Před 25 lety se na oběžné dráze Země ztratila malá družice. Teď se našla a astronomové mají radost

Desátého dubna 1974 byl v rámci vesmírného testovacího programu amerického letectva vypuštěn velký průzkumný satelit označovaný jako KH-9 Hexagon. Z něj následně odstartovala 66 centimetrů velká a 184 kilogramů těžká družice Infra-Red Calibration Balloon S73-7, která se pomocí dvou motorů dostala na kruhovou oběžnou dráhu Země ve výšce 800 kilometrů.

Relativně malá družice se měla na oběžné dráze nafouknout a sloužit jako kalibrační cíl pro zařízení pro dálkový průzkum Země. Její nasazení se však nezdařilo a stala se tak dalším kusem vesmírného odpadu. Následně se ztratila z radarů, aby se v 90. letech minulého století znovu objevila. Poté opět zmizela a bezmála 25 let o ní nikdo nevěděl.

V pondělí 29. dubna publikoval astronom Jonathan McDowell na sociální síti X (dříve Twitter) příspěvek, ve kterém oznámil opětovné objevení družice S73-7. Podle údajů 18. letky kosmické obrany vesmírných sil byla znovu objevena na začátku tohoto týdne. Podrobnosti přináší magazín Gizmodo.

Pohřešovaná družice se našla

„Je možné, že se satelit skrýval někde jinde v katalogu jako chybně identifikovaný objekt. Bylo by zajímavé provést kontrolu dat, abych to zjistil, ale teď jsem příliš zaneprázdněn :-),“ konstatoval v navazujícím příspěvku McDowell.

Některé nefunkční družice nebo trosky mohou být často pohřešovány po celé roky, což představuje na stále přeplněnější oběžné dráze Země poměrně velké nebezpečí. Pozemní radarové a optické senzory aktuálně sledují více než 27 tisíc objektů.

Globální síť senzorů předává informace do průběžně aktualizovaného katalogu družic, nicméně situaci komplikuje skutečnost, že většina objektů nevysílá svou identifikaci. Údaje jsou proto závislé na identifikaci oběžné dráhy pohybujícího se objektu a jejího přiřazení k určené oběžné dráze družice.

Nesnadná identifikace objektů

Většina věcí, které se nakonec ve vesmíru ztratí, jsou buď nefunkční družice, nebo úlomky. Globální síť pro sledování vesmíru v současné době monitoruje více než 27 000 objektů na oběžné dráze, z nichž většinu tvoří vyhořelé raketové nosiče a funkční i nefunkční družice.

Po vypuštění družice odborníci na zemi vědí, kde se zhruba bude nacházet a v jaké výšce se má pohybovat. Pokud v této oblasti najdou nějaký objekt, mohou zpětně vypočítat jeho dráhu a zjistit, zda odpovídá dráze konkrétního satelitu. „Je to v podstatě jako řízení letového provozu,“ řekl McDowell. „Všechno to kolem sviští, a když tím budete chtít proletět, potřebujete vědět, kde číhá nebezpečí.“

Problematické je v tomto směru sledování družic na geostacionární dráze, která se nachází nad rovníkem ve výšce 35 786 kilometrů. Důvodem je prostá skutečnost, že na rovníku nejsou umístěny žádné radary, které by přesně monitorovaly vesmírné objekty, čímž vzniká ve sledování díra.

Diskuze (3) Další článek: Kvůli rušení GPS zrušily finské aerolinky lety do Estonska. Existují důkazy, že útok je řízen z Ruska

Témata článku: , , ,