Přepište učebnice – australští vědci potvrdili existenci další vrstvy zemského jádra

Uvnitř? Spiš relativní povrch jí bude tvořen.

Spíše by ho gravitace nepustila od jádra úplně nahoru, skončil by tak ve 3/4 celé trasy. K jádru by to šlo nicméně hezky
Pěkné scifi z nedávné doby na tohle téma bylo Total Recall 2012 https://www.csfd.cz/film/268012-total-recall/... ...

Proč by ho měla gravitace zastavit ve 3/4? Pokud by mohl třeba lézt, tak to myslím problém není. Nejvyšší gravitace bude na povrchu, směrem vzhůru nebo naopak ke středu bude klesat, ve středu planety by měla být nulová (stejná hmota ze všech směrů, takže se působení vyruší). Pokud někdo zvládne vylézt na skálu, tak by měl zvládnout lézt i z toho středu. Pokud pomineme drobnosti jako vysoká teplota, tlak a skoro 6400 km dlouhou trasu .

Myšleno je to asi tak, že by do toho tunelu skočil z povrchu a padal dolů volným pádem. Tím by nabral určitou rychlost. Od prostředka by tedy měl určitou počáteční rychlost a gravitace by na něj začala působit opačným směrem než je pohyb tunelem. Zbrzdia by ho natolik, že by na povrch na druhém konci nedoletěl, ale začal padat zpět. Otázka je, jak vysoko by tedy na druhé straně vyletěl? Pepe28 to odhadnul na 3/4 vzdálenosti. Přesně by se to dalo udělat výpočtem, pokud se někomu do toho chce.

Počítat se mi to nechce. Nicméně, pokud můžeme zanedbat ztráty jako odpor vzduchu, tak by vyletěl stejně vysoko, jako výška, z které padal (u dokonalé koule by proletěl na druhou stranu, tam se zastavil a začal padat zpátky). V realitě tam budou ty ztráty, takže to neproletí. Třeba pádová rychlost je u člověka kolem 200km/h. Akorát mi došlo, že s poklesem gravitace by měl asi klesat i ten tlak vzduchu, takže bude klesat odpor a mezní rychlost by mohla narůstat. Otázka je, co bude ve středu? On tam možná ani vzduch nebude, působením gravitace ho to vytáhne do toho tunelu...

no, tlak vzduchu přece naopak roste... ? obdobně jako tlak vody hlouběji v oceánu
ale jestli ten tlak jde nejprve nahoru a pak s poklesem gravitace půjde dolu?

Asi jako roste gravitační zrychlení . Ono to platí jenom dokud jsme mimo planetu. Tlak závisí na gravitačním zrychlení, to je v podstatě projev kapaliny nebo plynu, který je nad námi. Jenže pokud budeme uvnitř planety, tak působí gravitace z obou stran, takže výsledné zrychlení bude nižší než na povrchu, ve středu se vyruší. Takže by tam neměl být ani ten tlak. Celkem logicky - u středu ten plyn nemá co držet, navíc rotace to bude ještě sama tlačit od středu. Takže bych řekl, že tlak bude s hloubkou klesat. Kolem povrchu (malé výšky nebo hloubky) to neplatí, protože tam je gravitace prakticky stejná.

"Takže by tam neměl být ani ten tlak." WTF, to jste měl říct hned, takže problém s velkými tlaky u plynných obrů je jen v horních vrstvách, ale pokud dáme případnou kosmickou sondu hlouběji, tak tam žádný tlak nebude... Určitě by šlo tyhle nově objevené netlaky nějak využít, třeba pro výrobu inkluzivních létajících školních lavic... BTW Jaké je asi zrychlení při pohybu po kružnici pokud máte rameno r=0?

u sondy na hvězdě budete mít řadu dalších problémů než tlak. Nepsal jsem, že pod povrchem nebude, ale že bude nejspíš s hloubkou klesat. Jestli s tím někdo nesouhlasí, může napsat proč.>> BTW Jaké je asi zrychlení při pohybu po kružnici pokud máte rameno r=0?Nekonečně krát menší než pro rameno r=1

Protože tlaková síla není daná pouze zrychlením na částici u povrchu daného objektu, ale součtem všech zrychlení krát hmotnost částic nad ním ve směru gravitačního zrychlení.

No ve středu planety máte zrychlení nulové, vycházel jsem z toho. Třeba tlak v kapalině je daný hloubkou, hustotou a tíhovým zrychlením. Ale je to blbě, protože třeba ve středu hvězdy nulový tlak není.

Tíhovým zrychlením se to zbytečně komplikuje, vystačil bych s gravitačním. Jen si je potřeba uvědomit, že gravitační zrychlení pro výpočet tlaku v tomto případě nelze brát jako konstantu protože je funkcí vzdálenosti od středu a má nějaký gradient. Takže obecně by se to muselo počítat jako nějaký integrál gravitačního zrychlení podle hloubky. Každopádně tlak směrem do středu roste do nějakého maxima a gravitační zrychlení klesá k nule, to je dobře.

Otázka tlaku by mne hodně zajímala.
Jelikož tlak se šíří všemi směry stejně, ale gravitace okolní hmoty země by měla blíž ke středu země tlak vzduchu naopak snižovat až k nule, ne?

Pro představu, jsem uvnitř homogenní koule Země, třeba 10m od středu. Pak mě gravitačně přitahuje do středu pouze hmota koule poloměru 10m a všechna ostatní hmota Země nademnou se v gravitačním působení na mě navzájem neguje jako by tam vůbec nebyla.Naopak pro tlak v mém místě je podstatná i ta hmota co mám nad sebou. Zjednodušeně tlak v mém místě vytváří přitahování se hmoty koule co mám pod sebou s hmotou co mám nad sebou, obecněji - přitahování se hmoty co mě obklopuje. Na hlubší vrstvy působí sice menší zrychlení ale i tak je to růst do plusu a kumulace tlaku s hloubkou.Vzduch bych do toho modelu opět vyloženě netahal, je stlačitelný, nelineárně s tlakem mění hustotu. To znamená řešit to pomocí diferenciálních rovnic...

Neřekl bych.
Tíhové zrychlení je superpozice gravitačního a odstředivého zrychlení.
Proto blíž ke středu Zeměkoule bude odstředivé zrychlení slábnout (což způsobí zrychlování pádu), ale navíc bude působit proti gravitace okolní hmoty.
Vlivem odporu vzduchu se rychlost nemůže zvyšovat a vlivem setrvačnosti by měl také sehrát velkou roli.
Chtělo by to najít někde na netu hotový výpočet, počítat to rozhodně nebudu.
Selským rozumem lze dojít tedy k závěru, že by nedošlo k zastavení ve středu Země a zároveň by se nedosáhlo druhé strany zemského povrchu.
Otázka, kterou jsme nebrali v úvahu, jaký odpor vzduchu by byl za teplot 5000°C?

Názor byl 1× upraven, naposled 09. 03. 2021 23:27

Teplota samotná na odpor vzduchu asi vliv nemá, ale pro plyny platí stavová rovnice (pV = nRT), takže pokud zůstane zachované množství plynu a objem, tak s teplotou naroste tlak a to by mít vliv na odpor nejspíš mohlo. Ale zase s tím tunelem to nebude úplně uzavřený objem, ten plyn může unikat mimo mezi ten chladnější...

Uvědomujete si, že se bavíme o hypotetickém a docela nerealizovatelné systému, kdy máme kompaktní tunel skrz celou planetu a v něm vzduch, na který působí okolní "pevné" těleso jenom gravitací, takže je to něco trochu jiného než kapalné těleso, kterého jste součástí a působí tam další síly?

Názor byl 2× upraven, naposled 09. 03. 2021 14:23

S tím tlakem to mám ale asi fakt blbě. Pro hvězdy si to zájemce může přečíst třeba na https://astro.physics.muni.cz/download/documents/skript... , tlak tam rozebírají od strany 63...

Myšlenka výtahu skrze střed Země je to nejblbější co jsem ve sci-fi viděl od filmu Sunshine :)

myslím, že by z něj bylo kyvadlo. Nakonec by ho odpor vzduchu a podobné jevy zastavili uprostřed

V dokonalych laboratornych podmienkach (napr. vakuum) by kmital z jedneho konca diery na druhy, az do nekonecna.
Od povrchu smerom do stredu by rychlost postupne narastala, v strede by bola najvyssia, nasledne smerom k povrchu by sa zacala znizovat. Na opacnom konci by predmet na okamih zastal a nasledne by opat zacal padat naspat.Ak zohladnime spomalovanie sposobene napr. trenim vzduchu, tak by sa kmitanie postupne utlmovalo az do konecneho zaujatia statickej pozicie v strede Zeme.

Je treba sa zamysliet, ze by bol obrovsky rozdiel, keby bol vrt vedeny z rovniku a z pólov. Pri tom rovnikovom skoku dole by si teoreticky narazil do steny, pretoze by ti tam narotovala planeta.

Kmitání by tlumily i slapové síly ve vakuu. Ale trvalo by jim to asi dlouho. Otázka je taky vliv rotace planety kolem své osy a kolem Slunce... navíc celý systém by byl labilní, takže náraz do stěny je asi jistota.

Sice by se dotyčný neproměnil zrovna v žárovku, ale ta potenciální / kinetická energie by se musela nějak vyzářit. Byl by z toho krásný příklad pro středoškolskou fyziku kde musíte zkombinovat mnoho znalostí abyste zjistili za jak dlouho by se zastavil pokud byste znali jeho velikost, barvu, velikost měsíce a země, vzdálenost, sklon a rotační dobu měsíce. Zajímavost je, že byste vlastně i vy působil jako zdroj slapových sil na samotný měsíc

Jak se prakticky prokopat zkrz jádro na druhou stranu Země můžeš vidět v českém seriálu "české moře":
https://www.televizeseznam.cz/video/ceskemore/pocatek-3... ...

v půlce by si připálil prdel

Jste optimista. Podle mě by k tomu došlo mnohem dřív než v půlce a zdaleka ne jen prdel

Nemusel by, pokud by tunel kterým by padal měl tvar křivky, jež by kopírovala zakřivení jeho dráhy vlivem zemské rotace Je ale fakt že pokud vezmeme v potaz zemskou rotaci, tak už by si nemohl hrát na JoJo, mohl by absolvovat jen jeden průlet. Tedy vlastně mohl by létat opakovaně, ale pro každý průlet by potřeboval jiný tunel

Takže by se vlastně musela odvrat pryč celá Země. Ale tím bychom přišli o gravitaci...
Vlastně stačí "jen" plátek pod rovníkem

Pokud by padal ve vakuu tak by až do středu Země zrychloval a po prolétnutí zemským středem by zase stejnou měrou zpomaloval, takže by dolétl až k okraji Země na druhé straně a tam se zastavil. Pokud by se v tom okamžiku něčeho nechytil začal by opět padat zpět, a tak by létal napříč Zemí jako nekonečné JoJo Ve vzduchu by samozřejmě působil aerodynamický odpor a až na druhou stranu by nedolétl. JoJo efekt by se s každým průletem zmenšoval a nakonec by skončil ve středu Země, ve stavu beztíže.

ten poznáte?
je to zelené, je to 40m pod povrchom zeme a žerie to kamene ...
odpoveď kameňožrút zelený ...A teraz vážne presne ako Vy ...
prevŕtame zem a hodíme tam kameň. Ako bude letieť ...Po kopci odpovedí. Správna - 40m, lebo tam ho zožerie kameňožrút zelený