Jedna z možných podob MAV Foto: NASA

Jedna z možných podob MAV | Foto: NASA

Rover Mars 2020 Foto: NASA/JPL-Caltech

Rover Mars 2020 | Foto: NASA/JPL-Caltech

Mars 2020 přistane v kráteru Jezero, který je pojmenován podle města v Bosně a Hercegovině. Foto: NASA/JPL-Caltech

Mars 2020 přistane v kráteru Jezero, který je pojmenován podle města v Bosně a Hercegovině. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Schéma roveru Foto: NASA/JPL-Caltech

Schéma roveru | Foto: NASA/JPL-Caltech

Mars 2020 dopraví na Mars také vrtulník Foto: NASA/JPL-Caltech

Mars 2020 dopraví na Mars také vrtulník | Foto: NASA/JPL-Caltech

Meteorit ALH 84001 Foto: NASA

Meteorit ALH 84001 | Foto: NASA

Rover Mars 2020 Foto: NASA/JPL-Caltech
Mars 2020 přistane v kráteru Jezero, který je pojmenován podle města v Bosně a Hercegovině. Foto: NASA/JPL-Caltech
Schéma roveru Foto: NASA/JPL-Caltech
Mars 2020 dopraví na Mars také vrtulník Foto: NASA/JPL-Caltech
6
Fotogalerie

Postup jako z Marťana: NASA a ESA chtějí dopravit vzorky rudé planety na Zemi

  • NASA a ESA chtějí společně dopravit vzorky z Marsu zpět na Zemi
  • Půjde o poměrně náročný úkol skládající se z několika kroků
  • Mj. si vyžádá 3 starty nosných raket ze Země

Na Zemi máme vzorky z Měsíce a také malých těles Sluneční soustavy. Vzorky z Marsu nám však zatím chybí. Průzkum složení a vlastností marsovských hornin se zatím prováděl jen pomoci přístrojů sond – spektrometrů nebo i rozborem po zahřátí v malé peci. Analýza přímo v laboratoři na Zemi by však poskytla daleko větší možnosti.

Jako z Marťana

NASA a Evropská kosmická agentura (ESA) plánují odběr a dopravu vzorků Marsu zpět na Zemi. Půjde o velmi náročný úkol, který si vyžádá tři starty nosných raket ze Země.

V červenci roku 2020 odstartuje k Marsu rover Mars 2020, který přistane v kráteru Jezero v únoru následujícího roku. Velká pojízdná laboratoř se zaměří na výzkum planety, ale bude také odebírat vzorky. Celkem by mohlo jít až o 38 vzorků, které později vysadí na povrch.

Pokud bude projekt schválen, mohla by v roce 2026 odstartovat k Marsu evropská sonda SLR (Sample Retrieval Lander), která bude mít tři části: statický lander, rover SFR (Sample Fetch Rover) a raketu MAV (Mars Ascent Vehicle). Se zkratkou MAV jsme se mohli setkat už v Marťanovi, čímž podobnost s trochou nadsázky ani zdaleka nekončí.

Rover SFR bude menší než Mars 2020, dokonce menší než Spirit a Opporunity. Na palubě nebude mít žádné vědecké přístroje. Jeho úkolem bude posbírat vzorky, které na povrchu zanechá Mars 2020 a přepravit je k landeru, odkud poputují do kontejneru Orbiting Sample. Předpokládá se, že tato fáze mise potrvá více než půl roku.

Jakmile budou vzorky v kontejneru, odstartuje s nimi MAV na oběžnou dráhu rudé planety do výšky asi 300 km. Přesná podoba MAV zatím není známá, ale mělo by se jednat o maximálně dvojstupňovou raketu. Možná na tuhé pohonné hmoty.

Její start bude vůbec prvním startem rakety z povrchu Marsu. Lidstvo má zatím zkušenosti se starty z povrchu Měsíce a s odlety od asteroidů. Mars se svou gravitací, která je třetinová ve srovnání se Zemí, bude podstatně tvrdším oříškem.

Kontejner se vzorky bude na oběžné dráze zachycen další částí projektu – sondou ERO (Earth Return Orbiter), která se nimi poté vydá zpět k Zemi. Před vstupem do atmosféry bude uvolněno pouzdro. Samozřejmostí jsou opatření, která zabrání případné kontaminaci.

Meteority z Marsu

Je dobré připomenout, že určité „vzorky“ rudé planety na Zemi už máme. Jedná se o meteority, které byly kdysi při impaktu vystřeleny ven z povrchu planety a poté doputovaly až k nám. V případě meteoritů ALH 84001 se vědci dodnes neshodnou, zda obsahuje důkazy o dávném životě na Marsu.

Určitě si přečtěte

Články odjinud