Po devíti měsících se vracíme k tragické havárii letadel na tokijském letišti Haneda, ke které došlo 2. ledna tohoto roku. V červenci totiž japonské ministerstvo dopravy vydalo první předběžnou zprávu, ve které popisuje dosavadní výsledky vyšetřování. Pojďme se na ni podívat podrobněji.
Vraťme se tedy k podvečeru 2. ledna 2024, kdy se na letišti Haneda, jednom z nejrušnějších japonských letišť, schyluje k přistání letadla Japan Airlines na letu JAL516. Stroj Airbus A350-900 (registrace JA13XJ) směřující z Chitose se chystá na poslední manévr před dosednutím na dráhu 34R.
Na jeho palubě je 379 cestujících a členů posádky. Nicméně na stejné dráze se v tom samém okamžiku nachází ještě další letoun – Bombardier DHC-8-300 japonské pobřežní stráže, který se připravuje na start speciální humanitární mise. To, co mělo být rutinním přistáním a odletem, se během pár okamžiků změnilo v noční můru.
V 17:47 místního času došlo k tragickému střetu. Velký Airbus dosedl na dráhu, kde se srazil s výrazně menším letounem pobřežní stráže. Následky srážky byly devastující a stroj pobřežní stráže byl prakticky zcela zničen. Z jeho šestičlenné posádky zahynulo na místě pět osob. Cestující v Airbusu na tom byli o dost lépe – byli okamžitě evakuováni, přičemž 17 z nich utrpělo různě vážná zranění.
Vyšetřování odhalilo chyby v komunikaci
Bezprostředně po nehodě bylo zahájeno rozsáhlé vyšetřování. Na místo dorazil tým z Japonské dopravní bezpečnostní rady (JTSB) a další experti. Nehodu a vše, co jí předcházelo, bylo potřeba prozkoumat z mnoha úhlů. Klíčové bylo získání černých skříněk – letových a hlasových záznamníků obou strojů. Právě tyto záznamy odhalily první stopy vedoucí k pochopení, jak mohlo dojít k tak fatálnímu selhání.
Vyšetřovatelé se zaměřili na komunikaci mezi posádkami obou letadel a řídicí věží. Ukázalo se, že příčinou střetu mohly být chyby v komunikaci. Letoun pobřežní stráže se pohyboval po dráze v rámci předletové přípravy, zatímco Airbus měl na téže dráze schválené přistání. Předběžná zpráva v tomto směru mluví o nejasnostech v komunikaci a možných lidských selháních.
Ze zprávy vyplývá, že komunikace mezi dispečery a posádkami obou letadel vedla k nedorozuměním. Letadlo pobřežní stráže obdrželo pokyn k pojíždění na dráhu 34R, zatímco téměř současně s tím dostal Airbus Japan Airlines povolení k přistání na té samé dráze. To znamená, že oba stroje dostaly ve stejnou dobu povolení k operacím na stejné vzletové a přistávací dráze, což vedlo ke srážce.
Podrobná analýza černých skříněk poskytla stopy, které ukazují, že v komunikaci panovaly nejasnosti ohledně pozice letounu pobřežní stráže na dráze. Piloti Airbusu nebyli informováni o tom, že dráha není volná, a pobřežní stráž nedostala pokyn k opuštění dráhy.
Proč si toho nevšimli?
Vyšetřovatelé se zabývali klíčovou otázkou: proč si posádka pobřežní stráže, ani letu JAL516 nevšimli včas nebezpečí a proč se jim nepodařilo srážku odvrátit? Zpráva naznačuje jako možný faktor, který bude podroben dalšímu vyšetřování, únavu a stres posádek i řídících letového provozu.
Z vyšetřování také vyplynulo zjištění, že i přes přítomnost pokročilých systémů, jako je radarové sledování letadel na ploše (ASDE) a Runway Status Lights (RWSL), nebyla posádka Airbusu varována před hrozbou. Ukázalo se, že tyto systémy neposkytly včas dostatečné varování, ale zatím nebyla potvrzena jejich nefunkčnost.
Vyšetřovací zpráva rovněž odhalila, že let JAL516 přistával za podmínek, kdy bylo nutné přistát rychle a bez zbytečného zdržení, což mohlo vést k tomu, že piloti dostatečně nezkontrolovali situaci na dráze. Dalšími faktory, které přispěly k nehodě, byly složité povětrnostní podmínky, tlak na dodržení časového harmonogramu a komunikace na přetížených frekvencích.
Závěrečná zpráva varuje, že ačkoli jsou technologie a systémy sledující pohyb letadel velmi pokročilé, stále existuje prostor pro lidskou chybu. Z tohoto důvodu bude navrženo několik nových opatření, včetně zavedení povinných opakovacích kurzů pro piloty a letový personál, zvýšení kontroly komunikace a lepší integrace bezpečnostních systémů na letištích.
Pravdu odhalí závěrečná zpráva
Zpráva také kritizuje zpoždění při navádění záchranných vozidel. Na vjezd na letiště čekalo více než 100 záchranných vozidel a několik sanitních vozů se zraněnými cestujícími nemohlo asi 30 minut odjet. Ministerstvo dopravy proto bude revidovat pokyny pro případ nouze a požádá o zvýšení počtu zaměstnanců letiště, kteří budou k dispozici pro reakci na mimořádné události o svátcích a v noci.
Závěrem je nutné zdůraznit, že se zatím jedná pouze o předběžnou zprávu, která poskytuje první náhled na okolnosti tragické nehody na letišti Haneda. Ačkoli v ní byly identifikovány klíčové faktory, jako jsou problémy v komunikaci a možná lidská selhání, přesné příčiny nehody zatím nejsou definitivně potvrzeny.
Vyšetřování stále probíhá a jeho výsledky budou shrnuty v závěrečné zprávě, kterou vydá Japonská dopravní bezpečnostní rada. Tato zpráva přinese detailnější analýzu příčin havárie a může zahrnovat nové skutečnosti, které dosud nejsou známy, a na jejich základě budou přijata další bezpečnostní opatření.
Zdroje: mlit.go.jp, en.wikipedia.org.