Podle klimatické služby Evropské unie Copernicus Climate Change Service byl loňský rok o 1,48 °C teplejší než dlouhodobý průměr období v letech 1850 až 1900, než lidstvo začalo spalovat velké množství fosilních paliv. Analýza ukázala, že téměř každý den od července bylo zaznamenáno nové globální teplotní maximum pro dané období. Předchozí maxima rovněž překonala teplota mořské hladiny.
Měsíční anomálie globální přízemní teploty vzduchu ve vztahu k období 1991-2020 od ledna 1940 do prosince 2023
„Zarazilo mě nejen to, že rok 2023 byl rekordní, ale i to, o kolik překonal předchozí rekordy,“ poznamenal profesor atmosférických věd na Texas A&M University Andrew Dessler. Rozmezí těchto rekordů – které můžete vidět na grafu níže – je dle Desslera „opravdu ohromující“, vzhledem k tomu, že se jedná o průměry za celý svět.
Lidstvo, máme problém!
Loňský rok byl s průměrnou roční teplotou 14,98 °C nejteplejší od počátku záznamů v roce 1940 a pravděpodobně i za posledních 100 000 let. Byl také o 0,17 °C teplejší než dosud nejteplejší rok 2016 a o 0,60 °C teplejší než průměr z let 1991 až 2020. Nadprůměrně teplé podmínky způsobily vlny veder, lesní požáry, sucha, ale též přívalové srážky a záplavy.
Nárůst globální přízemní teploty vzduchu nad průměr z let 1850-1900
„Extrémy, které jsme pozorovali v posledních měsících, jsou dramatickým důkazem toho, jak daleko jsme se ocitli od klimatu, v němž se naše civilizace vyvíjela,“ uvedl v prohlášení ředitel Copernicus Climate Change Service Carlo Buontempo. „Musíme urychleně dekarbonizovat!“

Počet dnů, kdy teplota přesáhla průměrnou hodnotu za období 1850-1900
Podle Richarda Bettse z britského meteorologického úřadu byl rok 2023 ještě teplejší, než předpokládaly předpovědi. Částečně proto, že jev El Niño – přirozená klimatická fáze, která zvyšuje teploty – začal v tomto roce dříve než obvykle, nicméně za většinu oteplení mohou dle odborníků lidské emise.
Anomálie přízemní teploty vzduchu pro rok 2023 vzhledem k průměru referenčního období 1991-2020
Vlivem vysokých teplot se zvýšila pravděpodobnost extrémních povětrnostních podmínek, jako byly prudké deště při bouři Daniel, která loni v září v Libyi protrhla přehrady a zabila více než 11 000 lidí. Červencová vlna veder v Severní Americe a Evropě by byla bez změny klimatu „prakticky nemožná“, uvedla ve své zprávě iniciativa World Weather Attribution.
Hranice 1,5 °C zůstala nepokořena
Podle odborníků z Copernicus Climate Change Service byly rovněž bezprecedentní teploty oceánů, které v roce 2023 a přispěly k událostem, jako byl hurikán Otis, jenž během dvanácti hodin zesílil více než jakákoli bouře v historii.
Informace o rekordních teplotách okomentoval na sociální síti Twitter vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno Jáchym Brzezina. Označil je za „silně znepokojující“ a zdůraznil, že „Od června bylo všech sedm měsíců globálně nejteplejších v historii měření. Je navíc třeba dodat, že odstup od jiných let je zcela nevídaný.“
Rok 2024 by mohl být teplejší než rok 2023, protože část rekordního tepla z povrchu oceánů unikne do atmosféry. Podle britského meteorologického úřadu je možné, že letošní rok poprvé překročí hranici oteplení o 1,5 °C. Ani to by však neznamenalo překonání „magické hranice“ stanovené Pařížskou dohodou o klimatu, neboť v tomto případě se úroveň oteplení počítá z klouzavého průměru za 30 let.