Evropská komise minulý týden podepsala dvě smlouvy v celkové hodnotě 1,47 miliardy eur na výrobu 12 navigačních družic nové generace. Šest satelitů vyrobí Airbus, šest pak italská společnost ThalesAleniaSpace. Veřejné zakázky vypsané v roce 2018 se zúčastnila i německá firma OHB, ale ta nakonec odešla s prázdnou.
Nové družice by měly na oběžnou dráhu vyletět koncem roku 2024. Druhá generace Galilea slibuje ještě přesnější zjišťování polohy. Využijí se přitom nové technologie jako digitálně konfigurovatelné antény, komunikační linky mezi satelity či pokročilejší atomové hodiny.
Počítá se také s elektrickými motory, které zjednoduší vynášení na orbitu a manévrovatelnost. Současné satelity vynese na finální oběžnou dráhu horní stupeň rakety. Ty nové by se ale do cíle dostaly bez horního stupně samy, jednou raketou by tak bylo možné vynést více satelitů najednou či v kombinaci s jiným nákladem.
Galileo první generace před sebou ale má ještě dlouhé roky života. Komise předpokládá, že ve třetím čtvrtletí na oběžnou dráhu vynese dvě družice, s dalšími deseti počítá na příští rok.
Plnou konstelaci má tvořit 24 funkční satelitů a 6 záložních. Aktuálně je funkčních přesně 24, další dva jsou po vynesení na nesprávnou dráhu nevyužívané a původní dva testovací jsou již neaktivní.
Celá síť měla v roce 2019 kuriózní celotýdenní výpadek, přičemž dodnes neznáme přesnou příčinu. Víme je, že k chybě nedošlo na satelitech, ale v pozemní stanici Precise Timing Facility v italském Fucinu, která se stará o synchronizaci atomových hodin. Samotné satelity se ale rovněž potýkaly s problémy, týkaly se selhávání atomových a maserových hodin. Ty jsou ale na palubě zdvojené, takže družice zůstaly funkční.
Zdroj: ESA via Parabola
