Před 10 lety záhadně zmizel Boeing malajsijských aerolinek. Dodnes není jasné, co se přesně stalo

Pokračování 2 / 4

Co se stalo se zmizelým letadlem?

Jak vypráví seriál Netflixu MH370: Ztracené letadlo, na straně malajsijského řízení provozu i letecké společnosti následoval zmatek. Úřady se snažily najít letadlo, zatímco blízcí čekali v Pekingu na let, který nikdy nedorazil. Zmizení letadla zaujalo laickou i odbornou veřejnost a prakticky ihned vyvolalo teorie o zdánlivě nemožné záhadě.

Příbuzní si museli prožít hodiny, pak dny, týdny, měsíce a roky otázek a bezvýsledného pátrání. A spekulace, kdy se letečtí odborníci, inženýři, datoví vědci, novináři, různé skupiny a další lidé snažili poskládat dohromady zmatenou skládanku důkazů a vysvětlit zmizení letu MH370.

Ani po deseti letech od tragédie, která si vyžádala 239 lidských životů,  jsme se nedočkali vysvětlení, které by se dalo označit za důvěryhodné a podložené důkazy. „Je to největší letecká záhada všech dob,“ řekla ředitelka projektu MH370: Ztracené letadlo Louise Malkinson. „Žijeme ve světě, kde máme mobilní telefony, radary, satelity a sledování, uplynulo téměř devět let... a stále toho máme tak málo, což je mimořádné.“

Seriál na Netflixu

Třídílný seriál Netflixu se snaží poskládat časovou osu na základě důkazů, které se objevily v týdnech a letech následujících po zmizení. Primární radar malajsijského letectva – tedy běžný radar, který sleduje objekty na obloze – ukázal, že po vstupu letu MH370 do vietnamského vzdušného prostoru stroj zahnul prudce doleva a zamířil zpět, jihozápadním směrem, nad Malajský poloostrov. Oblétl ostrov Penang, letěl severozápadně podél Malackého průlivu a zamířil nad Andamanské moře, kde zmizel z radarů.

 
Netflix přinesl dokument o zmizení letu MH370

Letadlo se však v průběhu šesti hodin pravidelně spojovalo s geostacionárním satelitem, který provozuje londýnská společnost Inmarsat. Podle společnosti Inmarsat a několika nezávislých odborníků údaje z těchto sedmi spojení naznačovaly, že MH370 se po dosažení Andamanského moře stočil na jih, letěl několik hodin rovně, dokud mu nedošlo palivo, a nakonec se zřítil do jižní části Indického oceánu, někde mezi jihozápadní Austrálií a Antarktidou.

Ať už letadlo řídil kdokoli – většina důkazů ukazuje na Zaharieho, který měl k provedení takového manévru odborné znalosti, ačkoli nebyl znám žádný motiv – pravděpodobně již na začátku snížil tlak v kabině, čímž všechny cestující a členy posádky na palubě zabil několik hodin předtím, než se stroj zřítil do moře. To je přinejmenším „oficiální“ verze, kterou do značné míry podpořila skupina leteckých odborníků a vědců.

Americký letecký publicista William Langewiesche ve své zprávě pro The Atlantic z roku 2019 přesvědčivě argumentoval, že malajsijská vláda, známá korupcí a nedostatkem transparentnosti, měla o osobním životě pilota Zaharieho více informací, než byla ochotna přiznat. Oficiální malajsijská zpráva o nehodě, vydaná v červenci 2018, totiž nedospěla k žádným konečným závěrům, ale nevyloučila „nezákonné vměšování třetí strany“.

Tři teorie

Seriál Netflixu se zaměřuje na tři nejznámější a nejpravděpodobnější teorie, které by mohly vysvětlit záhadu zmizení letu MH370.  První díl série nazvaný „Pilot“ vykresluje tento příběh: masový vražedný a sebevražedný plán Zaharieho, v jehož počítači byl nalezen nainstalovaný letecký simulátor s uloženou nápadně podobnou trasou, jakou naznačovala radarová a satelitní data.

Nicméně následující díly přinášejí protichůdné teorie, které považují dříve uvedené důkazy buď za neprůkazné, nesprávně interpretované, nebo dokonce zfalšované. Druhý díl s názvem „Únos“ představuje teorii amerického leteckého novináře Jeffa Wisea, podle které ruští agenti unesli MH370 přes elektronický prostor letadla, přístupný poklopem v kabině první třídy, aby odvedli pozornost od anexe Krymu. Tato teorie ignoruje satelitní data, která podle Wisea byla zmanipulována jako návnada.

Třetí díl s názvem „Zásah“ představuje francouzskou novinářku Florence de Changy, dopisovatelku deníku Le Monde pro oblast jihovýchodní Asie, která spekuluje, že letadlo bylo sestřeleno nad Jihočínským mořem americkou armádou, aby se zabránilo doručení tajemného nákladu do Číny. Také tato teorie pracuje s tím, že satelitní data z Inmarsatu byla zmanipulována a měla sloužit jako součást krytí.

Pokračování 3 / 4

Pravda, nebo konspirace?

V tomto případě existuje jen velmi tenká hranice mezi kladením otázek a vytvářením konspirací. Poslední dva díly seriálu si s tímto rozdílem vědomě pohrávají – jak Wise, tak De Changy otevřeně přiznávají, že jejich teorie se jim samotným zdají být daleko od reality.

Na otázku, proč se rozhodli pokračovat v pátrání po pravdě, které se podobá sestupu do králičí nory plné pochybností, zkoumání nebo zamítání různých důkazů, Malkinson uvedla: „Nejde jen o to, co se stalo. Jde o lidi, které tato záhada pohltila v posledních devíti letech... Je to i o tom, co taková záhada udělá s lidmi, kteří jsou do ní zapleteni.“

„Nejpravděpodobnější je, že se letadlo nachází v jižní části Indického oceánu,“ odpověděla Malkinson na otázku, která teorie jí připadá nejdůvěryhodnější. „Ale jak a proč se tam ocitlo, to prostě nevíme. Stále je tu spousta otázek, které nebyly zodpovězeny, a tak netušíme, co se stalo.“

Beznadějné pátrání

Zmizení letu 370, po němž bylo všech 227 cestujících a 12 členů posádky na palubě prohlášeno za mrtvé, se stalo nejsmrtelnějším incidentem letadla Boeing 777 a nejsmrtelnějším incidentem v historii společnosti Malaysia Airlines, dokud ho v obou ohledech nepřekonal let Malaysia Airlines 17, který byl o  pouhéčtyři měsíce později – 17. července 2014 – sestřelen při letu nad Ukrajinou.

Pátrání po zmizelém stroji se stalo nejdražším pátráním v historii letectví. Zpočátku se soustředilo na Jihočínské a Andamanské moře, než nová analýza automatické komunikace letadla se satelitem Inmarsat ukázala, že letělo daleko na jih přes jižní část Indického oceánu.

 Společnost ADV Ocean Shield nasadila autonomní podvodní vozidlo Bluefin-21, které provádělo sonarový průzkum mořského dna

V letech 2015 a 2016 bylo v západní části Indického oceánu vyplaveno na břeh několik trosek, přičemž u mnoha z nich bylo potvrzeno, že pocházejí z letu 370. Poté, co se během téměř tříletého (od října 2014 do ledna 2017) pátrání na ploše 120 000 kilometrů čtverečních nepodařilo letadlo najít, pozastavilo koordinační centrum, které operaci vedlo, v lednu 2017 svou činnost. Druhé pátrání, zahájené v lednu 2018 soukromým dodavatelem Ocean Infinity skončilo po šesti měsících rovněž bez úspěchu.

Důležité vodítko

Analýza satelitní komunikace mezi letadlem a satelitní komunikační sítí Inmarsat dospěla k závěru, že let pokračoval nejméně do 8:19. Po zdánlivě nepochopitelných úvodních manévrech letěl s malými odchylkami ve své dráze na jih do jižní části Indického oceánu, nicméně přesnou polohu trosek nelze určit.

24. března 2013 malajsijská vláda konstatovala, že poslední poloha určená na základě satelitní komunikace je daleko od všech možných míst přistání, a dospěla k závěru, že „let MH370 skončil v jižní části Indického oceánu.“

 Mapa označující pravděpodobnou polohu pohřešovaného letu 370

Zásadní je, že posádka ani komunikační systémy letadla před zmizením nevysílaly nouzový signál, neexistovaly ani náznaky špatného počasí nebo technických problémů. Malajsijská policie prověřovala dva cestující, kteří cestovali na ukradené pasy, nicméně následně byli jako podezřelí vyloučeni. Za hlavního podezřelého nakonec označila kapitána.

Pokračování 4 / 4

Závěrečná zpráva a opatření

Závěrečná zpráva malajsijského ministerstva dopravy z července 2018 byla v odpovědích na nejdůležitější otázky značně nejednoznačná. Zdůrazňovala především selhání malajského řízení letového provozu při pokusech o komunikaci s letadlem krátce po jeho zmizení.

Přestože nebyla stanovena jednoznačná příčina zmizení letu MH370, byly její součástí bezpečnostní doporučení a předpisy v odvětví letecké dopravy odkazující na let 370, jejichž společným cílem je zabránit opakování okolností spojených s jeho ztrátou.

Patří mezi ně prodloužení životnosti baterií podvodních lokalizačních majáků, prodloužení doby záznamu záznamníků letových údajů a hlasových záznamníků v pilotní kabině a nové standardy pro hlášení polohy letadla nad otevřeným oceánem.

Naděje umírá poslední

V srpnu 2023 vyvinula skupina vědců z University of South Florida novou techniku, s jejíž pomocí prý dokážou rekonstruovat dráhu a původ trosek z nešťastného letu. Metoda byla inspirována nálezem části ovládací plochy z křídla, jež byla v červenci 2015 vyplavena na břeh ostrova Réunion u afrického pobřeží. Byla pokrytá korýši – konkrétně se jednalo o vilejše stvolnaté.

Korýši a další mořští bezobratlí denně zvětšují své schránky a vytvářejí tak vrstvy podobné letokruhům stromů. Chemické složení každé vrstvy je přitom určeno teplotou okolní vody v době jejího vzniku. Vědci použili tuto metodu na malé korýše z nalezené ovládací plochy křídla letu MH370.

S pomocí odborníků na korýše a oceánografů z univerzity v Galway zkombinovali údaje o teplotě vody uložené ve schránkách korýšů s oceánografickým modelováním a úspěšně vytvořili částečnou rekonstrukci jejich pohybu. Zkoumání nejstarších a největších korýšů tak může výrazně zúžit oblast pátrání v Indickém oceánu

S nalezením malajsijského letadla, které se záhadně ztratilo před deseti lety, by mohli pomoci korýši

V prosinci loňského roku skupina leteckých odborníků prohlásila, že na základě nových poznatků o osudném letu MH370 je možné najít trosky zmizelého a dosud nenalezeného stroje během několika dnů. Jean-Luc Marchand a Patrick Blelly proto vyzvali k novému pátrání. Během zářijové přednášky pro Královskou leteckou společnost v Londýně přednesli své poznatky a dodali, že jsou přesvědčeni, že celou navrhovanou oblast pátrání lze prohledat za 10 dní.

Oba odborníci uvedli, že navrhovaná oblast pátrání vychází z přesvědčení, že letadlo bylo záměrně uneseno a spadlo do hlubin oceánu. Apelovali proto Australský úřad pro bezpečnost dopravy, malajsijskou vládu a pátrací firmu Ocean Infinity, aby zahájily nové hledání pohřešovaného letu MH370 společnosti Malaysia Airlines.

Malajsijský Boeing 777, který záhadně zmizel před 10 lety, bychom mohli najít během deseti dní

Dozvíme se někdy pravdu?

I po deseti letech od zmizení letu MH370 zůstává jeho osud zahalen rouškou tajemství, a příčina této tragédie je stále neznámá. Navzdory rozsáhlým mezinárodním pátracím akcím a vědeckému zkoumání dostupných důkazů se nepodařilo odhalit, co přesně se s letadlem stalo. Tato nejistota vyvolává otázky nejen o bezpečnosti v letectví, ale i o naší schopnosti porozumět a vyšetřit události, které se zdají být mimo dosah našeho porozumění.

Množí se spekulace a teorie – od technických selhání, až po úmyslné činy – ale žádná z nich nebyla potvrzena jako konečná odpověď. Pro rodiny a přátele těch, kteří na palubě MH370 ztratili své blízké, zůstává jen bolestivá nejistota, která přidává další vrstvu tragédie k již tak srdcervoucí události.

Vedle smutku a nevyřešených otázek však případ letu MH370 představuje i výzvu pro letecký průmysl a bezpečnostní protokoly. Připomíná nám, jak je důležité neustále zlepšovat technologie a postupy, abychom zajistili, že se podobná katastrofa již nikdy neopakuje.