Reklamy, rádoby odborné články, rozhovory s nutričními specialisty – to je jen úzký výsek z široké fronty, kterou se na nás valí vemlouvavá doporučení nejrůznějších vitamínů, minerálů a dalších látek obsažených v tom či onom potravinovém doplňku. Slibují, že když budeme pravidelně polykat to či ono, budeme zdravější a dožijeme se ve spokojenosti vyššího věku.
Říká se, že není na světě šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Kolik je pravdy na tvrzeních o prospěšnosti potravinových doplňků? Podle nejnovější zevrubné studie týmu Erin Donelly Michosové z Johns Hopkins University School of Medicine otištěné v lékařském časopise Annals of Internal Medicine je to opravdu jen špetka.
Michosová a její spolupracovníci prověřili 24 různých zásahů do složení stravy podchycených ve výsledcích 277 klinických studií a hodnotili v nich výsledný efekt užívání potravinových doplňků na kardiovaskulární choroby a délku života. Celkem měli vědci k dispozici data o bezmála milionu lidí z různých koutů světa.
Vědci hodnotili účinky potravinových doplňků obsahujících antioxidanty, beta-karoten, vitaminy B v komplexu, samostatně užívané vitaminy B3 nebo B6, selen, vitamin A, vitamin C, vitamin E, vitamin D, vápník, vápník v kombinaci s vitaminem D, kyselinu listovou, železo a omega-3 polynenasycené mastné kyseliny včetně užívání jejich hlavního zdroje rybího tuku.
Z diet hodnotili mediteránní dietu, redukovaný příjem živočišných nasycených tuků (dietu s omezením přijmu tuků v mase a mléce), dietu s náhradou nasycených tuků nenasycenými tuky či cukry, dietu s celkovým snížením příjmu tuků, snížený příjem kuchyňské soli u zdravých lidí a u lidí s vysokým krevním tlakem, dietu se zvýšeným příjmem různých nenasycených mastných kyselin v ořeších, semenech a rostlinných olejích.
Pochybné efekty
Efekty potravinových doplňků a diet nebyly nijak přesvědčivé. Pokud zdraví lidé snížili příjem soli, snížili si riziko kardiovaskulárních chorob o 10 %. U lidí s hypertenzí však dieta se sníženým obsahem kuchyňské soli snížila riziko kardiovaskulárních chorob o třetinu.
Dieta s přídavkem kyseliny listové snižovala riziko kardiovaskulárních chorob o pětinu, ale tento pozitivní efekt byl patrný především u obyvatel Číny, kteří mají ve stravě kyseliny listové chronický nedostatek. Obyvatelům Západu potravinové doplňky s kyselinou listovou zdraví nevylepšily.
Nenasycené mastné kyseliny měly na zdraví srdce a oběhového systému jen minimální pozitivní efekt. Ostatní potravinové doplňky a diety neměly na kardiovaskulární choroby a délku života žádný vliv. Naopak, užívání vápníku v kombinaci s vitaminem D mírně zvyšovalo riziko mozkových cévních příhod.
„Lidé by se měli soustředit na to, aby získávali potřebné látky ze zdravého jídelníčku, protože je k dispozici stále více důkazů o tom, že většina zdravých lidí potravinové doplňky vůbec nepotřebuje,“ shrnuje výsledky této „inventury“ Erin Donnelly Michosová.
Rozsah užívání potravinových doplňků není zanedbatelný. Ve Spojených státech užívá aspoň jeden vitamín či jinou látku ve formě potravinového doplňku denně polovina dospělých obyvatel. Celkový obrat v obchodu s potravinovými doplňky tam dosahuje ročně 31 miliard dolarů.
Zdroj: Annals of Internal Medicine