Každý chce, co nemá. U nás je opálená kůže znakem bohatství - mám na to, chodit do solárka, jezdit k moři.
V Asii je to obráceně - kdo je opálený, je chudý, protože pracuje venku. Bohatí lidé opálení nejsou.Je to jak s tloušťkou. Za první republiky byly v novinách inzeráty na prostředky na ztloustnutí, protože kdo byl alespoň trochu oplácaný, dával najevo, že je bohatý. Dnes nedostatkem jídla u nás lidé netrpí, naopak bohatí lidé mají na to kupovat si kvalitnější stravu (po které se tolik netloustne) a čas, který věnují péči o své tělo. Proto je znakem bohatství hubená postava. Navíc to dává najevo i určitou píli - sedět a vykrmovat se nevyžaduje žádnou snahu, být štíhlý znamená odříci si řadu lákadel a nebýt líný se hýbat. A tak je to se vším.
