Datum 26. září se do dějin letectví zapsalo tučným písmem. V tento den v roce 1973 nadzvukový Concorde s malým počtem cestujících na palubě poprvé bez mezipřistání překonal Atlantik. Trasu z Washingtonu na pařížské letiště Orly zvládl za 3 hodiny a 32 minut.
Piloti Jean Franchi a Gilbert Defer snížili dosavadní rekord pro transatlantickou cestu letadlem na polovinu – letěli průměrnou rychlostí 1 535 kilometrů za hodinu. Letadlo přistálo v 16:17 místního času (15:17 SEČ), tedy o 13 minut dříve, než bylo plánováno.
Rychlé lety přes Atlantik
Concorde byl v tom čase na dlouhém turné po Severní a Jižní Americe, kde jej výrobce propagoval u váhavých leteckých společností, které byly přesvědčené, že letadlo, jenž dokáže letět dvojnásobnou rychlostí zvuku, zatím nepotřebují.
Concorde zahájil komerční lety v lednu 1976 na linkách Londýn-Bahrajn a Paříž-Rio. Pravidelné lety do USA byly zahájeny až o tři roky později, protože americké letecké úřady nebyly ochotné povolit letadlu přistávat na svých letištích.
Čas, ve kterém Concorde překonal Atlantský oceán, zní i po padesáti letech jako z jiné dimenze. Dle Guinnessovy knihy rekordů je čas nejrychlejšího podzvukového komerčního letu 4 hodiny a 56 minut. 9. února 2020 to zvládl Boeing 747-400 na letu BA112 aerolinek British Airways, který ovšem letěl z New Yorku do Londýna.
Absolutní rekord drží Concorde dodnes
Absolutní rekord v nejrychlejším transatlantickém letu v komerčním letadle drží i po mnoha desítkách let Concorde. Dne 7. února 1996 uletěl trasu mezi letištěm JFK v New Yorku a londýnským letištěm Heathrow za 2 hodiny 52 minut a 59 sekund. Jeho průměrná rychlost byla 2 011 km/h.
Podle záznamu v Guinnessově knize rekordů však let nebyl jen dílem štěstěny, ale rekord byl výsledkem pečlivého plánování palubního personálu. Kapitán Leslie Scott, první důstojník Tim Orchard a technik Rick Eades naplánovali ideální čas k překonání rekordu.
Jako vhodný měsíc pro pokus byl vybrán únor, protože nabízel optimální teplotu horních vrstev vzduchu a rychlost větru. Posádka měla také využít převládajícího proudění k dalšímu zvýšení rychlosti. Po vzletu musela rychle dosáhnout rychlosti Mach 2 a na této rychlosti zůstat co nejdéle.