palivové tyče musí na rozdíl od větru, gravitace a Slunce nejprve někdo vyrobit, což sebou nese jisté bezpečnostní a geopolitické náklady – zvláště když je dodavatelem Rusko.
Zdroje OZE v zemích EU za rok 2024
Téměř 40 % evropské obnovitelné elektřiny pochází z větrných turbín. Následují vodní elektrárny, zhruba pětinu tvoří fotovoltaika, necelou desetinu bioplyn a půl procenta poměrně specifická geotermální energie.
Ropu do Evropy vozí široké spektrum zemí
A odkud Evropa dováží ostatní energetické suroviny? Na to odpovídá další souhrn od Eurostatu za loňský rok, který spočítal import ropy, zemního plynu a jeho tekuté varianty LNG. Začněme u ropy.
Dovozci ropy do EU v roce 2024
Do EU ji dováží celé spektrum zemí. Z jednotlivců jsou největším importérem USA, nicméně se i tak tvoří jen 16,1 % celého balíku. Z dovozců s podílem nad deseti procenty stojí za zmínku ještě Norsko (13,5 %) a Kazachstán (11,5 %).
Hodnota importu ropy a plynu v miliardách eur a objem v milionech tun
Objem ropy, která míří na starý kontinent, se od roku 2022 postupně snižuje. Nutno ovšem podotknout, že rok 2022 byl poměrně atypický. Rusko napadlo Ukrajinu a svět se pomalu probouzel z pandemie.
Plyn pochází hlavně z Norska a LNG z USA
A jak je na tom zemní plyn a jeho zkapalněná obdoba LNG? U klasického plynu dnes statistikám s naprostým přehledem kraluje Norsko, které zemím EU loni dodalo 45,6 % poptávky. Následuje Alžírsko (19,3 %) a konečně kontroverzní Rusko (16,6 %).
Dovozci LNG a zemního plynu do EU v roce 2024
V případě LNG je ale situace diametrálně odlišná a Norsko nahrazují USA, které se na zkapalněný plyn orientují už delší dobu – do Evropy loni dovezly 45,3 % poptávky. Druhá příčka patří Rusku a jeho námořní flotile (17,5 %) a třetí opět Alžírsku (10,7 %).
Co se objemu importu týče, i ten výrazně poklesl u plynu – zvláště v souvislosti s omezením transportu skrze ruské plynovody, oproti roku 2023 se nicméně propadl i objem a cena importovaného LNG.