Díky za vzpomínku, jen bych si chtěl udělat jasno v přepočtech.V článku se píše, že testování bylo uskutečněno v roce 1919, čtyři roky po představení OTR. Ale na jiném místě je uvedeno, že první pozorování mělo být provedeno roku 1912.
Tedy, nevím jestli to dám úplně přesně, ale myslím, že Einstein se napřed věnoval práci Soldnera, v níž šlo o odvození té odchylky světelného paprsku. To mělo být v roce 1908, ale sám Soldner to publikoval už 1801. Pak někdy později Einstein ještě přišel s tím, že se zakřivuje časoprostor (a nikoliv jen trajektorie paprsku) a tak vlastně začal "oficiálně" pracovat na OTR. Určitě to bylo už v době, kdy působil v Praze (od jara 1911).
Díky!
Pánové asi nikdy neslyšeli o zařízení zvaném koronograf. Pointa je v tom, že poprvé byl zkonstruován až v 30. letech.
To byla reakce na ty různé "pocity", který se tu vysvětluje čekání na zatmění.
On jen řekl to, co už všichni vědátoři té doby věděli, ale báli se to říct nahlas. Nechtěli tím riskovat svou pověst a vědeckou kariéru. AE neměl co ztratit a jeho zásluhy bych tak nepřeceňoval. ☺
u OTR to neni pravda, to je jeho "vynalez". Vedelo se, ze Newtonova teorie ma trhliny treba v nekonecne rychlosti prenosu informace. Ale rozhodne zde nebyli vedci, kteri by gravitaci popisovali pomoci geometrie a byli by blizko k formulaci spravnych rovnic.U specialni relativity zde bylo vicero lidi, kteri byli hodne blizko - Lorenz, Poincare a driv nebo pozdeji by jeden z nich ke spravne formulaci dosel.
Nehledě na to, že na podstatu speciální relativity ve skutečnosti kápla jeho žena Mileva Marićová ...
Kdyby to tak bylo, nebyla by přijímána tak pomalu, jak OTR málokdo rozuměl. A troufám si říct, že dnes to není o moc lepší.Že je něco s newtonovou mechanikou špatně, se vědělo už dávno. Ono když člověk vidí z dnešního pohledu, pak to všechno vypadá hrozně přímočaře. Prostě vezmete maxwellovy rovnice a odvodíte si speciální teorii relativity. Ale tak snadné to tehdy holt nebylo.Mimochodem roli v tom všem hrál můj nejoblíbenější neúspěšný experiment:https://cs.wikipedia.org/wiki/Michelson%C5%AFv%E2%... ...
Dokázal by mi někdo znalý vysvětlit, proč čekali na zatmění slunce? Jaký je rozdíl v tom, když slunce zakryje měsíc a když ho zakryje víčko od láhve pokud je zajímalo pozorování hvězd v blízkosti slunečního kotouče?
V te dobe nebyly "dalekohledy" na obezne draze, takze se nedal obejit efekt znamy jako Light pollution. Vicko od lahve tento efekt taky neobejde. Zatimco zatmeni ano, tj. v oblasti zatmeni je vyzname snizena "hustota svetla", ktera vytvari "sum" pri pozorovani. Podobny efekt je i v noci, kdyz pozorujes oblohu, zatimco na Vaclavaku v Praze neuvidis nic moc, maximalne par nejsvitivejsich objektu na obloze, tak nekde na kopci, kilometry daleko od nejblizsiho zdroje svetla uvidis krasnou nocni oblohu a s trochou snahy i kus Mlecne drahy.
Můžete si odpovědět sám jednoduchým pokusem - zkuste vzít víčko od lahve a zakrýt jím Slunce. Hvězdy v jeho okolí neuvidíte, všude kolem je spousta rozptýleného světla. Měsíc je ale obrovský a Země se při zatmění Slunce ocitne v jeho stínu včetně atmosféry. Koukáme tak ze zákrytu a světlo ze Slunce nás míjí, můžeme proto pozorovat i jiné světelné zdroje, tedy ostatní hvězdy.
Ano, je to hlavně o tom, že Měsíc není v naší atmosféře, takže paprsky, co ho jdou při zatmění okolo něj, pozorovatele minou bez rozptylu. Objekt, který je v naší atmosféře sice také Slunce zakryje, ale paprsky, které nezakryje, se rozptýlí a k pozorovateli se stejně dostanou, takže vidí prd.
Děkuji to mi chybělo a je to tak prosté.
Samozřejmě že to funguje i s víčkem od láhve. Zkuste však změřit ohyb světla na vzdálenosti jeden metr. Pokud je však známa přesná poloha hvězd, lze snadno spočítat, kde se musí nacházet zrovna při zatmění Slunce. Tudíž byly k dispozici dva výpočty. Jeden primitivně geometrický přesný výpočet, kde by měly hvězdy okolo slunce na obloze vidět v daný okamžik a druhý výpoče od Einsteina, posunutý o spočítané úhly vlivem ohybu světla.
Inak poveda pointa je v tom ze oni potrebovali pozorovat ako sa meni trajektoria svetla z hviezd ked to svetlo prelieta tesne okolo Slnka. To sa v tej dobe nedalo pozorovat inak ako prave pri zatmeni Slnka Mesiacom. V ziadnej inej situacii nemali moznost vidiet hviezdy ktore su cez den na oblohe v okoli Slnka . A len Slnko je dostatocne hmotne aby gravitacny efekt ohybu svetla vedeli v tej dobe zmerat. Nanestastie tieto relativisticke efekty budu v buducnosti zasadne komplikovat navigaciu v medzihviezdnej doprave. Ak sa vobec niekedy k tomu ludstvo dopracuje. Vlastne ani nevieme kde presne sa pripadna cielova hviezda nachadza . Respektive nespocitame kde sa bude nachadzat v case naplanovaneho priletu. Pretoze jedine co o cielovej hviezde vieme je kde priblizne bola v case ked z nej svetlo vystartovalo.To je informacia stara radove roky az miliardy rokov.Podla vzdialenosti ciela. A teraz uz vieme ze svetlo moze po ceste menit trajektoru. Takze kazde neskorsie prijate quantum svetla bude mat zase inak ohnutu trajektoriu (zdanlivu polohu okial vystartovalo). Kvoli tymto dynamicky sa meniacim odchylkam bude hypoteticka medzihviezdna lod potrebovat velmi vyraznu rezervu paliva na korekcie kurzu. Bez dodatocnych korekcii by pravdepodobne minulo cielovu sustavu s neakceptovatelne velkou odchylkou. Nedajboze sa lod cestou tiez dostane do blizkosti tak silne zakryveneho miesta v casopriestore ktore uplne zmeni trajektoriu lode a lodi nezostane vykonu/paliva na potrebnu korekciu. O ciernych gravitacnych dierach toho este moc nevieme. Zatial vraj boli pozorovane len tie naozaj obrovske. Mozno vsak su aj male tazko postrehnutelne jamy ktore lod zbada az cestou ked sa bude priblizovat.
{{values.description}}
Jak používat VR k práci
Megatest 18 levných monitorů
Test lokátorů s Bluetooth
Průvodce nákupem RAM
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.
