Nízkosacharidové diety se vracejí do popředí zájmu – a tentokrát s překvapivým účinkem. Výzkum vedený profesorkou Barbarou Gower z University of Alabama ukazuje, že pouhá úprava jídelníčku – konkrétně snížení příjmu sacharidů na 9 % z denního energetického příjmu – může výrazně zlepšit funkci slinivky břišní u lidí s diabetem 2. typu. Výsledky, které se dostavily během pouhých dvanácti týdnů, byly srovnatelné nebo v některých aspektech dokonce lepší než u běžných léků.
Výzkum, který proběhl na 57 dospělých pacientech afroamerického a evropskoamerického původu, porovnával dvě skupiny – jednu s nízkosacharidovou (65 % tuků, 26 % bílkovin) a druhou s běžnou dietou (55 % sacharidů). Obě skupiny účastníků vysadili antidiabetika a udržovaly stabilní tělesnou hmotnost, což umožnilo izolovat vliv složení stravy od efektu hubnutí.
Úpravou jídelníčku lze u diabetiků obnovit funkci slinivky
Slinivka u lidí s diabetem 2. typu trpí hlavně tím, že ztrácí schopnost rychle reagovat na zvýšenou hladinu cukru v krvi. Právě tuto funkci se podařilo výrazně obnovit u účastníků studie, kteří přešli na nízkosacharidovou dietu. Zatímco Afroameričané vykazovali více než dvojnásobné zlepšení akutní (tzv. první) inzulinové odpovědi, evropští Američané zaznamenali nárůst maximální sekreční kapacity o 48 %.
Dieta zlepšila funkci slinivky
Musíme ale podotknout, že u tří účastníků bylo nutné opětovně nasadit metformin, což ukazuje na individuální rozdíly v reakci na dietu. To naznačuje, že každý organismus reaguje jinak, přičemž rozdíly jsou statisticky významné. Tato skutečnost zdůrazňuje potřebu personalizovaného přístupu v léčbě a nutriční terapii, protože genetické a metabolické odlišnosti mohou ovlivnit, jak pacienti reagují.
Slinivka břišní
Kromě toho došlo ke zvýšení tzv. dispozičního indexu – komplexního ukazatele schopnosti slinivky produkovat inzulin – o 32 %, a to i bez zvýšení inzulinové citlivosti, což je častý cíl klasické léčby. To znamená, že samotná změna ve složení stravy pomohla β-buňkám „ulevit“ od neustálého náporu glukózy, umožnila jim regeneraci a lepší fungování. Tento fenomén bývá označován jako „odpočinek pro slinivku“ a může vysvětlovat, proč diety s omezením sacharidů přinášejí takový efekt.
Studie byla výjimečná tím, že všichni účastníci dostávali kompletní stravu, přičemž kalorický příjem byl nastaven tak, aby udrželi stabilní tělesnou hmotnost. To vylučuje, že by zlepšení bylo způsobeno hubnutím. Zásadní je rovněž stav mírné ketózy, do kterého se organismy účastníků dostaly. Ketolátky, jako je β-hydroxybutyrát, nejsou jen „palivem“, ale i signálními molekulami, které mohou přímo ovlivňovat činnost buněk. Právě zde se skrývá část vysvětlení celého efektu.
Zažije nízkosacharidová dieta renesanci?
Historicky byly nízkosacharidové diety používány při léčbě diabetu dávno před objevením inzulinu. Pak ale upadly v zapomnění a nyní se ukazuje, že by stálo za to se k nim vrátit. Jejich přínosy nejsou jen teoretické. Jiná, téměř roční studie, ukázala, že 70 % pacientů na nízkosacharidové dietě mohlo snížit dávky léků alespoň o polovinu, aniž by museli dodržovat extrémně nízkokalorické diety nebo podstoupit bariatrickou operaci.
Je však nutné zmínit, že tento přístup není pro každého. Držet dietu, kde jen 9 % kalorií pochází ze sacharidů, vyžaduje disciplínu a často i podporu odborníka. Vědci sami připouštějí, že dlouhodobá udržitelnost tohoto přístupu je zatím nejasná. Zdá se ale, že máme k dispozici jednoduchý a dostupný nástroj, který může výrazně zlepšit život milionům lidí s diabetem.
Nízkosacharidová dieta představuje perspektivní přístup k léčbě diabetu 2. typu, která může jít dál než jen ke zvládání příznaků a skutečně ovlivnit základní mechanismy onemocnění. Přesto budou potřeba další dlouhodobé studie, které potvrdí bezpečnost, udržitelnost a optimální složení takové diety.