Teplé noci na pomezí července a srpna jsou ideální pro pozorování noční oblohy. Když se budete dívat dostatečně dlouho, je velká šance, že uvidíte meteor, lidově „padající hvězdu“.
V následujícím období protíná naše planeta oběžné dráhy komet a asteroidů, na kterých obíhá spousta vesmírného nepořádku v podobě kamínků a prachu. Jak narážejí do horních vrstev zemské atmosféry, vzniká meteorický roj.
Tipy pro pozorování
- Vyhněte se světelnému znečištění. Čím dál budete od měst a umělých světel, tím lépe uvidíte meteory.
- Přizpůsobte své oči tmě. Dejte svým očím alespoň 15 až 20 minut, aby si zvykly na tmu.
- Vezměte si s sebou deku nebo lehátko, abyste mohli pohodlně ležet a sledovat oblohu.
- Buďte trpěliví! Pozorování meteorů vyžaduje čas a trpělivost. Vyhraďte si na sledování oblohy dostatek času.
- Zkontrolujte předpověď počasí a ujistěte se, že bude jasná obloha.
Dva meteorické roje
Čím rychleji se úlomky pohybují nebo čím více jich je, tím více meteorů můžeme ze Země spatřit. Tyto roje jsou každoročními událostmi – opakují se vždy, když se Země na své oběžné dráze vrátí na stejné místo.
Konec července je jedním z těch období, kdy Země prochází několika pásy úlomků. Dva z rojů dosahují svého vrcholu kolem 31. července. Ačkoli ani jeden z nich nepatří mezi nejvydatnější meteorické roje roku, dohromady mohou vytvořit na noční obloze pozoruhodné představení. Podrobnosti přináší na webu The Conversation profesor astrofyziky Jonti Horner a vědkyně Tanya Hill.
Jižní Delta Aquaridy
První a aktivnější z těchto dvou rojů jsou Jižní Delta Aquaridy. Pro astronomy v Austrálii a na Novém Zélandu jsou třetím nejsilnějším meteorickým rojem roku (po Geminidech v prosinci a Eta Aquaridech, které vrcholí na začátku května). Jde o prachové částice z komety 96P/Machholz – sněhové koule, která se v rámci vnitřní sluneční soustavy pohybuje po velmi protáhlé a nakloněné dráze.
Jižní Delta Aquaridy bývají aktivní zhruba po dobu šesti týdnů od poloviny července do konce srpna a svého vrcholu dosahují 31. července. Obvykle je tento roj nejaktivnější po dobu asi 48 hodin, přičemž během vrcholu mohou pozorovatelé vidět 20 až 25 meteorů za hodinu.
Ačkoli mnoho meteorů z tohoto roje je relativně slabých (proto se hůře pozorují, pokud je Měsíc nad obzorem nebo jestliže sledujete oblohu z místa se světelným smogem), je tento roj známý tím, že kolem svého vrcholu produkuje i několik jasnějších meteorů.
Alfa Capricornidy
Alfa Capricornidy jsou výrazně slabším rojem než Jižní Delta Aquaridy, což v praxi znamená, že produkují méně meteorů za hodinu. I v nejsilnějším období, tedy během nocí 30. a 31. července, lze spatřit zpravidla čtyři nebo pět meteorů za hodinu.
Zatímco meteory Jižních Delta Aquaridů jsou hojné a rychlé, ale často slabé, Alfa Capricornidy bývají naopak pomalé a mnohdy velice jasné. Na obloze je tak možné spatřit jasně zářící meteory a ve výjimečných případech dokonce i ohnivé koule.
Zdrojem Alfa Capricornidů je kometa nazvaná 169P/NEAT, jež je patrně úlomkem mnohem většího objektu, který se rozpadl před 4 500 až 5 000 lety. V současnosti Země prochází pouze vnějšími vrstvami obrovského proudu trosek, které během tohoto rozpadu vznikly. Vědci, kteří tento roj identifikovali, předpovídají, že za 200 až 300 let bude procházet přímo středem tohoto proudu.
Kdy a kam se dívat?
V tomto roce připadá vrchol obou meteorických rojů na středu 31. července. Nicméně oba roje mají relativně široké vrcholy a budou produkovat slušné množství meteorů několik dní před i po tomto datu. Nejlepší čas pro sledování meteorů je mezi 2. a 4. hodinou ranní.
Meteorický roj Jižních Delta Aquarid bude pravděpodobně výraznější při pozorování z jižní polokoule, ale i obyvatelé severní polokoule budou mít šanci spatřit několik meteorů z tohoto roje v jižní části oblohy. Alfa Capricornidy můžete pozorovat při pohledu směrem na západ.