V noci na 31. března posuneme ručičky hodinek o jednu hodinu vpřed. Vzdáme se standardního středoevropského času a „vymazáním“ 60 minut skočíme rovnýma nohama do času letního. Žádnou energetickou úsporu to lidské společnosti nepřinese.
Americké ministerstvo energetiky už v roce 2008 odhadlo, že přechodem na letní čas se může uspořit 0,02 % spotřebované energie. Přesto se politici v mnoha zemích nedokážou rozhoupat k tomu, aby jarní a podzimní posouvání ručiček zrušili.
Když se vědci podívali na zdravotní následky změny času, našli celou řadu důvodů, proč by byl ústup od letního času žádoucí. Příkladem budiž nedávná studie amerických vědců vedených Michaelem Sculinem z Baylor University v texaském Waco publikovaná ve vědeckém časopise Journal of Clinical Sleep Medicine.
Sculin a spol. v ní sledovali případy zanedbání lékařské péče za poslední tři desetiletí. Analyzovali 288 432 žalob za zanedbání povinné péče v období od ledna 1990 do září 2018. Vycházeli přitom z National Practitioner Data Bank, která je nejrozsáhlejší databází případů zanedbání povinné péče v USA.
Prozkoumali akutní účinky letního času, když porovnávali případy z týdne před jarní změnou času a po ní. Posoudili ale také chronické účinky změny času porovnáním případů zanedbání lékařské péče během měsíců, kdy platí letní čas, s případy z měsíců, kdy se země řídí standardním časem.
O tom, zda jde skutečně o důsledek změny času nebo třeba o vlivy spojené s letními vyššími teplotami, se přesvědčili sledováním případů zanedbání lékařské péče ve státech Arizona a Havaj, které na letní čas nepřecházejí, a ve státě Indiana do dubna 2006, kdy tamější obyvatelé začali dvakrát do roka pootáčet hodinky o 60 minut vpřed a pak zase zpátky.
Vědci ze Sculinova týmu zjistili, že v období, kdy platí letní čas, jsou případy zanedbání lékařské péče závažnější. Potvrzuje to fakt, že nemocnice platily pacientům za škody způsobené pochybením lékařů během letního času vyšší odškodné. Zajímavé je, že lékaři nepáchali horší chyby v prvním týdnu po zavedení letního času, kdy se museli vyrovnat se ztrátou jedné hodiny.
„Už dlouho se jarní přechod na letní čas spojuje s ospalostí, vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod a dopravních nehod. Teprve nedávno jsme si začali uvědomovat, že přechod na letní čas ovlivňuje i rozhodovací procesy na úrovni populace,“ říká Michael Scullin. „Výsledky naší studie ukazují, že se promítá i do oblasti našeho života, která by k němu měla být imunní – tedy do lékařských chyb a do soudem určených finančních kompenzací za zanedbání povinné péče."
Kumulace zátěže letním časem
Studie Scullina a spol. tak bourá zavedenou představu, že při přechodu na letní čas je nejhorší období krátce po změně a že pak už si na letní čas zvykneme a nedělá nám žádné potíže. Podle American Academy of Sleep Medicine je standardní čas pro člověka optimální, protože se těsně kryje se slunečním časem, jenž je dán polohou slunce na obloze.
Synchronizace se slunečním časem je pro lidský organismus důležitá, protože sluneční svit představuje nejsilnější signál, který přichází do lidského organismu z vnějšího prostředí a reguluje chod vnitřních biologických hodin. Ty zdaleka neřídí jen usínání a probouzení.
Narušení jejich chodu má závažné dopady na celou řadu biologických funkcí lidského těla. Posunutím času o hodinu dopředu tak riskujeme narušení tzv. cirkadiárních rytmů. To může mít za následek poruchy spánku, zhoršení nálady, pokles výkonnosti ale i mnohem vážnější zdravotní problémy.
Spoluautorka studie Chenlu Gao z Harvard Medical School přiznává, že design studie neumožňoval posouzení příčinné souvislosti mezi letním časem a chybami lékařů. Považuje ji však za vysoce pravděpodobnou.
„Kromě následků akutního přechodu na letní čas je možné, že během několika měsíců života v letním čase dojde k nahromadění následků odchylky v cirkadiánních rytmech, což pak může negativně ovlivnit rozhodování lékařů,“ říká Chenlu Gao.
„Naše práce se tak připojuje k mnoha dalším studiím, které dokládají škodlivé účinky jarního přechodu na letní čas. Všechny nahromaděné důkazy by měly přimět zodpovědné úřady a politiky, aby v zájmu široké veřejnosti přehodnotili užívání letního času.“
Příkladů neblahých zdravotních dopadů přechodu na letní čas je skutečně mnoho. Lidé trpí poruchami spánku. Pacienti v tomto období například zmeškají více kontrol u lékaře, což samozřejmě zvyšuje riziko zdravotních komplikací. Změny času jsou provázeny zvýšeným rizikem srdečního infarktu.
Vyšší je i celková mortalita. Stoupá i počet sebevražd a úmrtí na předávkování návykovými látkami. Ve světle těchto informací se proto jeví jako úplně nejhorší varianta, že změny času zrušíme tak, že přejdeme natrvalo na letní čas. Ve Spojených státech už měli připravený zákon o trvalém přechodu na letní čas od roku 2023, ale pod tíhou argumentů lékařů od toho ustoupili.