Mezinárodní tým vědců z univerzity v Kentu publikoval výsledky studie, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.

Mezinárodní tým vědců z univerzity v Kentu publikoval výsledky studie, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.

Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.

Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.

Dle dosavadních zjištění se asteroid během svého průletu atmosférou rozpadl a následně ještě na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly oblast Antarktidy. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.

Dle dosavadních zjištění se asteroid během svého průletu atmosférou rozpadl a následně ještě na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly oblast Antarktidy. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.

Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.

Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.

K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.

K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.

Spoluautor studie Matthew Genge říká, že následky exploze asteroidu nebo komety o velikosti pouhých několika desítek metrů v malé nadmořské výšce mohou odpovídat jadernému výbuchu s uvolněnou energií v řádech megatun. Dodává, že asteroidy explodující v atmosféře jsou častější než ty, které vytvářejí krátery, ale je mnohem obtížnější je předem detekovat.

Spoluautor studie Matthew Genge říká, že následky exploze asteroidu nebo komety o velikosti pouhých několika desítek metrů v malé nadmořské výšce mohou odpovídat jadernému výbuchu s uvolněnou energií v řádech megatun. Dodává, že asteroidy explodující v atmosféře jsou častější než ty, které vytvářejí krátery, ale je mnohem obtížnější je předem detekovat.

Odborníci varují, že pokud by k podobné události, jaká se odehrála před 430 tisíci lety nad Antarktidou, došlo nad hustě obydlenou oblastí, mohly by být její následky nedozírné. Dle Ginnekena by kromě obrovských materiálních škod v okruhu stovek kilometrů mohly o život přijít až miliony lidí.

Odborníci varují, že pokud by k podobné události, jaká se odehrála před 430 tisíci lety nad Antarktidou, došlo nad hustě obydlenou oblastí, mohly by být její následky nedozírné. Dle Ginnekena by kromě obrovských materiálních škod v okruhu stovek kilometrů mohly o život přijít až miliony lidí.

Riziko je o to větší, že menší asteroidy často až do poslední chvíle před nárazem unikají pozornosti astronomů. I v případě včasné detekce je pak otázkou, nakolik a jakým způsobem by bylo možné na jejich kolizní trajektorii vlastně reagovat.

Riziko je o to větší, že menší asteroidy často až do poslední chvíle před nárazem unikají pozornosti astronomů. I v případě včasné detekce je pak otázkou, nakolik a jakým způsobem by bylo možné na jejich kolizní trajektorii vlastně reagovat.

Před 430 tisíci lety explodoval nad Antarktidou stometrový asteroid, odhalili vědci

Před 430 tisíci lety explodoval nad Antarktidou stometrový asteroid, odhalili vědci

Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.
Dle dosavadních zjištění se asteroid během svého průletu atmosférou rozpadl a následně ještě na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly oblast Antarktidy. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.
Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.
K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.
9
Fotogalerie

Před 430 tisíci lety explodoval nad Antarktidou stometrový asteroid. Jak to víme a proč se to může opakovat?

Tým vědců z univerzity v Kentu publikoval studii, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.

Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.

Co se stalo v Antarktidě?

Dle dosavadních zjištění se asteroid během průletu atmosférou rozpadl a následně na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly Antarktidu. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.

Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.

K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.

Malé asteroidy mohou být nebezpečnější

Spoluautor studie Matthew Genge říká, že následky exploze asteroidu nebo komety o velikosti pouhých několika desítek metrů v malé nadmořské výšce mohou odpovídat jadernému výbuchu s uvolněnou energií v řádech megatun. Dodává, že asteroidy explodující v atmosféře jsou častější než ty, které vytvářejí krátery, ale je mnohem obtížnější je předem detekovat.

Odborníci varují, že pokud by k podobné události, jaká se odehrála před 430 tisíci lety nad Antarktidou, došlo nad hustě obydlenou oblastí, mohly by být její následky nedozírné. Dle Ginnekena by kromě obrovských materiálních škod v okruhu stovek kilometrů mohly o život přijít až miliony lidí.

Riziko je o to větší, že menší asteroidy často až do poslední chvíle před nárazem unikají pozornosti astronomů. I v případě včasné detekce je otázkou nakolik a jakým způsobem by bylo možné na jejich kolizní trajektorii reagovat.

Určitě si přečtěte

Články odjinud