Je to sotva pár dní, co dlouho očekávaný nový vesmírný dalekohled Jamese Webba oficiálně zahájil vědecká pozorování. A už tu máme překvapivý objev, který čekal jen málokdo, obzvláště tak brzy. Webbův teleskop vystopoval svou první supernovu.
To by samo o sobě nebylo až tak světoborné, supernov jsme již pozorovali spoustu. Jde o to, že Webbův teleskop nebyl navržen k pátrání po supernovách. To je úkol pro teleskopy, které provádějí průzkumy rozsáhlých oblastí oblohy během krátké doby.
Webb pracuje úplně jinak. Snímkuje jen zcela nepatrnou část oblohy, ale zato jde do nesmírných detailů. První vědecký snímek Webbova teleskopu, který nedávno zveřejnil americký prezident Joe Biden, zachycuje nepatrnou část oblohy o velikosti zrnka písku.
Kamera NIRCam Webbova teleskopu pořídila snímek, na němž je patrný jasný objekt v galaxii SDSS.J141930.11+5251593, vzdálené 3a ž 4 miliardy světelných let od Sluneční soustavy. Tento objekt během 5 dní zase pohasl, což svědčí o tom, že jde o supernovu, kterou Webb šťastnou souhrou okolností zachytil brzy po explozi.
Astronomové porovnali nová pozorování s archivními snímky této oblasti vesmíru z Hubbleova teleskopu a potvrdili, že se tam takový objekt dříve nevyskytoval.
Stane se JWST lovcem supernov?
Pro odborníky je to dobrá zpráva. Znamená to, že by Webbův teleskop, oproti očekáváním, mohl pozorovat supernovy pravidelně. Stále sice platí, že v jednu chvíli pozoruje jen nepatrnou část oblohy, ale zdá se, že mimořádná hloubka a detaily snímků Webbova teleskopu vlastně kompenzují tento hendikep. Na jeho snímcích mohou být stovky galaxií, což představuje stovky příležitostí k pozorování supernovy.
Pokud se to povede a Webbův teleskop se opravdu stane lovcem supernov, rozšíří to naše možnosti studovat velmi mladý vesmír. Klidně se může stát, že Webbův teleskop zachytí explozi jedné z hvězd první generace, které rozsvítily do té doby temný vesmír.
Odborníci se domnívají, že tyto fascinující a stále naprosto záhadné hvězdy měly extrémně nízkou metalicitu, tedy že byly tvořeny prakticky jen vodíkem a heliem. Také zřejmě byly nesmírně masivní, s hmotností snad 200 až Sluncí a velmi krátkověké. Pozorování exploze hvězdy první generace by bylo ohromujícím úspěchem a cenným zdrojem informací.
