Populární keto dieta může u myší způsobovat poškození srdce, ledvin, jater a mozku

Keto dieta, celým názvem ketogenní dieta, je způsob stravování, který se zaměřuje na vysoký příjem tuků, mírný příjem bílkovin a velmi nízký příjem sacharidů. Cílem je dostat tělo do stavu zvaného ketóza. Ketóza pomáhá tělu efektivněji spalovat tuky, což může vést k rychlému úbytku hmotnosti – zejména proto zájem o tuto dietu roste.

Dle článku, publikovaném na webu Science, však může ketogenní dieta způsobovat zdravotní problémy. Tedy přinejmenším u myší, na kterých byla testována. Vědci totiž zjistili, že zvyšuje tvorbu takzvaných „zombie buněk“ v srdci, ledvinách, játrech, plicích a mozku, což může urychlit stárnutí orgánů a vést ke zdravotním potížím.

Studie provedená na myších

Výsledky vyplývají z výzkumu provedeného týmem Davida Giuse z University of Texas Health Science Center v San Antoniu, během kterého byla myším po dobu tří týdnů podávána strava odpovídající ketogenní dietě. Více než 90 % kalorií při ní pocházelo z tuků a méně než 1 % ze sacharidů. Kontrolní skupina konzumovala standardní stravu, kde 17 % kalorií pocházelo z tuků a 58 % ze sacharidů.

Vědci poté analyzovali vzorky srdeční, ledvinové, jaterní a mozkové tkáně myší a hledali v nich stárnoucí buňky. Zaměřili se na senescenci, což je stav, který nastává, když jsou buňky příliš poškozené na to, aby fungovaly, ale místo toho, aby zemřely, se dostanou do stavu podobného zombie. Tyto buňky tak zůstávají v tkáních, kde vylučují toxiny, které podněcují záněty.

Zvířata držená na ketogenní dietě měla v orgánech výrazně více senescentních buněk než myši konzumující běžnou stravu. Například jejich ledviny obsahovaly v průměru čtyřikrát více markeru buněčné senescence než ledviny zvířat krmených normální stravou.

Předchozí výzkumy prokázaly, že poměr senescentních buněk roste s věkem. Tato zjištění tedy naznačují, že keto dieta může urychlit stárnutí orgánů a zvyšovat tak riziko onemocnění, jako jsou srdeční choroby, rakovina a cukrovka druhého typu. Dobrou zprávou je, že při návratu ke standardní stravě se počet senescentních buněk snížil.

Rizika nevyvážené stravy

„I když je ketogenní dieta pravděpodobně dobrá věc, není pro každého. A co je důležité, je třeba si dát pauzu,“ říká vedoucí studie David Gius. Sám ale přiznává, že výsledky studie provedené na myších nemusejí být přímo aplikovatelné na člověka. Za účelem zjištění vlivu ketogenní diety na lidi bude nutné provést další výzkum.

Ketogenní dieta může mít negativní účinky na organismus, což zahrnuje například nedostatek důležitých živin, zvýšenou zátěž na ledviny a játra, nebo potenciální riziko kardiovaskulárních problémů způsobených vysokým příjmem nasycených tuků. Tyto zdravotní komplikace se mohou projevit zejména při dlouhodobém a nevyváženém dodržování této diety bez dohledu odborníka na výživu.

Nicméně, podobná rizika jsou spojena i s jinými formami nevyváženého stravování. Diety s vysokým obsahem cukrů a zpracovaných potravin nebo s extrémně nízkým příjmem tuků mohou rovněž vést ke zdravotním problémům, jako jsou obezita, diabetes a kardiovaskulární onemocnění. Je tedy důležité, aby jakýkoli dietní režim byl dobře vyvážený a založený na široké škále nutričně bohatých potravin.

Výsledky dosavadního vědeckého bádání byly publikovány 17. května v odborném časopise Science Advances. Toto periodikum se zabývá publikováním výzkumu z širokého spektra vědních oborů. Patří do portfolia Americké asociace pro pokrok ve vědě (AAAS), která také vydává prestižní časopis Science.

Diskuze (9) Další článek: Paměti se budou do desek zapojovat naplocho jako procesor. MSI má první prototyp

Témata článku: , , , , , , , ,