Tým vědců z univerzity v Kentu publikoval studii, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.
Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.
Co se stalo v Antarktidě?
Dle dosavadních zjištění se asteroid během průletu atmosférou rozpadl a následně na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly Antarktidu. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.
Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.
K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.
Malé asteroidy mohou být nebezpečnější
Spoluautor studie Matthew Genge říká, že následky exploze asteroidu nebo komety o velikosti pouhých několika desítek metrů v malé nadmořské výšce mohou odpovídat jadernému výbuchu s uvolněnou energií v řádech megatun. Dodává, že asteroidy explodující v atmosféře jsou častější než ty, které vytvářejí krátery, ale je mnohem obtížnější je předem detekovat.
Odborníci varují, že pokud by k podobné události, jaká se odehrála před 430 tisíci lety nad Antarktidou, došlo nad hustě obydlenou oblastí, mohly by být její následky nedozírné. Dle Ginnekena by kromě obrovských materiálních škod v okruhu stovek kilometrů mohly o život přijít až miliony lidí.
Riziko je o to větší, že menší asteroidy často až do poslední chvíle před nárazem unikají pozornosti astronomů. I v případě včasné detekce je otázkou nakolik a jakým způsobem by bylo možné na jejich kolizní trajektorii reagovat.
