Takhle vypadá testovací rig se světlicemi připevněný na křídle malého letadla. obr.: UAE Research Program for Rain Enhancement Science

Takhle vypadá testovací rig se světlicemi připevněný na křídle malého letadla. | obr.: UAE Research Program for Rain Enhancement Science

Letadla používaná pro testy se světlicemi. obr.: UAE Research Program for Rain Enhancement Science

Letadla používaná pro testy se světlicemi. | obr.: UAE Research Program for Rain Enhancement Science

Spojené arabské emiráty, nacházející se v jedné z nejteplejších a nejsušších oblastí na Zemi, se snaží o umělé vytvoření oblačnosti a zvýšení objemu srážek, jež v průměru dosahují méně než 100 milimetrů ročně. Sází přitom na vědu a letadla s hygroskopickými světlicemi. Podrobnosti o snaze o ovládnutí počasí přinesla agentura Reuters.

Spojené arabské emiráty, nacházející se v jedné z nejteplejších a nejsušších oblastí na Zemi, se snaží o umělé vytvoření oblačnosti a zvýšení objemu srážek, jež v průměru dosahují méně než 100 milimetrů ročně. Sází přitom na vědu a letadla s hygroskopickými světlicemi. Podrobnosti o snaze o ovládnutí počasí přinesla agentura Reuters.

Arabové používají několik dvoumotorových turbovrtulových letounů, na jejichž křídlech jsou nainstalovány až desítky speciálních světlic. Ve výšce 9 000 stop nad mořem (cca 2,7 kilometrů) je vypouštějí do nejslibnějších mraků v naději, že vyvolají srážky.

Arabové používají několik dvoumotorových turbovrtulových letounů, na jejichž křídlech jsou nainstalovány až desítky speciálních světlic. Ve výšce 9 000 stop nad mořem (cca 2,7 kilometrů) je vypouštějí do nejslibnějších mraků v naději, že vyvolají srážky.

Dopady klimatických změn spolu s rostoucím počtem obyvatel a diverzifikací ekonomiky do oblasti cestovního ruchu zvyšují ve Spojených arabských emirátech poptávku po vodě. Země v tomto směru spoléhá na odsolovací zařízení využívající mořskou vodu, jejichž provoz je však velmi nákladný.

Dopady klimatických změn spolu s rostoucím počtem obyvatel a diverzifikací ekonomiky do oblasti cestovního ruchu zvyšují ve Spojených arabských emirátech poptávku po vodě. Země v tomto směru spoléhá na odsolovací zařízení využívající mořskou vodu, jejichž provoz je však velmi nákladný.

Vědci v Abú Zabí proto zkoušejí kombinovat hygroskopické neboli vodu přitahující světlice s vypouštěním solných nanočástic do mraků. Cílem je stimulovat a urychlit proces kondenzace vody, jež následně vytvoří dostatečně velké kapky, které pak spadnou na zem jako déšť.

Vědci v Abú Zabí proto zkoušejí kombinovat hygroskopické neboli vodu přitahující světlice s vypouštěním solných nanočástic do mraků. Cílem je stimulovat a urychlit proces kondenzace vody, jež následně vytvoří dostatečně velké kapky, které pak spadnou na zem jako déšť.

Nejčastější metodou je použití letadla ke shazování kondenzačních jader. Tato jádra obsahují soli, především hořčík, chlorid draselný a chlorid sodný, které jsou uložené ve světlicích připevněných na letadle. Tyto světlice jsou vypouštěny do kumulovitých oblaků, kde urychlují kondenzaci a vytvářejí vodní kapky.

Nejčastější metodou je použití letadla ke shazování kondenzačních jader. Tato jádra obsahují soli, především hořčík, chlorid draselný a chlorid sodný, které jsou uložené ve světlicích připevněných na letadle. Tyto světlice jsou vypouštěny do kumulovitých oblaků, kde urychlují kondenzaci a vytvářejí vodní kapky.

Dle meteorologa Abullaha al-Hammadiho může tato technologie zvýšit množství srážek o 10 až 30 % ročně. Jednou ze zásadních výhod je skutečnost, že vyjde výrazně levněji (zhruba o 60 %) než odsolování. Není proto překvapením, že podobné plány oznámily i další země v regionu, včetně Saúdské Arábie a Íránu, které čelí historickému suchu.

Dle meteorologa Abullaha al-Hammadiho může tato technologie zvýšit množství srážek o 10 až 30 % ročně. Jednou ze zásadních výhod je skutečnost, že vyjde výrazně levněji (zhruba o 60 %) než odsolování. Není proto překvapením, že podobné plány oznámily i další země v regionu, včetně Saúdské Arábie a Íránu, které čelí historickému suchu.

Meteorolog z University of the Highlands and Islands ve Velké Británii Edward Graham, uvedl, že sůl používaná ve Spojených arabských emirátech pro stimulaci mraků nepoškozuje životní prostředí. „Pokud jde o uhlíkovou stopu, tak letadla, která létají do oblak, jsou malá a ve srovnání s miliardami aut a obrovskými letadly, jež denně zajišťují mezinárodní leteckou dopravu, je to jen kapka v moři,“ dodal.

Meteorolog z University of the Highlands and Islands ve Velké Británii Edward Graham, uvedl, že sůl používaná ve Spojených arabských emirátech pro stimulaci mraků nepoškozuje životní prostředí. „Pokud jde o uhlíkovou stopu, tak letadla, která létají do oblak, jsou malá a ve srovnání s miliardami aut a obrovskými letadly, jež denně zajišťují mezinárodní leteckou dopravu, je to jen kapka v moři,“ dodal.

Vědci také otestovali novou metodu s využitím dronů. Tyto stroje „zapálí mraky“ elektřinou, což vede ke shlukování kapek. Větší kapky pak místo toho, aby se vypařily v polovině cesty, padají na zem. Předpokládá se, že ekologičtější drony postupem času nahradí letadla.

Vědci také otestovali novou metodu s využitím dronů. Tyto stroje „zapálí mraky“ elektřinou, což vede ke shlukování kapek. Větší kapky pak místo toho, aby se vypařily v polovině cesty, padají na zem. Předpokládá se, že ekologičtější drony postupem času nahradí letadla.

Snaha o ovlivňování počasí sice zní jako hudba budoucnosti, nicméně ve Spojených arabských emirátech se experimenty tohoto typu provádí již od 90. let minulého století. Proces vytváří těžké mraky, které urychlují kondenzaci a zvyšují množství srážek. Podle Světové meteorologické organizace využívá tuto technologii v boji proti suchu a extrémům počasí 56 zemí.

Snaha o ovlivňování počasí sice zní jako hudba budoucnosti, nicméně ve Spojených arabských emirátech se experimenty tohoto typu provádí již od 90. let minulého století. Proces vytváří těžké mraky, které urychlují kondenzaci a zvyšují množství srážek. Podle Světové meteorologické organizace využívá tuto technologii v boji proti suchu a extrémům počasí 56 zemí.

Výsledky působí poměrně nadějně – v Dubaji a v celých SAE proběhlo v roce 2019 celkem asi 200 dešťových srážek, z toho 8 v říjnu, což vedlo k získání 6,7 milionu metrů krychlových vody. V prvních šesti měsících roku 2021 se počet uměle vyvolaných srážek zvýšil na 219.

Výsledky působí poměrně nadějně – v Dubaji a v celých SAE proběhlo v roce 2019 celkem asi 200 dešťových srážek, z toho 8 v říjnu, což vedlo k získání 6,7 milionu metrů krychlových vody. V prvních šesti měsících roku 2021 se počet uměle vyvolaných srážek zvýšil na 219.

Letadla používaná pro testy se světlicemi. obr.: UAE Research Program for Rain Enhancement Science
Spojené arabské emiráty, nacházející se v jedné z nejteplejších a nejsušších oblastí na Zemi, se snaží o umělé vytvoření oblačnosti a zvýšení objemu srážek, jež v průměru dosahují méně než 100 milimetrů ročně. Sází přitom na vědu a letadla s hygroskopickými světlicemi. Podrobnosti o snaze o ovládnutí počasí přinesla agentura Reuters.
Arabové používají několik dvoumotorových turbovrtulových letounů, na jejichž křídlech jsou nainstalovány až desítky speciálních světlic. Ve výšce 9 000 stop nad mořem (cca 2,7 kilometrů) je vypouštějí do nejslibnějších mraků v naději, že vyvolají srážky.
Dopady klimatických změn spolu s rostoucím počtem obyvatel a diverzifikací ekonomiky do oblasti cestovního ruchu zvyšují ve Spojených arabských emirátech poptávku po vodě. Země v tomto směru spoléhá na odsolovací zařízení využívající mořskou vodu, jejichž provoz je však velmi nákladný.
12
Fotogalerie

Poručíme větru, dešti! Vyprahlé Arabské emiráty vyvolávají srážky letadly se speciálními světlicemi

Spojené arabské emiráty, nacházející se v jedné z nejteplejších a nejsušších oblastí na Zemi, se snaží o umělé vytvoření oblačnosti a zvýšení objemu srážek, jež v průměru dosahují méně než 100 milimetrů ročně. Sází přitom na vědu a letadla s hygroskopickými světlicemi. Podrobnosti o snaze o ovládnutí počasí přinesla agentura Reuters.

Arabové používají několik dvoumotorových turbovrtulových letounů, na jejichž křídlech jsou nainstalovány až desítky speciálních světlic. Ve výšce 9 000 stop nad mořem (cca 2,7 kilometrů) je vypouštějí do nejslibnějších mraků v naději, že vyvolají srážky.

Světlice přinášející déšť

Dopady klimatických změn spolu s rostoucím počtem obyvatel a diverzifikací ekonomiky do oblasti cestovního ruchu zvyšují ve Spojených arabských emirátech poptávku po vodě. Země v tomto směru spoléhá na odsolovací zařízení využívající mořskou vodu, jejichž provoz je však velmi nákladný.

Vědci v Abú Zabí proto zkoušejí kombinovat hygroskopické neboli vodu přitahující světlice s vypouštěním solných nanočástic do mraků. Cílem je stimulovat a urychlit proces kondenzace vody, jež následně vytvoří dostatečně velké kapky, které pak spadnou na zem jako déšť.

Nejčastější metodou je použití letadla ke shazování kondenzačních jader. Tato jádra obsahují soli, především hořčík, chlorid draselný a chlorid sodný, které jsou uložené ve světlicích připevněných na letadle. Tyto světlice jsou vypouštěny do kumulovitých oblaků, kde urychlují kondenzaci a vytvářejí vodní kapky.

Dle meteorologa Abullaha al-Hammadiho může tato technologie zvýšit množství srážek o 10 až 30 % ročně. Jednou ze zásadních výhod je skutečnost, že vyjde výrazně levněji (zhruba o 60 %) než odsolování. Není proto překvapením, že podobné plány oznámily i další země v regionu, včetně Saúdské Arábie a Íránu, které čelí historickému suchu.

Uměle vyvolané srážky

Meteorolog z University of the Highlands and Islands ve Velké Británii Edward Graham, uvedl, že sůl používaná ve Spojených arabských emirátech pro stimulaci mraků nepoškozuje životní prostředí. „Pokud jde o uhlíkovou stopu, tak letadla, která létají do oblak, jsou malá a ve srovnání s miliardami aut a obrovskými letadly, jež denně zajišťují mezinárodní leteckou dopravu, je to jen kapka v moři,“ dodal.

Vědci také otestovali novou metodu s využitím dronů. Tyto stroje „zapálí mraky“ elektřinou, což vede ke shlukování kapek. Větší kapky pak místo toho, aby se vypařily v polovině cesty, padají na zem. Předpokládá se, že ekologičtější drony postupem času nahradí letadla.

Snaha o ovlivňování počasí sice zní jako hudba budoucnosti, nicméně ve Spojených arabských emirátech se experimenty tohoto typu provádí již od 90. let minulého století. Proces vytváří těžké mraky, které urychlují kondenzaci a zvyšují množství srážek. Podle Světové meteorologické organizace využívá tuto technologii v boji proti suchu a extrémům počasí 56 zemí.

Výsledky působí poměrně nadějně – v Dubaji a v celých SAE proběhlo v roce 2019 celkem asi 200 dešťových srážek, z toho 8 v říjnu, což vedlo k získání 6,7 milionu metrů krychlových vody. V prvních šesti měsících roku 2021 se počet uměle vyvolaných srážek zvýšil na 219.

Určitě si přečtěte

Články odjinud