Socialistická budovatelská píseň, ve které se zpívalo „Poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“, bude možná brzy hitem na Blízkém východě. Saúdské ministerstvo životního prostředí, vody a zemědělství chce totiž vyzkoušet účinnost postřiku (ze země a ze vzduchu) chemických sloučenin, jako je zmrazený oxid uhličitý (suchý led), jodid stříbrný a chlorid sodný (sůl).

Socialistická budovatelská píseň, ve které se zpívalo „Poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“, bude možná brzy hitem na Blízkém východě. Saúdské ministerstvo životního prostředí, vody a zemědělství chce totiž vyzkoušet účinnost postřiku (ze země a ze vzduchu) chemických sloučenin, jako je zmrazený oxid uhličitý (suchý led), jodid stříbrný a chlorid sodný (sůl).

Výše uvedené látky jsou hygroskopické, což znamená, že k sobě přitahují molekuly vody. Postřik ve vysoké nadmořské výšce způsobí zvýšenou kondenzaci vodní páry, ze které se následně vytvoří kapky vody, a nakonec dojde k požadovaným dešťovým srážkám.

Výše uvedené látky jsou hygroskopické, což znamená, že k sobě přitahují molekuly vody. Postřik ve vysoké nadmořské výšce způsobí zvýšenou kondenzaci vodní páry, ze které se následně vytvoří kapky vody, a nakonec dojde k požadovaným dešťovým srážkám.

Server Xiaomist, který o tomto záměru informuje, používá pro tuto technologii obrat „výsev mraků“. Na rozdíl od běžných srážek totiž tyto umělé nepřijdou odněkud někam, ale vzniknou v místě, kde je potřeba. Nejde ale o kropení, nýbrž vytváření deště pomocí molekul vody, které jsou již v atmosféře.

Server Xiaomist, který o tomto záměru informuje, používá pro tuto technologii obrat „výsev mraků“. Na rozdíl od běžných srážek totiž tyto umělé nepřijdou odněkud někam, ale vzniknou v místě, kde je potřeba. Nejde ale o kropení, nýbrž vytváření deště pomocí molekul vody, které jsou již v atmosféře.

Saúdská Arábie pracuje na výzkumu „vysévání oblačnosti“ již od sedmdesátých let minulého století. Spolupracuje přitom se Světovou meteorologickou organizací, první společné experimenty se uskutečnily v provincii Asir a pokračují dodnes.

Saúdská Arábie pracuje na výzkumu „vysévání oblačnosti“ již od sedmdesátých let minulého století. Spolupracuje přitom se Světovou meteorologickou organizací, první společné experimenty se uskutečnily v provincii Asir a pokračují dodnes.

Země nemá z hlediska srážek příznivé klima – jejich roční úhrn je menší než 100 milimetrů, což nestačí, pokud vezmeme v úvahu rychlé tempo rozvoje v tomto regionu a s tím související rostoucí poptávku po vodě.

Země nemá z hlediska srážek příznivé klima – jejich roční úhrn je menší než 100 milimetrů, což nestačí, pokud vezmeme v úvahu rychlé tempo rozvoje v tomto regionu a s tím související rostoucí poptávku po vodě.

Otázkou je, zda metoda „výsevu mraků“, kterou chce Ministerstvo životního prostředí vyzkoušet, bude fungovat v rozsahu, který Saúdové potřebují. Samotná metoda by však měla fungovat, neboť ji použila během války ve Vietnamu americká armáda, která rozstřikovala do mraků jodid stříbrný. Výsledkem bylo prodloužení monzunové sezóny v dotčených oblastech v průměru o 30 až 45 dní.

Otázkou je, zda metoda „výsevu mraků“, kterou chce Ministerstvo životního prostředí vyzkoušet, bude fungovat v rozsahu, který Saúdové potřebují. Samotná metoda by však měla fungovat, neboť ji použila během války ve Vietnamu americká armáda, která rozstřikovala do mraků jodid stříbrný. Výsledkem bylo prodloužení monzunové sezóny v dotčených oblastech v průměru o 30 až 45 dní.

S touto metodou zavlažování úspěšně experimentovali v osmdesátých letech v Polsku. „Výsev mraků“ byl prováděn v Lubušském, Mazovském a Dolnoslezském vojvodství v oblastech s nejnižšími srážkami a vysokým odpařováním vody.

S touto metodou zavlažování úspěšně experimentovali v osmdesátých letech v Polsku. „Výsev mraků“ byl prováděn v Lubušském, Mazovském a Dolnoslezském vojvodství v oblastech s nejnižšími srážkami a vysokým odpařováním vody.

Problém s nedostatkem vody se – byť v zatím menší míře – týká i našich končin. Profesor Jarosław Suchożebrski z varšavské univerzity varuje, že takové situace budou stále častější a momentálně nemáme žádné rozumné řešení.

Problém s nedostatkem vody se – byť v zatím menší míře – týká i našich končin. Profesor Jarosław Suchożebrski z varšavské univerzity varuje, že takové situace budou stále častější a momentálně nemáme žádné rozumné řešení.

S největší pravděpodobností budeme snížit spotřeby vody (což je v některých průmyslových odvětvích jednoduše nemožné), čerpat ze stále hlubších zdrojů a zajistit lepší retenční systém, což samozřejmě znamená značné zvýšení nákladů.  Pokud to nebude stačit, možná budeme muset přikročit k méně konvenčním řešením – možná i stejným, jaké nyní zkouší Saúdská Arábie.

S největší pravděpodobností budeme snížit spotřeby vody (což je v některých průmyslových odvětvích jednoduše nemožné), čerpat ze stále hlubších zdrojů a zajistit lepší retenční systém, což samozřejmě znamená značné zvýšení nákladů.  Pokud to nebude stačit, možná budeme muset přikročit k méně konvenčním řešením – možná i stejným, jaké nyní zkouší Saúdská Arábie.

Výše uvedené látky jsou hygroskopické, což znamená, že k sobě přitahují molekuly vody. Postřik ve vysoké nadmořské výšce způsobí zvýšenou kondenzaci vodní páry, ze které se následně vytvoří kapky vody, a nakonec dojde k požadovaným dešťovým srážkám.
Server Xiaomist, který o tomto záměru informuje, používá pro tuto technologii obrat „výsev mraků“. Na rozdíl od běžných srážek totiž tyto umělé nepřijdou odněkud někam, ale vzniknou v místě, kde je potřeba. Nejde ale o kropení, nýbrž vytváření deště pomocí molekul vody, které jsou již v atmosféře.
Saúdská Arábie pracuje na výzkumu „vysévání oblačnosti“ již od sedmdesátých let minulého století. Spolupracuje přitom se Světovou meteorologickou organizací, první společné experimenty se uskutečnily v provincii Asir a pokračují dodnes.
Země nemá z hlediska srážek příznivé klima – jejich roční úhrn je menší než 100 milimetrů, což nestačí, pokud vezmeme v úvahu rychlé tempo rozvoje v tomto regionu a s tím související rostoucí poptávku po vodě.
9
Fotogalerie

Poručíme větru, dešti: Saúdská Arábie chce vyvolávat srážky speciálním postřikem

Socialistická budovatelská píseň, ve které se zpívalo „Poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“, bude možná brzy hitem na Blízkém východě. Saúdské ministerstvo životního prostředí, vody a zemědělství chce totiž vyzkoušet účinnost postřiku (ze země a ze vzduchu) chemických sloučenin, jako je zmrazený oxid uhličitý (suchý led), jodid stříbrný a chlorid sodný (sůl).

Výše uvedené látky jsou hygroskopické, což znamená, že k sobě přitahují molekuly vody. Postřik ve vysoké nadmořské výšce způsobí zvýšenou kondenzaci vodní páry, ze které se následně vytvoří kapky vody, a nakonec dojde k požadovaným dešťovým srážkám.

Ovládne člověk počasí?

Server Xiaomist, který o tomto záměru informuje, používá pro tuto technologii obrat „výsev mraků“. Na rozdíl od běžných srážek totiž tyto umělé nepřijdou odněkud někam, ale vzniknou v místě, kde je potřeba. Nejde ale o kropení, nýbrž vytváření deště pomocí molekul vody, které jsou již v atmosféře.

Saúdská Arábie pracuje na výzkumu „vysévání oblačnosti“ již od sedmdesátých let minulého století. Spolupracuje přitom se Světovou meteorologickou organizací, první společné experimenty se uskutečnily v provincii Asir a pokračují dodnes.

Země nemá z hlediska srážek příznivé klima – jejich roční úhrn je menší než 100 milimetrů, což nestačí, pokud vezmeme v úvahu rychlé tempo rozvoje v tomto regionu a s tím související rostoucí poptávku po vodě. Tu zatím Saúdové získávají například odsolováním mořské vody (2,7 miliardy kubických metrů ročně) a těžbou podzemní vody.

Otázkou je, zda metoda „výsevu mraků“, kterou chce ministerstvo životního prostředí vyzkoušet, bude fungovat v rozsahu, který Saúdové potřebují. Samotná metoda by však měla fungovat, neboť ji použila během války ve Vietnamu americká armáda, která rozstřikovala do mraků jodid stříbrný. Výsledkem bylo prodloužení monzunové sezóny v dotčených oblastech v průměru o 30 až 45 dní.

Zkoušeli to i Poláci

S touto metodou zavlažování úspěšně experimentovali v osmdesátých letech v Polsku. „Výsev mraků“ byl prováděn v Lubušském, Mazovském a Dolnoslezském vojvodství v oblastech s nejnižšími srážkami a vysokým odpařováním vody.

Problém s nedostatkem vody se – byť v zatím menší míře – týká i našich končin. Profesor Jarosław Suchożebrski z varšavské univerzity varuje, že takové situace budou stále častější a momentálně nemáme žádné rozumné řešení.

S největší pravděpodobností budeme muset snížit spotřebu vody (což je v některých průmyslových odvětvích jednoduše nemožné), čerpat ze stále hlubších zdrojů a zajistit lepší retenční systém, což samozřejmě znamená značné zvýšení nákladů.  Pokud to nebude stačit, možná budeme muset přikročit k méně konvenčním řešením – možná i stejným, jaké nyní zkouší Saúdská Arábie.

Určitě si přečtěte

Články odjinud