Spojené státy v letech 2014 a 2015 testovaly pozoruhodný systém včasného varování proti rozmanitým hrozbám Joint Land Attack Cruise Missile Defense Elevated Netted Sensor Systém, čili JLENS, známý též jako Spy Balloon.
Tento systém tvořily ukotvené balony s vybavením, které umožňovalo detekovat střely s plochou dráhou letu, pilotní i bezpilotní letouny, pozemní vozidla nebo třeba hladinové čluny.
Program trpěl překročením finančních nákladů, problémy s funkčností, ztrátou podpory v Kongresu a došlo i k nehodě, kdy utržený balon poškodil elektrické vedení. V důsledku toho byl JLENS, jehož cena dosáhla téměř 3 miliard dolarů, v roce 2015 poslán k ledu a v roce 2017 definitivně zrušen.
Teď se ale zdá, že program JLENS (nebo alespoň jeho části) vstane z mrtvých v Polsku, které intenzivně vnímá kritickou hrozbu, jakou pro Evropu a především pro její východní část představuje militarizované Rusko. Polsko nedávno získalo souhlas americké vlády k nákupu komponent systému včasného varování s aerostaty, ukotvenými balony.
Airspace and Surface Radar Reconnaissance
Jde o nákup aerostatů se systémy Airspace and Surface Radar Reconnaissance, společně s dalším vybavením, včetně zásadních radarů a senzorů, také s logistikou a nezbytnou podporou, za celkovou částku kolem 1,2 miliardy dolarů. Jde o zásadní investici do obrany východní Evropy, potažmo východního křídla NATO, před možnou vojenskou agresí Ruska.
Polsko se ve skutečnosti zajímalo o balonový detekční systém již od roku 2017, tedy od zrušení programu JLENS v USA. Tento systém je součástí polského obranného programu Barbara.
Podle dostupných informací by se měl polský balonový výstražný systém soustředit především na detekci různých typů dronů, helikoptér, a také nízko a pomalu letících letounů s lidskou posádkou. Kromě toho by měl detekovat a sledovat i cíle na pevnině a vodní hladině.
Zatím není jasné, kolik aerostatů si Polsko pořizuje. Podle zveřejněných dokumentů k programu Barbara se zdá, že půjde o minimálně čtyři aerostaty, které by měly být nasazeny u Baltského moře, ruské enklávy Královce a u hranice s Běloruskem. Právě hranice s Běloruskem je v Polsku vnímána jako velmi riziková a Polsko na ni soustředí pozornost.