Na ostrově Rhodos už několik dní hoří a situace se příliš nejlepší, evakuaci turistů úřady označily za nejrozsáhlejšími v dějinách Řecka. Hasičům pomáhají i satelitní snímky pořízené evropskými družicemi Sentinel-2. Podívejte se v galerii, jak zachytily postup požárů v průběhu dní.
Sentinel-2 je mise evropského programu pro dálkový průzkum Země Copernicus. Dvě družice, Sentinel-2A a 2B, schopné pořizovat snímky ve vysokém rozlišení v 13 optických pásmech (od viditelného po infračervené záření). Výsledné obrazy mají prostorové rozlišení 10, 20 a 60 metrů.
Obě družice slouží zejména pro pozorování vegetace, pevniny, vodních toků a okrajových částí moří. Pravidelně monitorují například stav ledovců, zemědělských plodin nebo právě rozsáhlé živelné katastrofy, záplavami počínaje, požáry konče. Tato data jsou pro úřady postižených oblastí významná, putují téměř v reálném čase i k záchranným složkám.
Sentinely začaly snímat požáry na Rhodosu krátce po propuknutí, v rámci programu Copernicus byla aktivována také krizová mapovací služba sledující jednotlivá ohniska. Díky tomu bylo možné například zjistit, že už v neděli 23. července na ostrově lehla popelem plocha o velikosti 11 000 hektarů. V úterý 25. července to už bylo 13 312 hektarů.
Letošní léto zřejmě trhne historický rekord
Požáry na Rhodosu se odehrávají v rámci pokračují vlny veder, která letos v létě zasáhla Evropu. Teploty v Řecku přesáhly na několika místech 40 °C, hoří také nedaleko Athén a na ostrově Korfu.
Podle Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) se nad jižní půlkou kontinentu usadila tzv. tepelná kopule, což je označení pro hmotu horkého a suchého vzduchu vyskytující se nad určitou oblastí dlouhou dobu. Tento atmosférický jev se nepohybuje, pomyslná kopule horko drží na jednom místě a nepouští ho pryč. V kombinaci se suchem vytváří ideální podmínky pro požáry.
„Současná extrémní vedra jsou způsobena především pomalu se pohybující anticyklonou, systémem vysokého tlaku vzduchu, který dominuje ve vyšších vrstvách atmosféry nad jižní Evropou,” vysvětlil Florian Pappenberger, ředitel předpovědí ECMWF. „Anticyklony způsobují subsidenci neboli pohyb vzduchu směrem dolů. Jak se vzduchová hmota pohybuje směrem dolů, dochází k jejímu stlačování, a tím k jejímu oteplování,” dodal.
Podle ECMWF se systémy vysokého tlaku vzduchu pojí s menším množstvím mraků, čímž roste množství slunečních paprsků, které dopadnou na povrch. A jak se povrch otepluje, horko stoupá zpět nahoru do atmosféry. Efekt je ještě umocněn faktem, že letní noci jsou krátké.
Takhle kouř z Rhodosu zachytila Mezinárodní vesmírná stanice:
První vlna veder měla v jižní Evropě skončit 20. července, další 26. července. Meteorologové z ECMWF nicméně podotýkají, že to je jen odhad, zvlášť kolem měst se vrchol odhaduje těžko - tepelná kopule podle nich výrazněji narušena být nemusí a extrémní vedra mohou pokračovat, byť s krátkou odmlkou. Sezónní předpověď počítá s tím, že nadprůměrné teploty budou v Evropě přetrvávat do konce léta.
„Červen byl nejteplejším měsícem v historii měření na celé planetě a prvních 15 dní července bylo nejteplejších 15 dní v historii měření. To znamená, že šance na rekordní léto na zeměkouli není malá,” podotkl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.